Velké Hamry

Velké Hamry
	Náměstí ve Velkých Hamrech
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Tanvald
Obec s rozšířenou působností	Tanvald; (správní obvod)
Okres	Jablonec nad Nisou
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°42′50″ s. š., 15°18′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 717 (2025)
Rozloha	9,32 km²
Nadmořská výška	412 m n. m.
PSČ	468 45
Počet domů	672 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Velké Hamry 362; 468 45 Velké Hamry ; podatelna@velke-hamry.cz
Starosta	Jaroslav Najman
	Oficiální web: www.velke-hamry.cz
	Velké Hamry
Další údaje
Kód obce	563838
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Hamry (německy Großhammer, Groß Hammer) jsou malé město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Nachází se na jihovýchodním okraji Jizerských hor po obou stranách údolí řeky Kamenice, která jím protéká. Včetně části Bohdalovice ve městě žije přibližně 2 700^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Velkých Hamrech pochází pravděpodobně z roku 1624. Starší pojmenování obce Hamersko a název Hoření a Dolení Hamr pocházejí od železářských hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve 13. a 14. století. Název Velké Hamry se používá od roku 1914, kdy byly sloučeny osady Hoření a Dolení Hamr v jednu obec. V roce 1926 byla obec povýšena na městys a městem se Velké Hamry staly v roce 1968.

Části města

Velké Hamry (a Velké Hamry II, Hamrska)
Bohdalovice

Osady a samoty: u Velkých Hamrů

Na Marjánce
Šouf
Svárov

u Velkých Hamrů II

Hamrska
Berany
Vrchhůra
Vinice

u Bohdalovic

Mezivodí
Babinec
Na Rovinách

Od roku 1942 je součástí Velkých Hamrů Svárov, dějiště Svárovské stávky roku 1870.

Doprava

Velké Hamry leží na silnici I/10 (Praha – Harrachov) a na železniční trati Železný Brod – Tanvald. Na nádraží Velké Hamry zastavují osobní vlaky linky L11 z Tanvaldu do Železného Brodu i rychlíky linky D6 z Prahy do Tanvaldu. Vedle toho byla v listopadu 2010 otevřena severněji položená zastávka osobních vlaků Velké Hamry město, která lépe obsluhuje centrum města.

Pamětihodnosti

novogotický kostel svatého Václava z let 1915–1925 na náměstí
novorománská kaple svaté Anny z let 1891–1894, rozšířená roku 1903 a od počátku dvacátých let 20. století sloužící Církvi československé husitské; hřbitov z roku 1899 na Hamrskách^[4]
pomník padlým v první a druhé světové válce tamtéž
památkově chráněná Pieta v Bohdalovicích-Mezivodí
novorenesanční sokolovna z roku 1910 na náměstí, v letech 1921–1995 sloužící i jako kino^[5]
památkově chráněný pomník Svárovské stávky, propuknuvší zde a krvavě potlačené roku 1870; zřízen roku 1963
obytná, veřejná i průmyslová maloměstská a venkovská zástavba z konce 19. a zejména první poloviny 20. století s řadou lidových i technických staveb (mj. areál tkalcovny z let 1907–1908 v Mezivodí nebo Liebiegových textilních závodů ve Svárově, jehož součástí byl i pozdější hotel Britz)
Muzeum obnovitelných zdrojů energie se nachází v původně textilní továrně, založené baronem Liebigem, zajišťovala od roku 1907 výrobu elektrické energie vodní elektrárna. Po ukončení výroby v textilce dodávala proud do veřejné sítě. Nový majitel provoz elektrárny, osazené dvěma Francisovými turbínami o výkonu 100 kW a 250 kW, zachoval a zřídil v ní Muzeum Energie. K vidění krom turbín je původní velín z roku 1910 či modely znázorňující přeměny energie.^[6]
Muzeum socialistických vozů ve staré továrně Svárově (Velké Hamry čp. 626)^[7]
dva památné javory kleny u chalup čp. 17 a 18 v severní části Bohdalovic (Babinec)
vyhlídkové skalisko Terezínka u samoty Šouf
vrch Muchov (787 m) s vrcholovými skalisky (mj. Skalní brána) a vyhlídkami, opředený pověstmi
žulový skalní útvar Buchta západně od Vrchhůry
skalnatý vrch Pustina (831 m) nad osadou Berany
Šulíkova skála se zarůstající vyhlídkou (leží již na území Tanvaldu)
Rychetská skála ve svahu jižně od Bohdalovic (leží již na území Plavů)
malebné partie na řece Kamenici a v údolích či roklích jejích přítoků, zejména Rejdického potoka, Zalamáňského potoka a potoka Zlatníky