Vratislavská madona
| Vratislavská madona | |
|---|---|
 Vratislavská madona | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1400 |
| Umělecký směr | gotika |
| Popis | |
| Výška | 113 cm |
| Šířka | 47,5 cm |
| Materiál | Polychromie opuka zlato |
| Umístění | |
| Stát |  Polsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vratislavská madona je gotická socha z období Krásného slohu, vytvořená dílnou Mistra Toruňské madony přibližně v letech 1400-1408.[1] Byla nalezena před rokem 1945 ve skladu Vratislavského muzea ve Vratislavi (Dolnoslezské vojvodství) pro umělecký průmysl a starožitnosti (Museum für Kunstgewerbe und Altertümer) a je nyní umístěna v Národním muzeu ve Varšavě (Varšava, Mazovské vojvodství).
Socha Madony
Opuková socha vysoká 113 cm, se stopami původní polychromie (bílý plášť s modrou podšívkou, zlacené lemy, koruna, vlasy[2]), byla zřejmě umístěna na samostatném podstavci neboť je sochařsky opracována ze všech stran. Typově odpovídá Toruňské madoně a nepochybně vznikla ve stejné dílně, ale sochař převzal některé motivy Krumlovské madony.[3]
Podle Kutala se jedná o vývojově mladší práci z doby, kdy docházelo k postupnému splývání obou zprvu zřetelně odlišených kompozičních typů. S Toruňskou madonou se shoduje popřením principu kontrapostu – umístěním dítěte nad pokrčenou levou volnou nohu. Zachovává také centrální hluboký záhyb drapérie, obkružující volnou ruku a dítě s jablkem. Složitý systém svislých záhybů pláště, který byl u Toruňské madony na levém boku, je přemístěn na pravou stranu, kde Marie drží na ruce Ježíška. Krumlovská madona drží oběma rukama dítě, které patrně svíralo v pravé ruce jablko a volnou rukou přidržovalo volný cíp jejího pláště. Podobný motiv, který sochař uplatnil u Vratislavské madony, dosti radikálně porušil původní kompoziční schéma a navíc nemá logické opodstatnění, neboť plášť je přehozen přes ruku matky a není třeba, aby byl přidržován.[4]
Stejný typ kompozice byl uplatněn u některých dílenských prací z pozdější doby, jako je Madona františkánského kláštera v Salcburku, Madona z Wetzlaru nebo Madona z Horbu (kolem 1420).
Příbuzná díla
- Toruňská madona
- Krumlovská madona
- Madona františkánského kláštera v Salcburku
- Pieta z kostela sv. Alžběty ve Vratislavi
- 1408 Madona v tympanonu kostela v Irrsdorfu
- 1420 Madona z Horbu[5]
- Madona z Wetzlaru, Kassel[6]
Reference
- ↑ Kutal A, 1962, s. 96-100
- ↑ Culture PL: Galeria Piekna madonna, Wroclaw[nedostupný zdroj]
- ↑ Kutal A, Sochařství, Academia Praha 1970, s. 157
- ↑ Kutal A, 1962, s. 96
- ↑ Horber Madonna. kirchen-online.org [online]. [cit. 2015-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Karl Heinz Clasen, 1974, s. 207, obr. 80
Literatura
- Zygmunt Kruszelnicki: Piękne Madonny – problem otwarty. W: Teka Komisji Historii Sztuki VIII. Toruń: 1992, s. 31–105.
- Anton Legner (hrsg.): Die Parler und der Schöne Stil 1350-1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern. Köln: 1978.
- Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen. Herkunft, Entfaltung, Umkreis. Berlin, New York 1974, s. 201, obr. 22-26
- Albert Kutal, Sochařství, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 157, obr. 32,33
- Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU Praha, 1962
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislavská madona na Wikimedia Commons
- Culture PL: Piękna Madonna z Wrocławia
- Vratislavská madona - Národní muzeum ve Varšavě