Velký Šenov
| Velký Šenov | |
|---|---|
![]() Střed města s kostelem sv. Bartoloměje | |
![]() ![]() | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Šluknov |
| Obec s rozšířenou působností | Rumburk (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°59′27″ s. š., 14°22′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 013 (2025)[1] |
| Rozloha | 19,82 km²[2] |
| Nadmořská výška | 357 m n. m. |
| PSČ | 407 78 |
| Počet domů | 597 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Velký Šenov Mírové náměstí 342 407 78 Velký Šenov mesto@velkysenov.cz |
| Starosta | Dušan Víta |
| Oficiální web: www | |
![]() | |
![]() Velký Šenov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562912 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |

Velký Šenov (německy Groß-Schönau in Böhmen)[4] je město v okrese Děčín. Nachází se v nejsevernější části České republiky, v západní části Šluknovského výběžku, mezi Šluknovem a Mikulášovicemi, v údolí Vilémovského potoka. Žije v něm přibližně 2 000[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Velkém Šenově pochází z roku 1404, kdy byl zmíněn jako manské sídlo s povinnostmi k berkovskému hradu Honštejnu.[5]
Dne 4. října 1907 byl Šenov dekretem Františka Josefa I. povýšen na město. Od 3. června 1914 byl název změněn na Velký Šenov a město tehdy dostalo městský znak.
Přírodní poměry
Z geomorfologického hlediska náleží území Velkého Šenova ke Šluknovské pahorkatině. Město je obklopeno kopci, z nichž nejvyšší je Hrazený (608 m), následují Plešný (593 m), Partyzánský vrch (530 m), jehož vrcholová část již leží na území Šluknova, Šenovský vrch (487 m) a Strážný vrch (475 m). Nejvýznamnějším vodním tokem je Vilémovský potok.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 2 519 | 2 750 | 2 912 | 3 096 | 3 592 | 3 153 | 3 378 | 1 971 | 1 914 | 1 846 | 2 022 | 1 708 | 1 445 | 1 358 |
| Domy | 336 | 395 | 378 | 406 | 446 | 476 | 523 | 531 | 533 | 383 | 362 | 378 | 379 | 408 |
| Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Janovka, Knížecí, Leopoldka, Malý Šenov a Staré Hraběcí. | ||||||||||||||
Místní části
- Janovka
- Knížecí
- Leopoldka
- Malý Šenov
- Staré Hraběcí
- Velký Šenov
Průmysl

Ve Velkém Šenově působil na přelomu 19. a 20. století textilní průmysl, stejně jako ve všech městech Šluknovského výběžku. Ve 21. století jsou zde např. Velkošenovské železárny, Stap nebo také Centroflor (továrna na výrobu umělých květin).
Doprava
Městem vede železniční trať Rumburk–Sebnitz. Poblíž centra města se na ní nachází stanice Velký Šenov, na severovýchodním konci vsi je zastávka Velký Šenov zastávka a v dolním Šenově pak zastávka Lipová u Šluknova.
Pamětihodnosti

- Kostel svatého Bartoloměje postavený v osmdesátých letech 16. století v renesančním slohu, později barokně upraven. Je nejstarším kostelem ve Šluknovském výběžku. Roku 2015 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
- Památkově chráněný dům čp. 215.
- Socha Raněný (slavnostně odhalena roku 1930) od akademického sochaře Ferdinanda Opitze.
- Křížová cesta s kaplemi Kalvárie a Božího hrobu na Křížovém vrchu vybudovaná roku 1866 Ambrožem Hillem, zhotovena místním sochařem Karlem Ottem.
- Barokní sousoší z roku 1724 se svatým Janem Nepomuckým, svatým Václavem a svatým Floriánem
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Roku 2015 přestavěná hřbitovní kaple
Zbořené kaple
- Kaple na Urberku (německy) byla postavena kolem roku 1700 v barokním slohu. Byla obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem, průčelí zdobil trojúhelníkový štít. Zanikla po druhé světové válce.
- kaple Panny Marie
Zaniklé stavby
- výletní hostinec Waldidylle v Liliovém údolí
Rodáci
- Augustin Bartoloměj Hille (1786–1865): 11. litoměřický biskup[7]
- Alois Hille (1812–1879): kanovník litoměřické kapituly a generální vikář litoměřické diecéze
- Josef Hille (1849–1909): katolický kněz a básník šenovského dialektu
- Rudolf Otto (1887–1962): akademický malíř[7]
- Petr Nováček (* 1946): historik, novinář
Galerie
-
Budova městského úřadu -
Dům čp. 215 -

Hřbitovní kaple -

Raněný -
Věž kostela a pomník Augustina Hilleho -
Sousoší sv. Jana Nepomuckého -
.jpg)
Pohled na křížovou cestu -
Šluknovská ulice
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ MARSCHNER, Franz. Geschichte der Stadt Groß-Schönau in Böhmen im Bezirk Schluckenau. Frankfurt am Main: Strobach, 1988. 60 s. (německy)
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 372, 373.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 288.
- ↑ a b Z minulosti [online]. Velký Šenov: Městský úřad [cit. 2018-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Šenov na Wikimedia Commons - Velký Šenov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Neoficiální stránky




