Vilém VIII. Akvitánský

Vilém VIII. Akvitánský
	akvitánský a gaskoňský vévoda, hrabě z Poitiers
Narození	1025
Úmrtí	25. září 1086; Chizé
Manželky	Garsenda z Périgordu; Matylda; Hildegarda Burgundská
Potomci	Anežka Akvitánská; Anežka Akvitánská; Vilém IX. Akvitánský
Rod	Ramnulfovci
Otec	Vilém V. Akvitánský
Matka	Anežka Burgundská
Příbuzní	Anežka z Poitou, Odo Gaskoňský, Vilém VII. Akvitánský, William VI, Duke of Aquitaine a Adelais (sourozenci); Jindřich III. Černý (švagr)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém VIII. Akvitánský (Guy-Geoffrey; 1025 – 25. září 1086, Chizé) byl gaskoňakvitánským vévodou (1052–1086) a později akvitánský vévoda a hrabě z Poitiers (1058–1086).

Život

Guy-Geoffrey se narodil jako nejmladší syn Viléma V. Akvitánského a jeho třetí manželky Anežky Burgundské. Jeho švagrem byl císař Svaté říše římské Jindřich III., manžel jeho sestry Anežky.

Gaskoňským vévodou se stal v roce 1052 za vlády svého staršího bratra Viléma VII. Gaskoňsko se dostalo pod akvitánskou vládu sňatkem Viléma V. s Priskou Gaskoňskou, sestrou vévody Sancha VI. Viléma Gaskoňského. Po smrti bratra Viléma VII. se stal také akvitánským vévodou a hrabětem z Poitiers.

Vilém VIII. byl jedním z velitelů spojenecké armády zavolané na pomoc Ramirovi I. Aragonskému při obléhání Barbastra (1064). Tato výprava byla prvním tažením organizovaným papežem, jmenovitě papežem Alexandrem II., proti muslimskému městu a pevnosti v emirátu Zaragoza, a předchůdcem pozdějších křížových výprav. Aragon a jeho spojenci město dobyli, zabili jeho obyvatele a sebrali důležitou kořist.

Aragon však město v následujících letech opět ztratil. Za vlády Viléma VIII. bylo spojenectví s jižními královstvími moderního Španělska politickou prioritou, jak ukazuje sňatek všech jeho dcer s iberskými králi.

Manželství a potomci

Vilém se třikrát oženil a měl nejméně pět dětí. Potom, co se rozvedl s prvními dvěma manželkami, s první kvůli neplodnosti, se oženil s mnohem mladší ženou. Z tohoto manželství vzešel syn, ale Vilém VIII. musel na počátku 70. let 11. století navštívit Řím, aby přesvědčil papeže, aby uznal jeho děti z jeho třetího manželství za legitimní.

Poprvé se Vilém oženil s Garsendou z Périgordu, dcerou hraběte Adalberta II. z Périgordu. Neměl s ní žádné děti a v listopadu 1058 se s ní rozvedl. Z Garsendy se poté stala jeptiška v Saintes.

Jeho druhou ženou se stala Matoeda, nebo také Matylda, se kterou měl jednu dceru, která se provdala za krále Alfonse V. Kastilského:

Anežka Akvitánská

S Matyldou se Vilém v květnu 1068 rozvedl a oženil se s o třicet let mladší Hildegardou, nejmladší dcerou vévody Roberta I. Burgundského. S ní měl syna a dceru, která se provdala za krále Petra I. Aragonského: