Vizille

Vizille
	Pohled z hradu na město s kostelem a radnicí
	; znak
Poloha
Souřadnice	45°4′46″ s. š., 5°46′9″ v. d.
Nadmořská výška	268–1016 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00; letní čas; UTC+02:00
Stát	Francie
Region	Auvergne-Rhône-Alpes
Departement	Isère
Arrondissement	Grenoble
Kanton	Vizille
	Vizille
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,51 km²
Počet obyvatel	7 246 (2019)
Hustota zalidnění	689,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Catherine Troton (2020-2026)
Oficiální web	www.ville-vizille.fr
E-mail	mairie@ville-vizille.fr
PSČ	38220
INSEE	38562
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vizille je francouzská obec v departementu Isère v regionu Auvergne-Rhône-Alpes. V roce 2019 zde žilo 7 246 obyvatel.^[1] Je centrem kantonu Vizille.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel ^[2], od roku 2011 začal klesat (7725), v roce 2019 na 7246.

Historie

Římané zde v době pozdní antiky založili opevněné město Oppidum Antiquum, přes něj vedla silnice ze Suze průsmykem Lautaret a údolím Romanche na Cularo (dnešní Grenoble). V 10. století část území získalo opatství z Cluny. V 11. století patřilo Vizille hrabatům z Albonu, kteří se stali dauphiny z Viennois, a město bylo od 13. století správním centrem oblasti. Roku 1339 se zde uvádí 17 pevností ("fortalicia") a dva domy uvnitř hradu se třemi věžemi, ten byl v roce 1290 majetkem Arthauda Bertranda. 30. března 1349 pán Humbert II. z Viennois (s erbem delfína) postoupil panství francouzskému království, syn francouzského krále (dauphin) musel převzít titul delfína a Francie uznat autonomii nové provincie. V době renesance město a panství ovládl voják François de Bonne, vévoda z Lesdiguières (1543-1626), který dal hrad v letech 1600-1619 přestavět do současné podoby. V náboženských válkách město zabrali protestanti a po nich katolíci. V poslední čtvrtině 18. století zámek koupil textilní podnikatel Claude Perier a zřídil v něm manufakturu na potištěné tkaniny. Jeho syn Casimir se za francouzské revoluce postavil do čela zdejšího senátu. Revoluční charakter města propagovali také prezidenti republiky: první byl Gaston Doumergue, který na zámku bydlel roku 1925 a poslední Charles de Gaulle. Za druhé světové války město obsadila nacistická posádka, 20 občanů bylo deportováno.

Památky

Ruiny královského hradu - volně přístupné
Zámek dauphinů - rozsáhlá renesanční třítraktová stavba s původními věžemi, kamennými gotickými sklepy a základy; barokní park; od roku 1974 slouží část jako Muzeum francouzské revoluce, bohatá sbírka obrazů a dobové dokumentace
Kostel Panny Marie s klášterem benediktinů, založen roku 726, za správy Clunyjského opatství přestavěn v románském slohu, dochoval se jeden portál
Radnice
Historický most
Bronzový pomník Jeana-Paula Marata před zámkem