Vianor (Ivanov)
| Jeho Přeosvícenost Vianor | |
|---|---|
| Biskup oralský a atyrauský | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Oral |
| Jmenování | 20. září 2023 |
| Předchůdce | Antonij (Moskalenko) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 22. července 1995 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 21. dubna 1992 světitel Alexij (Kutěpov) |
| Kněžské svěcení | 23. dubna 1992 světitel Alexij (Kutěpov) |
| Biskupské svěcení | 21. září 2023 světitel Kirill |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Pavel Nikolajevič Ivanov (Па́вел Никола́евич Ивано́в) |
| Země |  Kazachstán |
| Datum narození | 11. listopadu 1972 (52 let) |
| Místo narození | Novosibirsk, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Moskevská duchovní akademie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vianor (světským jménem: Pavel Nikolajevič Ivanov; * 11. listopadu 1972, Novosibirsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup oralský a atyrauský.
Život
Narodil se 11. listopadu 1972 v Novosibirsku.[1]
Roku 1979 odešel s rodinou do Kazachstánu, kde roku 1988 v Almaty dokončil střední školu č. 101.[1]
V letech 1988–1992 studoval na Almatské technické škole.[1]
Dne 21. dubna 1992 jej arcibiskup almatský a semipalatinský Alexij (Kutěpov) rukopoložil na diákona chrámu svatého Eliáše v Žarkentu a o dva dny později na jereje stejného chrámu. V letech 1993–1996 studoval na Moskevském duchovním semináři.[1]
Od podzimu roku 1993 začal sloužit věřícím v autonomní oblasti Sin-ťiang.[1]
Dne 22. července 1995 byl arcibiskupem Alexijem postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Vianor na počest svatého mučedníka Vianora Pisidijského.[1]
Roku 1999 byl jmenován blagočinným 5. okruhu Almaty.[1]
Dne 26. dubna 2000 byl povýšen na igumena a od roku 2004 byl blagočinným Žarkentského okruhu.[1]
V letech 2009–2010 studoval čínštinu na pedagogické univerzitě v Kuldže.[1]
Dne 1. prosince 2012 začal působit v chrámu vesnice Chorgos na hranici s Čínou.[1]
V letech 2013–2017 absolvoval studium na Moskevské duchovní akademii.[1]
Dne 1. února 2020 byl jmenován představeným chrámu svatého archanděla Michaela v Kaskelenu.[1]
Dne 24. srpna 2023 jej Svatý synod zvolil biskupem oralským a atyrauským.[2] Dne 29. srpna 2023 byl v katedrálním chrámu v Almaty povýšen na archimandritu.[3]
Dne 20. září 2023 byl v chrámu chrámu Krista Spasitele v Moskvě oficiálně jmenován biskupem[4] a o den později zde proběhla jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita astanský a kazachstánský Alexandr (Mogiljov), metropolita voskresenský Dionisij (Porubaj), arcibiskup usť-kamenogorský a semipalatinský Amfilochij (Bondarenko), biskup vidnovský Tichon (Nědosekin), biskup serpuchovský Roman (Gavrilov) a biskup zarajský Konstantin (Ostrovskij).[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 24 августа 2023 года
- ↑ Игумен Вианор (Иванов), избранный епископом Уральским и Атырауским, возведен в сан архимандрита
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Вианора (Иванова) во епископа Уральского и архимандрита Феодосия (Нестерова) во епископа Ноябрьского
- ↑ В праздник Рождества Пресвятой Богородицы Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Храме Христа Спасителя и возглавил хиротонию архимандрита Вианора (Иванова) во епископа Уральского и Атырауского
Externí odkazy
- (rusky) Moskevský patriarchát