Viera Handzová

Viera Handzová
Narození	12. května 1931 Kokava nad Rimavicou Československo Československo
Úmrtí	15. června 1997 (ve věku 66 let) Bratislava Slovensko Slovensko
Povolání	spisovatelka, prozaička, publicistka, překladatelka, romanopiskyně a redaktorka
Témata	literatura, publicistika, překlad, překlady z ruštiny, překlady z češtiny a editace
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Viera Handzová, provdaná Miháliková (12. května 1931 Kokava nad Rimavicou – 15. června 1997 Bratislava) byla slovenská spisovatelka, publicistka a překladatelka. Byla dcerou spisovatele Ctibora Jána Handze a první manželkou spisovatele Vojtěcha Mihálika.

Narodila se v rodině evangelického faráře, vzdělání získávala v Ľubietové, v letech 1942–1950 studovala na gymnáziu v Banské Bystrici, v letech 1950–1954 v Bratislavě na filozofické fakultě Univerzity Komenského obor ruština – slovenština.^{[1][pozn. 1]}

Od roku 1953 pracovala jako redaktorka ve Slovenském vydavatelství krásné literatury, v letech 1956–1969 pracovala jako překladatelka a profesionální spisovatelka.

V letech 1969 až 1970 se vrátila k redaktorské práci, tentokrát však ve vydavatelství Obzor, v letech 1970–1973 byla redaktorkou časopisu Nové slovo, v letech 1974–1981 byla vedoucí redaktorkou vydavatelství Smena. Po roce 1981 se věnovala profesionálně vlastní tvorbě.

Viera Handzová je představitelkou tvz. střední generace slovenské poválečné prózy, jejíž dílo bylo součástí oficiálního proudu socialistické literatury, obsahovalo však nesporné vypravěčské mistrovství. Debutovala sbírkou povídek s povstaleckou tematikou Madlenka (1957).

Ve svých dílech se věnovala tématu Slovenského národního povstání, generačních vztahů a problémů, lidských osudů, rodinných a společenských problémů, problematice žen, morálky, názorů na svět, válce a mnoha jiným. Psala povídky, romány, ale i cestopis, ve kterých často dominují její osobní zážitky a autobiografické prvky. Kromě vlastní tvorby se věnovala i překládání z ruštiny a češtiny.

• 1957 – Madlenka, sbírka povídek
• 1959 – 1. list
• 1959 – Petrarcov sonet
• 1960 – Človečina, novela
• 1960 – Číše gruzínského, cestopis ve formě reportáží (vyšlo jen v češtině)
• 1965 – Zrieknite sa prvej lásky, román
• 1966 – Zdravas Marta, literatura faktu
• 1969 – Lebo sme vedeli, čo činíme, román
• 1975 – Chvíle dvoch slnovratov, román
• 1978 – Kamaráti do zlého počasia
• 1989 – Oči túlavého psa
• 1999 – Konšta(n)tovanie citu

• 1977 – Dávno sa tmy nebojím
• 1986 – Kdeže ste mi, vtáčatká?

Jiné

• 1985 - Pamäť pamätí, historicko-regionalisticky zaměřené memoáry jejího dědečka
• z češtiny a ruštiny přeložila kolem 25 titulů beletrie, zvláště se orientovala na překlady děl J. Haška a M. Šolochova

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viera Handzová na slovenské Wikipedii.