Viktor Tauš
| Viktor Tauš | |
|---|---|
![]() Viktor Tauš (2025) | |
| Rodné jméno | Viktor Tauš |
| Narození | 3. prosince 1973 (51 let) Praha |
| Choť | Eva Jeníčková (do 2016) |
| Partner(ka) | Klára Melíšková (do 2017) |
| Český lev | |
| za nejlepší film/minisérie | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viktor Tauš (* 3. prosince 1973 Praha) je filmový, televizní a reklamní režisér, scenárista a producent. Po studiích na Střední průmyslové škole sdělovací techniky nastoupil na FAMU, kterou však kvůli závislosti na heroinu nedokončil. Tuto svou životní zkušenost později zpracoval v částečně autobiografickém debutu Kanárek. Věnoval se také tvorbě reklam a hudebních klipů, větší divácký ohlas mu přinesly filmy Sněženky a machři po 25 letech a Klauni. V televizi zaujal oceňovanými seriály Vodník a Zrádci. Jako producent stojí za projekty Fog’n’Desire Films a podílel se například na filmech Jana Hřebejka. Jeho dlouhodobým osobním i uměleckým tématem je sociální spravedlnost a v roce 2024 toto téma zpracoval ve filmu Amerikánka inspirovaném stejnojmenným divadelním představením.
Biografie
Po základní škole absolvoval Viktor Tauš SPŠ sdělovací techniky v Praze. V roce 1992 začal studovat filmový dokument na FAMU v Praze. Přibližně kolem roku 1996 podlehl závislosti na heroinu, přestal plnit studijní povinnosti a musel FAMU opustit. Dva roky žil na ulici jako bezdomovec.[1] Ze závislosti na drogách se po odborné péči vyléčil.[2]
Tvorba
Jako student FAMU natočil inscenovaný dokument o stáří a osamocení Eleanor Rigby z Malé Strany (1995), v němž použil skladbu Paula McCartneyho. Jeho námět napsal Boris Hybner a snímek byl oceněný na několika mezinárodnách festivalech.[3] První Taušův autorský film je Kanárek (1999; scénář, režie). V částečně autobiografickém snímku ztvárnil hlavní roli a reflektoval své zkušenosti se závislostí na drogách. Alois Fišárek získal za tento film Českého lva za nejlepší střih.
Jeho dalším režisérským počinem je český film Sněženky a machři po 25 letech (2008). Třetím celovečerním filmem, opět podle scénáře Borise Hybnera, je příběh o přátelství, křivdách a ohlížení se do minulosti Klauni (2013; režie, produkce), který byl nominovaný na osm Českých lvů a čtyři Ceny české filmové kritiky. Jiří Lábus obdržel Českého lva za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli.[3] V divadle Jatka78 nastudoval Tauš představení Amerikánka o těžkém osudu dívky, která v komunistickém Československu prošla několika dětskými domovy a pěstounskou péčí. V roce 2024 dokončil film Amerikánka, inspirovaný divadelním představením.[4] Snímek získal Cenu české filmové kritiky za nejlepší film.[5]
Mimo práci na filmech působil v letech 2004–2011 jako reklamní režisér a je tvůrcem více než 70 reklamních spotů[6] (a to i pro významné klienty, jako General Electric, Nescafé, Renault, Vodafone, Wüstenrot aj.) nebo videoklipů (J.A.R., Vladimír Mišík, Milan Hlavsa).[3]
V roce 2006 založil v Praze s Michalem Kollárem produkční společnost Fog'n'Desire Films.[7] Jako producent se podílel na filmech Dům (2011, režie Zuzana Liová), Líbánky (2013, režie Jan Hřebejk), Domácí péče (2015, režie Slávek Horák) a Rudý kapitán (2016, režie Michal Kollár).[8]
Ocenění
- Český lev za televizní minisérie Vodník (2019) a Zrádci (2020)
- Český lev za mimořádný počin v oblasti audiovize za projekt Televize naživo (2020)
- Cena Progressive Killer pro pokrokovou osobnost televizní tvorby s vlastní vizí a celoevropským přesahem udělená v roce 2020 na festivalu Serial Killer[9]
- Cena české filmové kritiky za televizní minisérii Zrádci (2020)
- Cena české filmové kritiky za nejlepší film a režii za snímek Amerikánka (2024)
Filmografie
Režisér
- Eleanor Rigby z Malé Strany (1995), studentský film
- Kanárek (1999)
- Sněženky a machři po 25 letech (2008)
- Klauni (2013)
- Modré stíny (2016), televizní minisérie
- Vodník (2019), televizní minisérie
- Zrádci (2020), televizní minisérie
- Amerikánka (2024)
Scenárista
- Eleanor Rigby z Malé Strany (1995)
- Kanárek (1999)
- Poslední plavky (2007)
Producent
- Kanárek (1999)
- Poslední plavky (2008)
- Dům (2011)
- Líbánky (2013)
- Láska, soudruhu (2013)
- Klauni (2013)
- Domácí péče (2015)
- Rudý kapitán (2016)
- Zahradnictví: Rodinný přítel (2017)
- Zahradnictví: Nápadník (2017)
- Zahradnictví: Dezertér (2017)
- Chvilky (2018)
- Amerikánka (2024)
Odkazy
Reference
- ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Dva roky na ulici, koupání ve Vltavě. Tauš vzpomínal na život bez domova. iDNES.cz [online]. 2022-02-20 [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ MIKEŠOVÁ, Adéla. Bývalý bezdomovec a narkoman Tauš si povídal s Kaiserem a Vokatou, pak odcházel s mladší partnerkou - Expres.cz. iDNES.cz [online]. 2025-01-24 [cit. 2025-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Viktor Tauš 🌟 6.8 - Životopis, Články, Filmografie. www.kinobox.cz [online]. [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ CHLUBNOVÁ, Lenka. Mladí se nyní snadno mohou cítit zbyteční. A to s sebou přináší křehkost, říká režisér Amerikánky. CzechCrunch [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Amerikánka ovládla Ceny české filmové kritiky | Novinky. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ PETRŽELOVÁ, Hedvika. Rozhodl jsem se zvednout lidi ze židle, říká režisér Modrých stínů Tauš. Lidovky.cz [online]. 2016-03-18 [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Viktor Tauš | Biografie 2. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Viktor Tauš | Biografie. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Serial Killer: Vítězem seriál Let, cena i pro Terapii sdílením. MediaGuru.cz [online]. 2020-09-27 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Tauš na Wikimedia Commons - Viktor Tauš v Česko-Slovenské filmové databázi
- Viktor Tauš na Kinoboxu
- Viktor Tauš v Internet Movie Database (anglicky)
.jpg)