Vilemína Nerudová

Vilemína Nerudová
Základní informace
Narození	21. března 1838 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. dubna 1911 (ve věku 73 let) Berlín Německá říše Německá říše
Povolání	houslistka
Nástroje	housle
Ocenění	Litteris et Artibus (1863) Ingenio et arti
Manžel(ka)	Ludvig Norman (1864–1869) Charles Hallé (1888–1895)
Děti	Ludwig Norman-Neruda Felix Wilhelm Waldemar Norman-Neruda
Rodiče	Josef Neruda
Příbuzní	František Xaver Neruda[1], Amálie Wickenhauserová-Nerudová a Maria Nerudová (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilemína Nerudová, německy Wilhelmine Neruda (používala též jméno Wilma; 21. března 1838 Brno^[2] – 15. dubna 1911 Berlín) byla moravská houslistka z hudebnické rodiny. Je možné, že právě její ve své době i v západní Evropě dosti známé příjmení – spíše než to spisovatele Jana Nerudy – se stalo později, v roce 1920, inspirací (ačkoliv náhodnou) pro pseudonym chilského básníka Pabla Nerudy.^[3]

Narodila se v Brně do hudebnické rodiny, pokřtěna byla jmény Vilemína Marie Františka. Její otec Josef Neruda byl varhaníkem v brněnské katedrále a také další předkové měli pověst mimořádných muzikantů.

Hru na housle studovala nejprve u svého otce, následně u Leopolda Jansy ve Vídni a poté u Eduarda Hanslicka. Již od svých pěti let koncertovala po Evropě. Hrávala se svými sourozenci – houslistkou Marií a violoncellistou Viktorem (toho po jeho smrti zastupoval další z bratrů, František).

Koncertovala například i ve Švédsku, kde se jí dostalo uznání od tamního krále. Patřila k interpretkám houslových sonát Edvarda Griega v Anglii. Tou dobou ale působila ve Švédsku. Na konci sedmdesátých let 19. století však tuto zemi opustila a odstěhovala se na Britské ostrovy. I zde patřila k významným houslistkám a koncertovala po celé Evropě. Mezi její příznivce patřil také princ z Walesu, pozdější anglický král Eduard VII., jenž jí věnoval zámek v Asolu u Benátek.

Závěr života strávila pedagogickým působením v Berlíně, kde v roce 1911 zemřela.

V roce 1864 se provdala za švédského dirigenta a skladatele Ludviga Normana (1831–1885). Z manželství vzešli dva synové. Manželé žili od roku 1869 odděleně, ale nikdy se nerozvedli.

Po manželově smrti se roku 1888 provdala za Charlese Hallého.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilemína Nerudová na Wikimedia Commons
• Vilemína Nerudová v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Vilemína Nerudová v Encyklopedii dějin Brna