Volební obvody Evropského parlamentu
| Evropská unie |
![]() Tento článek je o: |
Politika
|
|
|
Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni obyvateli členských států Evropské unie. Evropský volební akt z roku 2002 umožňuje členským státům rozdělit své území na volební obvody nebo kraje (francouzsky: circonscriptions électorales; německy: Wahlkreise; italsky: circoscrizioni elettorali; švédsky: valkretsar) pro volby do Evropského parlamentu několika různými způsoby.[1]
Většina států EU používá jediný celostátní volební obvod, z něhož jsou voleni poslanci za celé území státu.[1] Na více volebních obvodů je rozdělena Belgie a Irsko, přičemž v každém z nich se volební výsledky vyhodnocují samostatně. Německo, Itálie a Polsko jsou rozděleny na tzv. volební regiony, počet zvolených zástupců se ale určuje na celostátní úrovni po každých volbách v poměru k hlasům odevzdaným v jednotlivých regionech.[1] V Německu zároveň platí, že politické strany mohou sestavovat kandidátní listiny buď na úrovni jednotlivých spolkových zemí, nebo na celostátní úrovni.
Všechny volební obvody využívají různé formy poměrného volebního systému, s výjimkou jednomandátového volebního obvodu německy mluvící komunity v Belgii, kde se uplatňuje většinový systém „first-past-the-post“. Evropský parlament jako celek však není volen čistě poměrným systémem, protože počet mandátů mezi členské státy je rozdělován podle principu degresivní proporcionality.
Seznam volebních obvodů
| Volební obvod | Členský stát | Oblast/komunita | Poslanecké mandáty | Počet všech mandátů (2024) | Počet obyvatel, 2012[2] (v tisících) | Rozloha[3] (km2) | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Při prvních volbách | Volby 2019 | Celkem | Na mandát | Celkem | Na mandát | ||||
| Francouzskojazyčný volební obvod | Francouzské společenství Belgie | 8 | 8 | 22 | 4 663 | 583 | 16 152 | 2 019 | |
| Německojazyčný volební obvod | Německojazyčné společenství Belgie | 1 | 1 | 77 | 77 | 854 | 854 | ||
| Nizozemskojazyčný volební obvod | Vlámské společenství | 12 | 12 | 6 389 | 532 | 13 521 | 1 127 | ||
| Bulharsko | Celá země | 17 | 17 | 17 | 7 306 | 430 | 110 990 | 6 524 | |
| Česko | Celá země | 21 | 21 | 21 | 10 511 | 507 | 78 866 | 3 756 | |
| Dánsko | Celá země | 13 | 14 | 15 | 5 592 | 399 | 42 916 | 3 065 | |
| Estonsko | Celá země | 6 | 7 | 7 | 1 323 | 189 | 45 227 | 6 461 | |
| Finsko | Celá země | 13 | 14 | 15 | 5 414 | 387 | 338 435 | 24 174 | |
| Francie | Celá země | 74 | 79 | 81 | 66 233 | 838 | 656 412 | 8 309 | |
| Chorvatsko | Celá země | 11 | 12 | 12 | 4 269 | 356 | 56 594 | 4 716 | |
| Dublin | Dublin a hrabství Dún Laoghaire–Rathdown, Fingal a Jižní Dublin | 3 | 4 | 14 | 1 271 | 318 | 921 | 230 | |
| Midlands–North West | Hrabství Donegal, Galway, Kildare, Laois, Leitrim, Longford, Louth, Mayo, Meath, Monaghan, Offaly, Roscommon, Sligo and Westmeath; a město Galway | 4 | 5 | 1 635 | 409 | 37 282 | 9 321 | ||
| South | Hrabství Carlow, Clare, Cork, Kilkenny, Kerry, Limerick, Tipperary, Waterford, Wexford a Wicklow; a města Cork , Limerick a Waterford | 4 | 5 | 1 675 | 335 | 31 935 | 6 387 | ||
| Jižní | Abruzzo, Apulie, Basilicata, Kalábrie, Kampánie a Molise | 17 | 18 | 76 | 13 975 | 776 | 73 800 | 4 100 | |
| Ostrovy | Sardinie a Sicílie | 8 | 8 | 6 639 | 830 | 49 932 | 6 242 | ||
| Severovýchodní | Benátsko, Emilia-Romagna, Furlansko-Julské Benátsko a Tridentsko-Horní Adiže | 14 | 15 | 11 482 | 765 | 62 327 | 4 155 | ||
| Severozápadní | Ligurie, Lombardie, Piedmont a Údolí Aosty | 20 | 20 | 15 807 | 790 | 57 928 | 2 896 | ||
| Střední | Lazio, Marche, Toskánsko a Umbrie | 14 | 15 | 11 637 | 776 | 58 084 | 3 872 | ||
| Kypr | Celá země | 6 | 6 | 6 | 864 | 144 | 9 251 | 1 542 | |
| Litva | Celá země | 11 | 11 | 11 | 2 988 | 272 | 65 300 | 5 936 | |
| Lotyšsko | Celá země | 8 | 8 | 9 | 2 034 | 254 | 64 573 | 8 072 | |
| Lucembursko | Celá země | 6 | 6 | 6 | 531 | 88 | 2 586 | 431 | |
| Maďarsko | Celá země | 21 | 21 | 21 | 9 920 | 472 | 93 024 | 4 430 | |
| Malta | Celá země | 6 | 6 | 6 | 420 | 70 | 316 | 53 | |
| Německo | Celá země, strany ale mohou podat jednotlivé kandidátky v 16 spolkových zemích | 96 | 96 | 96 | 81 932 | 853 | 357 162 | 3 720 | |
| Nizozemsko | Celá země | 26 | 29 | 31 | 16 755 | 578 | 41 540 | 1 432 | |
| Dolnoslezské a Opolské | Dolnoslezské a Opolské vojvodství | 4 | 4 | 53 | 3 928 | 982 | 29 359 | 7 340 | |
| Kujavsko-pomořské | Kujavsko-pomořské vojvodství | 2 | 2 | 2,097 | 1,049 | 17 972 | 8 986 | ||
| Lodž | Lodžské vojvodství | 3 | 3 | 2 529 | 843 | 18 219 | 6 073 | ||
| Lublin | Lublinské vojvodství | 3 | 3 | 2 169 | 732 | 25 122 | 8 374 | ||
| Lubušské a Západopomořanské | Lubušské a Západopomořanské vojvodství | 4 | 4 | 2 745 | 686 | 36 880 | 9 220 | ||
| Malopolské a Svatokřížské | Malopolské a Svatokřížské vojvodství | 5 | 6 | 4 735 | 789 | 41 537 | 6 923 | ||
| Mazovské | Část Mazovského vojvodství[pozn. 1] | 3 | 3 | 2 499 | 833 | 24 353 | 8 118 | ||
| Podkarpatské | Podkarpatské vojvodství | 3 | 3 | 2 129 | 710 | 17 846 | 5 949 | ||
| Podleské a Varmijsko-Mazurské | Podleské a Varmijsko-Mazurské vojvodství | 3 | 3 | 2 651 | 884 | 44 360 | 14 787 | ||
| Pomořské | Pomořské vojvodství | 3 | 3 | 2 287 | 762 | 18 310 | 6 103 | ||
| Slezské | Slezské vojvodství | 7 | 7 | 4 621 | 660 | 12 333 | 1 762 | ||
| Varšava | Město Varšava a část Mazovského vojvodství[pozn. 2] | 6 | 6 | 2 795 | 466 | 11205 | 1 868 | ||
| Velkopolské | Velkopolské vojvodství | 5 | 5 | 3 350 | 670 | 15 183 | 3 037 | ||
| Slezské | Celá země | 21 | 21 | 21 | 10 515 | 501 | 92 212 | 4 391 | |
| Rakousko | Celá země | 18 | 19 | 20 | 8 430 | 444 | 83 879 | 4 415 | |
| Rumunsko | Celá země | 32 | 33 | 33 | 21 385 | 648 | 238 391 | 7 224 | |
| Řecko | Celá země | 21 | 21 | 21 | 11 093 | 528 | 131 597 | 6 284 | |
| Slovensko | Celá země | 13 | 14 | 15 | 5 408 | 386 | 49 036 | 3 503 | |
| Slovinsko | Celá země | 8 | 8 | 9 | 2 057 | 257 | 20 273 | 2 534 | |
| Španělsko | Celá země | 54 | 59 | 61 | 46 773 | 793 | 505 991 | 8 576 | |
| Švédsko | Celá země | 20 | 21 | 21 | 9 519 | 453 | 438 576 | 20 885 | |
| Celkem | 751 | 706 | 720 | 442 962 | 533 (průměr) | 4 238 562 | 5 748 (průměr) | ||
Bývalé obvody
Mapa volebních obvodů Evropského parlamentu pro volby v roce 2019, byla, vyjma Spojeného království, platná i pro volby v roce 2024.
-
Obvody pro volby v roce 2009 -
Obvody pro volby v roce 2014 -
Obvody pro volby v roce 2019
Dánsko
Dánsko mělo samostatný volební obvod pro Grónsko, a to až do roku 1985, kdy se toto autonomní území odtrhlo od EHS (později rozšířeného na EU).


Francie
V letech 2004 až 2019 se Francie dělila na 8 obvodů: Île-de-France, Jihovýchod, Jihozápad, Massif-central–Centre, Severozápad, Východ, Zámořská teritoria a Západ
Irsko
Irské volební obvody se v průběhu doby měnily několikrát:
- 1979–2004: Connacht–Ulster, Dublin, Leinster, Munster
- 2004–2014: Dublin, East, North-West, South
- 2014–: Dublin, Midlands–North West, South
Spojené království
Před vystoupením Spojeného království z EU existoval volební obvod se třemi členy a jedním převoditelným hlasem, který zahrnoval Severní Irsko. Volební obvody zahrnující Anglii, Skotsko a Wales se několikrát měnily:
- 1979–1994: 78 jednomandátových obvodů s většinovým volebním systémem
- 1994–1999: 84 jednomandátových obvodů s většinovým volebním systémem
- 1999–2020: 11 vícemandátových obvodů využívajících d'Hondtovu metodu, jeden pro Skotsko, Wales a devět regionů Anglie. Od roku 2004 byl volební obvod jihozápadní Anglie rozšířen o Gibraltar.
Navrhovaný celoevropský obvod
Dne 3. května 2022 přijal Evropský parlament (323 hlasy proti 262) „legislativní usnesení o reformě evropského volebního práva“.[4] Mezi návrhy bylo i vytvoření celo-unijního volebního obvodu s 28 mandáty, volenými poměrným systémem prostřednictvím kandidátních listin oddělených od voleb v regionálních obvodech. V červenci 2023 však byla tato pasáž vypuštěna Evropskou radou.[5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Zahrnuje okresy Białobrzegi, Ciechanów, Garwolin, Gostyń, Grójec, Kozienice, Lipsko, Łosice, Maków, Mińsk, Mława, Ostrolenka, Ostrów Mazowiecka, Płock, Płońsk, Przasnysz, Przysucha, Pułtusk, Radom, Siedlce, Sierpc, Sochaczew, Sokołów, Szydłowiec, Węgrów, Wyszków, Żuromin, Żyrardów, Zwoleń a města Ostrołenka, Płock, Radom a Siedlce.
- ↑ Zahrnuje okresy Grodzisk Mazowiecki, Legionowo, Nowy Dwór Mazowiecki, Otwock, Piaseczno, Pruszków, Varšava západ a Wołomin.
Související články
- Volební obvod
- Poslanec Evropského parlamentu
- Volby do Evropského parlamentu
- Rozdělení v Evropském parlamentu
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European parliament constituencies na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Wayback Machine. ispo.fss.muni.cz [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-15.
- ↑ Eurostat. Average annual population (1000) by NUTS 2 region [online]. 14 March 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Eurostat. Total area and land area by NUTS 2 region [online]. 19 May 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Texts adopted - Election of the Members of the European Parliament by direct universal suffrage - Tuesday, 3 May 2022. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Parliament set to grow by 15 MEPs in 2024. POLITICO [online]. 2023-07-28 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu volební obvod Evropského parlamentu na Wikimedia Commons - O Evropské Unii na jejích oficiálních stránkách





