Vlastimil Sehnal

Vlastimil Sehnal
1. předseda hnutí SPORTOVCI
Ve funkci:
27. července 2017 – 11. srpna 2019
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupceMiroslav Procházka
3. senátor za obvod č. 49 – Blansko
Ve funkci:
13. listopadu 2004 – 13. listopadu 2010
PředchůdceStanislav Bělehrádek
NástupceJozef Regec
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 5. června 1990
Starosta obce Lipůvka
Ve funkci:
2000 – 7. listopadu 2006
PředchůdceAntonín Adolf
NástupceAlena Kristýnová
Zastupitel obce Lipůvka
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 16. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (1991–?)
SPORTOVCI (2017–2019)
Nestraník
ve SL FSOF (1990)
Narození27. února 1959 (66 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětitři děti
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vlastimil Sehnal (* 27. února 1959 Brno[1]) je český politik a podnikatel, v letech 2004 až 2010 senátor za obvod č. 49 – Blansko, v roce 1990 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, v letech 2000 až 2006 starosta obce Lipůvka na Blanensku, bývalý člen ODS. V letech 2017 až 2019 předsedal hnutí SPORTOVCI, nyní je komunální politik za hnutí SPD v Lipůvce.[2]

Vzdělání, profese a rodina

Vyučil se v oboru zemědělec – mechanizátor. Podniká od roku 1988.[3] Patřil mezi první soukromé podnikatele, kteří svou živnost spustili ještě před listopadem 1989. Vlastnil malý autoservis. Profesně je k roku 1990 uváděn jako soukromý podnikatel – automechanik, bytem Lipůvka.[4]

Roku 2019 založil Společnost s ručením omezeným 4 Army se základním vkladem 100,- Kč. Podařilo se mu získat armádní zakázky na polní kuchyně za půl miliardy korun, ale nebyl schopen splnit podmínky zakázky ani termín dodání a svého 67 % podílu ve výši 67,- Kč se v létě 2025 zbavil, když Ministerstvo obrany hrozilo uplatnit smluvní sankci ve výši 35 milionů Kč.[2]

Má tři děti.[5]

Politická kariéra

V listopadu 1989 se zapojil do budování Občanského fóra. 19. listopadu 1989 se účastnil roznášení letáků v Blansku a byl ještě krátce na několik hodin zadržen Státní bezpečností. Večer byl propuštěn a odjel do Prahy, kde se zapojil do činnosti OF. Jako aktivista Občanského fóra se zúčastňoval výjezdů do regionů, kde přesvědčoval veřejnost i nutnosti politických změn.[4]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 88 – Blansko, Jihomoravský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve Federálním shromáždění setrval do svobodných voleb roku 1990.[6][7] Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do nově ustavené Občanské demokratické strany.

Od roku 1994 byl trvale členem zastupitelstva obce Lipůvka za ODS, kam byl zvolen v komunálních volbách roku 1994 a opětovně ve volbách roku 1998, volbách roku 2002, volbách roku 2006 a volbách roku 2010.[8] V letech 2000–2006 byl navíc starostou Lipůvky.[9] Ve volbách v roce 2014 již nekandidoval.

Byl rovněž aktivní jako sportovní podnikatel a funkcionář. V období let 2003–2005 zastával post předsedy představenstva fotbalového klubu 1. FC BRNO a.s.. Působí ve firmách BALADOR BRNO, BALADOR–ESTE a BALADOR EKO.[9]

V roce 2004 se stal senátorem za senátní obvod č. 49 – Blansko, když jej v prvním kole porazila komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová v poměru 23,59 % ku 21,22 % hlasů. Sehnal však počet hlasů dokázal ve druhém kole zvrátit a vyhrál se ziskem 54,76 % všech platných hlasů.[10] V horní komoře byl členem Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2010 svůj mandát v senátu neobhajoval.[11]

Před krajskými volbami roku 2008 měl údajně médiím poskytnout nahrávku[12], ve které se snažil zkompromitovat svého stranického kolegu a kandidáta na hejtmana Jihomoravského kraje Milana Venclíka tím, že ho obviňoval ze ztráty peněz, které měly putovat do stranické pokladny od vlivných podnikatelů.[13]

Po odchodu z vrcholné politiky se jeho jméno objevilo výrazněji v roce 2012. V květnu toho roku oznámil, že zahajuje hladovku na protest proti věznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové.[14] Později přestal být členem ODS. V polovině roku 2017 založil hnutí SPORTOVCI a stal se jeho prvním předsedou.[15]

Reference

  1. ↑ Kronika města Blanska 2004 [online]. blansko.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Tomáš Svoboda, Jan Novák, Změny u dodavatele armádních kuchyní. Exsenátor převedl podíl za 67 korun, Seznam Zprávy, 2025
  3. ↑ http://www.denikpolitika.cz/politici/vlastimil-sehnal/zivotopis[nedostupný zdroj] Vlastimil Sehnal – životopis
  4. ↑ a b NÁVRH na volbu – nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vlastimil Sehnal [online]. denikpolitika.cz [cit. 2013-03-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  8. ↑ Počet obyvatel: 1 186 Osoba: Vlastimil Sehnal [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30. 
  9. ↑ a b Vlastimil Sehnal * 27. 2. 1959 [online]. nasipolitici.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-24. 
  10. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20041105&xobvod=49 Senátní volby 2004
  11. ↑ Volby 2010
  12. ↑ http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/kradl-venclik-soud-nerekl-ne20081002.html Kradl Venclík? Soud neřekl ne
  13. ↑ Poslechněte si, jak se mluví o korupci v brněnské ODS [online]. tyden.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Exsenátor Sehnal drží hladovku za uvězněnou Tymošenkovou [online]. brnensky.denik.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rejstřík politických stran a politických hnutí, Historie hnutí SPORTOVCI [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2017-09-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.