Vrch Třešňovka (Hrdlořezy)

Vrch Třešňovka
Hlavní cesta
Lokalita	Hrdlořezy, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′45,63″ s. š., 14°30′3,67″ v. d.
Rozloha	10 ha
Založeno	2015 (revitalizace sadu)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrch Třešňovka (někdy nazývaný také Višňovka) je vrch v Praze-Hrdlořezích. V roce 2015 na něm byl obnoven veřejně přístupný sad, když byl už čtvrt století opuštěný starý třešňový sad prořezán, vyčištěn od mnoha tun komunálního odpadu a následně tu bylo vysazeno více než 400 nových ovocných stromů.^[1]

Třešňovka je protáhlý hřeben, který se táhne od frekventované Spojovací ulice asi 900 m východním směrem k zahrádkářské osadě. Jižní strana se svažuje k novostavbám tzv. Zeleného města. Pod severním svahem je ulice Pod Šancemi oddělující sad od areálů patřících do vysočanské průmyslové zóny, a název této ulice naznačuje někdejší využití hřbetu kopce k obranným vojenským účelům (i začátkem 20. století tu bylo vojenské cvičiště a ještě před revitalizací tu byly zbytky lehkého bunkru).

Sad patří velikostí mezi největší ovocné sady v Praze, roste tu více než 1500 stromů – zejména třešní, ale také několik višní, jabloní a hrušní.^[2] Po hřebeni vede zpevněná cesta, dostupná od Spojovací ulice poměrně strmými bočními cestami. Podle informačních tabulí na východním a západním konci síť cest zhruba odpovídá podobě sadu v době jeho založení po druhé světové válce (předtím tu byly louky, pole a pastviny). Po roce 1990 postupně ale chátral (poslední řízený samosběr třešní se konal v roce 1992)^[2] a stalo se z něj místo plné komunálního i stavebního odpadu s příbytky bezdomovců.^[3]

Když se po roce 2010 podstatně změnilo okolí lokality zejména výstavbou nákupního centra a Zeleného města na rozhraní Hrdlořez a Jarova, rozhodl Magistrát hlavního města Prahy o revitalizaci sadu. Odpad byl odvezen na legální skládky, byla odstraněna většina starých neplodících stromů a v pravidelných liniích byly vysázeny nové stromy, především starší odrůdy třešní vyšlechtěné už před 20. stoletím a pěstované za první republiky (například libějovická srdcovka, germersdorfská, Karešova třešeň nebo kaštanka).^[4] K revitalizaci byl využit i sediment vytěžený z nedalekého hloubětínského Hořejšího rybníka. Na revitalizaci, jejíž podstatná část proběhla v letech 2015 a 2016, také přispěl částkou 2,5 mil. Kč Evropský fond pro regionální rozvoj.

Na přelomu let 1913 a 1914 je v místě dnešní Třešňovky zaznamenán vznik svahového letiště, které patřilo k vůbec nejstarším v Praze. Letiště nebylo vhodné pro motorová letadla, travnatý nezastavěný terén vojenského cvičiště bez keřů a stromů však dobře vyhovoval bezmotorovému plachtění.^[5][6] V roce 1916 zde na kluzáku Lili vlastní konstrukce vykonal kratší lety např. konstruktér Pavel Beneš,^[7] který v roce 1919 spoluzaložil firmu Avia, dílna na opravu a výrobu letadel. V roce 1931 zde pod hlavičkou plachtařského odboru Masarykovy letecké ligy zahájila činnost jedna z prvních plachtařských škol.^[8] Kurzy plachtění se zde konaly až do podzimu 1935, kdy bylo vojenské cvičiště armádou opuštěno a areál předán zahrádkářům.^[9]

Ovocné sady jako kombinace lesního a lučního prostředí jsou bohaté na řadu organismů, živočichů i rostlin. V Třešňovce jsou záměrně ponechávána torza některých starých stromů, protože se hodí k hnízdění ptáků, např. pěvců nebo sov. Poskytují příznivé podmínky i pro hmyz vázaný na mrtvé dřevo nebo pro některé lišejníky. Z kmenů některých pokácených stromů bylo také vytvořeno několik broukovišť.

Travnatý porost Třešňovky by neměl být příliš udržovaný, ale sečený pouze dvakrát ročně a v některých částech se mají pást ovce a kozy. Během spásání zároveň dochází k narušování půdního pokryvu kopyty, které vytváří vhodný prostor pro konkurenčně slabší druhy rostlin.^[2]

Původní, dnes již zasypaný, bunkr protiletecké obrany na vrcholu kopce byl překryt směrovou růžicí, zvanou Severka, na které jsou vyznačeny směry a vzdálenosti k nejvyšším horám českých pohoří.

Část cest se příležitostně využívá k pořádání cyklokrosových závodů (už v roce 1972 tu bylo mistrovství světa a stříbrnou medaili získal Miloš Fišera).^[4]

Ovoce v sadu si lidé mohou natrhat zadarmo.^[10] Od roku 2018 pořádá v době dozrávání třešní spolek Na ovoce akci Třešňobraní na Vrchu třešňovka, během níž jsou k dispozici k zapůjčení žebříky pro šetrný samosběr a probíhá také doprovodný tematicky zaměřený program.^[11][12]

• 
  Pohled od západu
• 
  Směrová růžice
• 
  Hlavní cesta od východu
• 
  Rozkvetlé stromy na jižním svahu, duben 2020
• 
  Rozkvetlé stromy na severním svahu, duben 2020

• GROHMANN, Dominik, et al. Pražské ovocné sady: Netradiční průvodce po stopách ovocných stromů. Praha: Na ovoce, 2022. 157 s. ISBN 978-80-11-02370-6. S. 130–133. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrch Třešňovka na Wikimedia Commons
• Na ovoce: Třešňovka v Hrdlořezích