Vestec (okres Praha-západ)
| Vestec | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jesenice |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′50″ s. š., 14°30′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 195 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,72 km²[2] |
| Katastrální území | Vestec u Prahy |
| Nadmořská výška | 327 m n. m. |
| PSČ | 252 50 |
| Počet domů | 569 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vestecká 3 252 50 Vestec info@vestec.cz |
| Starosta | Tibor Švec |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Vestec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 513458 |
| Kód části obce | 181021 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Vestec (katastrální území Vestec u Prahy) se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, zhruba 13 km jihovýchodně od centra hlavního města Prahy. Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel. Součástí Vestce je i Šátalka.
Historie
První písemná zmínka o vsi, zvané tehdy Véska (villa Beska; název se posléze vyvíjel přes tvar Vesce do nynější podoby) pochází z 10. ledna 1360, kdy se tato jmenuje mezi deseti vesnicemi, příslušnými k hradu Kostelec, který císař Karel IV. zapsal jako manství Janovi z Hardeka. Vestec je zmiňován jako nedílné příslušenství ke Kostelci ještě k roku 1437; v pozdějších dobách náležel k panství Dolní Břežany, jehož majitelem bylo od roku 1715 až do zrušení poddanství arcibiskupství pražské.
Územněsprávní začlenění
Od 1. ledna 1980 do 29. června 1990 byl Vestec částí obce Jesenice.[4]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[5]
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
- 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[6]
- 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[7]
- 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[8]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
V obci Vestec (přísl. Šatalka, 351 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vestci, 2 hostince, kovář, krejčí, 5 rolníků, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.
Okolní obce
Vestec sousedí na severu s Prahou-Hrnčířemi, na jihu a východě s Jesenicí a na západě se Zlatníky-Hodkovicemi.
Ve vzdálenosti 12 km východně od obce leží město Říčany, 25 km jižně město Benešov.
Doprava
Dopravní síť
Pozemní komunikace – Katastrem obce procházejí silnice různých kategorií.
- Vestecká spojka v krátkém úseku u vyústění na silnici č. 603. Provozovaný úsek budoucí Vestecké spojky dosud nemá samostatné číselné označení a je považován za součást dálnice D0 (Pražský okruh) a jejího exitu 3. Vestecká spojka po svém dokončení spojí Pražský okruh s dálnicí D1. Jejím hlavním přínosem bude úleva přetíženým komunikacím v jihovýchodní části Prahy, zvýšení plynulosti dopravy a s tím související zkrácení dojezdového času.
- Krajská silnice II. třídy č. 603 vedoucí od hranice Prahy přes Jesenici a Kamenici k silnici I. třídy č. 3 u Poříčí nad Sázavou.
- Krajská silnice III. třídy č. 10114 Vestec – Hodkovice – Zlatníky – Libeň – Okrouhlo.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava
Autobusová doprava – Obec obsluhují příměstské linky PID.
- Linka 326 v trase Praha-Opatov – Vestec (– Jesenice) zajišťuje základní dopravní obslužnost obce.
- Linka 331 v trase Praha-Opatov – Vestec – Hodkovice – Zlatníky – Dolní Břežany – Zálepy v pracovních dnech zajišťuje jednak doplňkovou obsluhu obce, a jednak dopravní propojení vědeckých center Dolnobřežanska.
- Svazek linek 332 (Praha-Budějovická – Jílové u Prahy – Neveklov), 335 (Praha-Budějovická – Kamenice), 337 (Praha-Budějovická – Benešov) a 339 (Praha-Budějovická – Týnec nad Sázavou), vedených z Prahy radiálně po Vídeňské ulici (silnici 603), obsluhuje zejména komerční zónu a přilehlé rezidenční části obce.
- Noční linka 956 s jedním párem spojů v trase Praha-Budějovická – Jílové u Prahy navazuje v Praze na městské noční linky.
Od roku 2014 obec zajišťuje školní autobus pro žáky 1. - 3. tříd ke spádové základní škole Campanus v Praze na Chodově. Kromě toho jsou ke škole prodlouženy též vybrané spoje linky 326, děti tedy nemusí přestupovat na Opatově.
Objekty v obci
Ve Vestci postavila Akademie věd České republiky a Univerzita Karlova biotechnologické centrum BIOCEV.[14]
V okolí Vesteckého rybníka obec od roku 2010 buduje rozsáhlý sportovní a rekreační areál Vestec. Jeho součástí je triangl cyklostezek s vodorovným barevným značením kilometráže (žlutý triangl o délce 2501 metrů, modrá trasa Vestec – Hrnčíře o délce 855 metrů, červená trasa Vestec – Kunratice o délce 1437 metrů s naučnou planetární stezkou, rekreačně-přírodní park zahrnující množství herních prvků pro děti, soustavu dřevěných mol na rybníce a pobytovou louku s nově vysázeným ovocným sadem, a sportovní areál s fotbalovým a víceúčelovým hřištěm, dětským hřištěm, venkovní posilovnou, cvičebním sálem, hospůdkou a venkovní terasou.
Galerie
-
Frekventovaná Vídeňská ulice v místní části Šátalka -
Vestecká ulice – hlavní silnice procházející celým Vestcem -
Dřevěná lávka vedoucí přes Vestecký rybník -
Romantické zátiší u Vesteckého rybníka -
Začátek planetární stezky -
Workout hřiště u cyklostezky -
Ukázky hornin ve formě kamenného hada
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Statistický lexikon obcí, ČSÚ
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
- ↑ Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1837. (česky a německy)
- ↑ http://www.biocev.eu
Literatura
- ŘEHÁČEK, Marek; PAŠKOVÁ, Blanka; MIOVSKÁ, Lucie. Vestec: povídání o krajině a lidech. Vestec: Obec Vestec, 2014. ISBN 978-80-260-6795-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vestec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Vestec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vestec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
