Vladimíra Marcinková
| Mgr. Vladimíra Marcinková | |
|---|---|
 | |
| Poslankyně NR SR | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 20. března 2020 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Za ľudí |
| Narození | 17. srpna 1991 (34 let) Levoča |
| Choť | Tomáš Marcinko (od 2019) |
| Rodiče | Vladimír Ledecký |
| Alma mater | Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích |
| Profese | politička |
| Commons | Vladimíra Marcinková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimíra Marcinková, rozená Ledecká (* 17. srpna 1991 Levoča), je slovenská politička, od roku 2020 poslankyně Národní rady SR.
Osobní život
Narodila se v srpnu 1991 v Levoči, vyrůstala v Spišském Hrhově, později se přestěhovala do Bratislavy. Jejím otcem je bývalý státní tajemník a starosta Spišského Hrhova Vladimír Ledecký. V roce 2019 absolvovala studium práva na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
V roce 2019 se vdala za hokejistu Tomáše Marcinka. Mají spolu dvě děti, dceru Linu (* 2020) a syna Leona (* 2023).
Politické působení
Před prezidentskými volbami v roce 2014 působila v dobrovolnickém týmu Andreje Kisky. Po jeho zvolení působila jako vedoucí odboru regionální politiky. V roce 2019 stála u zrodu politické strany Za ľudí a na jejím ustavujícím sněmu v září 2019 byla zvolena členkou předsednictva strany. V parlamentních volbách v roce 2020 kandidovala na 11. místě kandidátní listiny strany na funkci poslankyně Národní rady. Získala 15 567 preferenčních hlasů a byla zvolena poslankyní.[1] Stala se místopředsedkyní výboru pro lidská práva a národnostní menšiny a v květnu 2021 se stala předsedkyní výboru Národní rady pro evropské záležitosti.
V září 2021 vystoupila spolu s Máriou Kolíkovou ze strany Za ľudí a začala spolupracovat se stranou Sloboda a Solidarita (nestala se však členkou strany). V parlamentních volbách v roce 2023 kandidovala na 5. místě kandidátní listiny SaS, získala 46 095 hlasů a obhájila tak mandát poslankyně.[2] V evropských volbách v roce 2024 kandidovala na 3. místě kandidátní listiny SaS (za Richardem Sulíkem a Eugenem Jurzycou), ale nebyla zvolena.[3] Strana totiž získala 4,92 % hlasů a tedy žádný mandát.[4]
Zastává liberální názory, podporuje práva LGBT osob, odmítá zpřísnění zákona o interrupcích, tvrdě odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a v květnu 2021 se postavila proti zatčení běloruského novináře Ramana Prataseviče. V březnu 2021 navrhovala vyhlásit stav klimatické nouze.
V roce 2019 ji časopis Forbes zařadil do žebříčku 30pod30.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimíra Marcinková na slovenské Wikipedii.
- ↑ Vladimíra Marcinková - kandidát pre VOĽBY 2020. Aktuality.sk [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vladimíra Marcinková - kandidát pre VOĽBY 2023. Aktuality.sk [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kandidáti za stranu Sloboda a Solidarita - Voľby do europarlamentu 2024. domov.sme.sk [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Eurovolby 2024 | Slovensko - Země EU - Výsledky voleb. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-08-10 [cit. 2025-08-10]. Dostupné online.
- ↑ GULISOVÁ, Simona. Marcinková: V politike je dôležité prisunúť mladým ľuďom stoličku, nie ich odrádzať [online]. 2021-04-27 [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimíra Marcinková na Wikimedia Commons - Web