Vlasta Vrázová

Vlasta Vrázová
Narození18. června 1900
Chicago
Úmrtí22. srpna 1989 (ve věku 89 let)
Central DuPage Hospital
Místo pohřbeníČeský národní hřbitov
Povoláníeditorka, charitativní pracovnice, fundraiserka a překladatelka
OceněníŘád Bílého lva V. třídy (1946)
RodičeEnrique Stanko Vráz (1860–1932)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Adéla Vrázová (18. června 1900 Chicago–22. srpna 1989 Chicago) byla Čechoameričanka, dcera cestovatele Enriqua Stanka Vráze, která se angažovala v krajanském hnutí ve Spojených státech amerických, kde organizovala humanitární a materiální pomoc pro Československo, kromě toho byla i vydavatelka časopisů pro emigranty ve Spojených státech amerických a exilovou aktivistkou. Po druhé světové válce přivezla do Československa finanční a materiální pomoc American Relief for Czechoslovakia, za což byla v roce 1945 vyznamenána jako jedna z mála žen Řádem Bílého lva. Byla předsedkyní Československé národní rady americké. Významně přispěla k vytvoření Společnosti pro vědy a umění (zal. roku 1958).

Rodina

Narodila se v Chicagu a vyrostla ve čtvrti Česká Kalifornie, South Lawndale, Chicago. Jejím otcem byl Enrique Stanko Vráz (1860–1932), cestovatel narozený českým rodičům v Bulharsku.[1] Její matka se rovněž jmenovala Vlasta Vrázová (1875–1961).[2] Její dědeček z matčiny strany August Geringer (1842–1930) byl vydavatelem českého deníku Svornost, který vycházel ve Spojených státech amerických od roku 1875.[3] Bratr Vítěslav, používající anglicky znějící jméno Victor, v letech 1932 a 1933 vyučoval v Praze na Univerzitě Karově, později získal doktorát na Northwestern University (Severozápadní univerzita) v městě Evanston (Illinois), kde následně přednášel ekonomii a obchod a zde 23. srpna 1939 zemřel.

Během první světové války rodina intenzivně podporovala zahraniční akce Tomáše Garrigue Masaryka.

Život

Od roku 1919 do roku 1939 žila v Praze, kde z počátku pomáhala svému otci, který zde vyučoval až do své smrti roku 1932. Během druhé světové války se vrátila se svou matkou do Washingtonu D.C., kde pomáhala české exilové vládě. V roce 1945 se vrátila do Prahy jako ředitelka American Relief for Czechoslovakia.[4] Řídila distribuci pomoci v hodnotě 4 milionů USD - potravin, léků, oblečení a další podpory. V roce 1946 obdržela Řád Bílého lva za významnou podporu poválečné obnovy Československa. V roce 1949 ji zajala komunistická Státní bezpečnost a obvinila ji ze špionáže, což vyvolalo důrazné protesty ze strany americké vlády.[5]

Po týdnu bezdůvodného věznění byla propuštěna[6] a byla vypovězena z Československa.[7] Po návratu do Spojených států amerických se stala předsedkyní Československé národní rady americké.

Zemřela v roce 1989 ve věku 89 let.[3] Místem jejího odpočinku je Český národní hřbitov v Chicagu, kde je pochována spolu s matkou a bratrem Viktorem Vrázem, profesorem ekonomie na Severozápadní univerzitě. Některá její díla jsou archivována ve sbírce Geringer Family Papers, rodinném archivu rodiny Augusta Geringera, v Chicago History Museum.[8] Část svého díla odkázala Náprstkovu muzeu v Praze, v kterém jsou rovněž rozsáhlé sbírky osobních dokumentů jejího otce Enrique Stanko Vráze.

Literárně činná

Pravidelně Vlasta Vrázlová přispívala texty do kalendáře vydávaného v Chicagu jejím dědečkem Augustem Geringerem (1842–1930). Většina textů jsou vzpomínky na její rodinu, především otce a dědečka.

  • V Algonquinu, na Liščí řece [9]
  • Všelicos z Algonquinu [10]
  • Rozmarné vzpomínky mého tatínka z jeho přednáškových cest vlastí [11]
  • Rozmanitosti z cest mého otce dalekými světy [12]
  • Ze života lovců a sběratelů přírodnin [13]
  • Řeknu vám proč, dědečku! [14]
  • Babičce, K stoletým narozeninám [15]

Rozsáhlým literárním počinem Vlasty Vrázlové se stala kniha věnovaná životu jejího otce nazvaná Život a cesty E. St. Vráze s potitulem Z jeho soukromých deníků, korespondence, záznamů a z ústního vyprávění [16].

V. Vrázlová stála u několika posmrtných vydání otcových knih vydaných ve čtyřicátých letech dvacátého století nakladatelstvím Toužimský & Moravec s ilustracemi Zdeňka Buriana.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dana Adams Schmidt, "U. S. Woman Relief Head Jailed by Prague for Political Inquiry" New York Times (April 14, 1949): 1.
  2. ↑ "Mrs. Vlasta Vraz" Chicago Daily Tribune (October 21, 1961): B8.
  3. ↑ a b "Vlasta Adele Vraz, 89, Czechoslovak Activist" Archivováno 29. 7. 2018 na Wayback Machine. Chicago Tribune (August 24, 1989).
  4. ↑ "Disease Menacing Europe's Children" New York Times (Novembe1r 27, 1946): 18.
  5. ↑ "Protest Arrest of Berwynite by Czech Reds" Chicago Daily Tribune (April 14, 1949): N3.
  6. ↑ "Czechs Release Berwyn Woman at U. S. Demand" Chicago Daily Tribune (April 17, 1949): 12.
  7. ↑ "Freed Relief Head Back from Prague" New York Times (May 19, 1949): 14.
  8. ↑ Geringer Family Papers, Chicago History Museum.
  9. ↑ Amerikán, roč. 38 (1915), č. 1, s. 248–257 [1]
  10. ↑ Amerikán, roč. 39 (1916), č. 1, s. 314–320 [2]
  11. ↑ Amerikán, roč. 40 (1917), č. 1, s. 257–267 [3]
  12. ↑ Amerikán, roč. 41 (1918), č. 1, s. 253–263 [4]
  13. ↑ Amerikán, roč. 42 (1919), č. 1, s. 229–240 [5]
  14. ↑ Amerikán, roč. 66 (1943), č. 1, s. 29–39 [6]
  15. ↑ Amerikán, roč. 69 (1946), č. 1, s. 30–50 [7]
  16. ↑ Vrázová, Vlasta.. Praha: Československá grafická unie, 1937. 337 s., fotografie a 1 mapa v textu [8]

Literatura

  • VRÁZOVÁ Vlasta: Průvodce Prahou, k 28. říjnu 1956 vydala Československá národní rada v Americe, stran 32 Dostupné online
  • VRÁZOVÁ Vlasta: Život a cesty E. St. Vráze Praha: Československá grafická Unie, 1937, stran 396 Dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.