Vojenský újezd Boletice

vojenský újezd Boletice
Znak obce vojenský újezd BoleticeVlajka obce vojenský újezd Boletice
znakvlajka
Lokalita
Statusvojenský újezd
Pověřená obecvojenský újezd Boletice
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°49′30″ s. š., 14°13′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel0 (2025)[1]
Rozloha165,47 km²[2]
PSČ382 21
Počet domů0 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa újezdního úřaduÚjezdní úřad
Boletice 3
382 21 Kájov
urad.boletice@army.cz
Přednostapplk. Ing. Marián Varga
Oficiální web: www.vojujezd-boletice.cz
vojenský újezd Boletice
vojenský újezd Boletice
Další údaje
Kód obce545422
Kód části obce330451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenský újezd Boletice je vojenský újezd na západě okresu Český Krumlov. Území újezdu zaujímá 165,59 km², v nadmořské výšce 540–1238 metrů. Nejvyšším bodem je vrchol hory Knížecí stolec. Újezd vznikl usnesením vlády ČSR ke dni 1. července 1950 na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech (předtím existoval od 17. května 1946 na základě rozhodnutí vlády ČSR jako vojenský tábor Boletice).

Újezdní úřad sídlí v části obce Kájov, zvané Boletice a vykonává mimo jiné také funkci stavebního úřadu a matriky. Vojenský újezd Boletice je i po svém zmenšení v roce 2016 třetím největším vojenským újezdem v Česku. Vstup na území vojenského újezdu Boletice bez povolení je zakázán.[4]

Historie

Osídlení do roku 1945

Tabule zákazu vstupu na hranici vojenského újezdu

Na území vojenského újezdu Boletice původně existovaly tyto obce a osady: Beníkovice (Penketitz), Bezděkov (Pösigl), Bílovice (Pilletitz), Bláto (Benetschlag), Boletice (Poletitz), Břevniště (Tussetschlag), Chlumany (Chumau), Dětochov (Tichtihöfen), Dolany (Dollern), Dolní Brzotice (také České Brzotice[5], Böhmdorf), Hořičky (Hörwitzl), Horní Brzotice (také Německé Brzotice[5], Perschetitz), Hostínov (Hossen), Hvozd (Hochwald), Chlumany (Chumau, Kummau), Jablonec, Kovářovice (Schmieding), Květná (Blumenau), Květušín (Quitosching), Lomek (Haidl), Loutka (Reith), Lštín (Irresdorf), Maňávka (Böhmisch Haidl), Míšňany (Meisetschlag), Mladoňov (Plattetschlag), Nová Víska (Neudörfel), Nový Špičák (Neu Spitzenberg), Ondřejov (Andreasberg), Osí (Schönfelden), Otice (Ottetstift), Petrov (Peterbach), Podvoří (Podwurst), Polečnice (Neustift), Polná na Šumavě (Stein im Böhmerwald), Pražačka (Pragerstift), Račín (Ratschin), Sádlno (Zodl), Šavlova Lhota (Schlagl), Skelná Huť (Glashütten), Stará Huť (Althütten), Starý Špičák (Alt Spitzenberg), Střemily (Richterhof), Strouhy (Graben), Svíba (Schwiegrub), Třebovice (Siebitz), Uhlíkov (Uhligsthal), Vitěšovice (Kriebaum), Vítěšovičtí Uhlíři (Kriebaumkollern), Vlčí Jámy (Wolfsgrub), Vražice (Proßnitz), Zadní Bor (Hinterhaid) a Zlatá (Goldberg).

Jednání před zmenšením újezdu

V říjnu 2011 ministr obrany Alexandr Vondra oznámil, že do tří let armáda opustí jižní část újezdu a újezd se zmenší o 12 %. Mimo újezd se ocitne zejména pět obydlených osad, například Květušín se 181 obyvateli a Polná s 59 obyvateli, a buď se stanou obcemi, nebo se připojí ke stávajícím obcím. Vesnice na severní straně újezdu mají, kvůli nasměrování střelnic a ochranným zónám, zůstat i nadále jeho součástí. Před otevřením prostoru turistům udělá armáda kompletní průzkum, aby na území nezůstala munice.[6] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[7] V pátek 10. února a v sobotu 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti, ve VÚ Boletice v osadách Boletice, Květušín a Polná na Šumavě, v nichž v té době bylo evidováno 307 obyvatel. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel, v Květušíně 63 % a v Polné na Šumavě 67 %.[8] Podle ankety Polná na Šumavě spolu s Květušínem měla utvořit novou obec Polná na Šumavě. Osada Boletice se měla připojit k obci Kájov,[9] pro což se vyslovilo 78 % hlasujících obyvatel.[10]

Změny vyplývající se zákona č. 15/2015 S.b.

Zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, se od 1. ledna 2016 z vojenského újezdu vyčlenila nově vzniklá obec Polná na Šumavě. Dále se katastrální území Březovík 1 a Březovík 2 připojily k obci Ktiš, Hájenky k obci Křišťanov, Houbový Vrch a Maňávka u Českého Krumlova k obci Horní Planá, Kraví Hora k obci Kájov, Mýtina u Želnavy k obci Želnava a Okrouhlík k obci Chvalšiny. Zbývající území i nadále spravuje újezdní úřad, který ale nově sídlí v části obce Kájov, zvané Boletice.[11]

Přírodní poměry

Uhlíkovský rybník

Přibližně třetina území vojenského újezdu je součástí chráněné krajinné oblasti Šumava.[12] Na území vojenského újezdu se nachází Knížecí stolec, nejvyšší hora Želnavské hornatiny.

Evropsky významná lokalita Boletice

Vojenský újezd je součástí evropsky významné lokality Boletice s rozlohou 20 348,7 hektaru. Vyskytují se v ní evropsky významných druhy modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), rys ostrovid (Lynx lynx), vranka obecná (Cottus gobio) a střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei).[13]

Ptačí oblast Boletice

Vojenský újezd je součástí ptačí oblasti Boletice, která má rozlohu 23 546 hektarů. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace chřástala polního (Crex crex), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a skřivana lesního (Lullula arborea) a jejich biotopy.[14]

Obecní správa

Vojenský újezd se po svém zmenšení roku 2016 skládá ze sedmi katastrálních území:

  • Arnoštov u Českého Krumlova
  • Boletice
  • Jablonec u Českého Krumlova
  • Ondřejov u Českého Krumlova
  • Polná u Českého Krumlova
  • Třebovice u Českého Krumlova
  • Uhlíkov u Českého Krumlova

Přístup

Od 1. května 2024 je zrušeno poslední turistické zpřístupnění vojenského újezdu, kterým byla pěší turistická trasa na Knížecí stolec.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  4. ↑ Vojenský újezd Boletice: Titulní stránka. www.vojujezd-boletice.cz [online]. [cit. 2025-08-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  6. ↑ JANOUŠ, Václav. Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka. iDNES.cz [online]. 2011-10-14 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší. iDNES.cz [online]. 2012-01-04 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit. iDNES.cz [online]. 2012-02-11 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ KÁNDLOVÁ, Lucie. Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka. iDNES.cz [online]. 2012-02-16 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ WIRNITZER, Jan. V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá. iDNES.cz [online]. 2011-02-13 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). Dostupné online.
  12. ↑ Vojenský újezd Boletice: Natura 2000 [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Boletice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2025-08-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ Boletice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2025-08-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ Informace ke vstupu. www.vojujezd-boletice.cz [online]. Vojenský újezd Boletice [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEIDL, Tomáš; CHROMÝ. Problémy integrace marginálního území do regionálního systému: příklad vojenského újezdu Boletice. Geografie. 2010, roč. 115, čís. 1, s. 44–63. Dostupné online. ISSN 1212-0014. 
  • SKOČNÝ, Ladislav. Vojenský výcvikový prostor Boletice. Historie a současnost. Vitějovice: Pangeit, 2019. 266 s. ISBN 978-80-11-01200-7. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.