Věřňovice
| Věřňovice | |
|---|---|
![]() | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Dolní Lutyně |
| Okres | Karviná |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′37″ s. š., 18°25′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 636 (2021)[1] |
| Katastrální území | Věřňovice (4,56 km²) |
| PSČ | 735 53 |
| Počet domů | 226 (2021)[2] |
![]() Věřňovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 180351 |
| Kód k. ú. | 780359 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věřňovice (polsky Wierzniowice, německy Willmersdorf) jsou vesnice, část obce Dolní Lutyně v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Věřňovicemi protéká řeka Olše. Přes řeku vede most, který spojuje menší část obce s větší. Od mostu je to jeden kilometr ke starému hraničnímu přechodu. V místě mostu se nachází rizikový jez, pod kterým se tvoří nebezpečný vodní válec. V roce 2009 zde utonul minimálně 1 člověk. Na mostě jsou plakáty pro vodáky, které upozorňují právě na tento jez. Pod mostem jsou i nástupní místa pro vodáky. Řeka Olše je mezi vodáky velmi oblíbená, zvláště v úseku Věřňovice – Zabełków. Jsou zde dva hraniční přechody do Polska: Věřňovice – Gorzyczki (Gorzyce) a Věřňovice – Łaziska (Godów). Do Věřňovic zajíždí dvě autobusové linky, ze Stonavy a Bohumína. Z Dolní Lutyně zde vede pouze jedna úzká cesta, na které vyhasly už minimálně dva lidské životy. Obec byla poškozena povodněmi roku 1997 a 2010.
Na katastrálním území Věřňovice byla v roce 1989 vyhlášena přírodní památka Věřňovice s výskytem chráněných rostlin a živočichů.
Název
Původní jméno vesnice bylo Wernersdorf („Wernerova ves“), jak je v dokladech ze 14. a 15. století (nejstarší písemný doklad z 1305 má polatinštěné Wernheri villa). Česká podoba (záměnou obvyklého zakončení -ovice za německé -dorf) je doložena od roku 1447 v podobě Věřněřovice (později též Věřměřovice), jehož zkrácením vzniklo Věřňovice. Vlivem českého jména vznikla nová německá podoba Wil(l)mersdorf užívaná až do 20. století, která zase ovlivnila české jméno do podob Vilmířovice a Velmířovice užívané v 19. století. Koncem 19. a začátkem 20. století se v češtině užíval i tvar Věřnovice.[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici Wernheri villa v sekce circa Zary et Wladislaviam pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna sepsané kolem roku 1305.[4] Od roku 1362 Wernersdorf až do roku 1430 náležely k Dětmarovicím a později patřily různým vlastníkům. Roku 1572 připadly Věřňovice na dlouhou dobu ke vsi Dolní Lutyně kterou i s okolím zakoupil Václav Cigán ze Slupska. Od roku 1577 je držel Kašpar starší Vlček z Dobrozenice, v roce 1639 je získal Jan Jindřich Šlik a po něm Jindřich Vilém Šlik. V roce 1700 zdědil panství František Taaffe a od něj ho v roce 1792 koupil Jan Larisch-Mönnich. Od té doby spadaly Věřňovice jako součást dolnolutyňského panství (společně se Skřečoní a Novou Vsí) pod Fryštátské panství a to až do pozemkové reformy po první světové válce. Podle ještě „rakouského“ sčítání lidu v roce 1910 měla obec 628 obyvatel, z nichž 627 bylo trvale registrovaných, 626 (99,8%) bylo polsky mluvících a 1 (0,2%) česky mluvící, 618 (98,4%) katolických, 1 (0,2%) evangelický a 9 (1,4%) bylo příslušných k judaismu.[5]
V říjnu 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Věřňovice byly zbaveny této okupace dne 1. května 1945 sovětskou armádou a během válečných akcí byly značně poškozeny.
Obyvatelstvo
V roce 1850 Věřňovice čítaly 628 obyvatel, roku 1930 měly 831 obyvatel a 125 domů a v roce 1970 tam žilo 821 obyvatel a stálo 195 domů.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 369 | 398 | 433 | 523 | 628 | 689 | 831 | 743 | 810 | 821 | 780 | 725 | 709 | 658 | 636 |
| Počet domů | 68 | 47 | 66 | 71 | 79 | 85 | 125 | 146 | 172 | 195 | 198 | 213 | 218 | 221 | 226 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1974 byly Věřňovice samostatnou obcí, nejprve v okrese Fryštát a od roku 1950 v okrese Karviná. Od 1. ledna 1975 jsou částí obce Dolní Lutyně v okrese Karviná.[8]
Pamětihodnosti

- Socha svatého Jana Nepomuckého, zůstává památkově chráněna jako nemovitá kulturní památka.[9]
- Litinový kříž zasazený v pískovcovém soklu u cesty v polích poblíž hranic s Polskem, který byl zhotoven od těšínského kováře Wybrancie roku 1866 nad náhrobek z prusko-rakouské války, nese památkovou ochranu jako nemovitá kulturní památka[10] včetně oplocení.[11]
Zajímavosti
K zajímavostem Věřňovic mimo jiné náležela i existence někdejší polské exklávy[12][13] na jejich katastru, která zanikla ke 14. únoru 1959 novým vytyčením státní hranice s Polskem podle zákona č. 62/1958 Sb.[14][15] Jedná se o následující parcely: 894/1, 894/14, 961/2, 961/18, 962/1, 962/2, 963/1, 963/7, 963/8, 964/8, 964/9, 965/2, 966/14, 966/24, 1037/5, 1037/15, 1037/16, 1039/11, 1039/33 a 1039/34.[16][17] Dle katastru nemovitostí se k dotyčným a některým dalším, rovněž nezastavěným, parcelám téhož katastrálního území i v roce 2025 uvádělo vlastnické právo Polska („Polská republika - Skarb Państwa, Polsko“).[18]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 679.
- ↑ Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis
- ↑ PATRYN, Ludwig. Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien, Troppau 1912. [s.l.]: [s.n.], 1912.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-24]. Identifikátor záznamu 133318 : socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Náhrobek z války 1866. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Oplocení. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ http://www.pod.cz/files/casopis/2006/kapka-2006-01.pdf
- ↑ http://www.mapy.cz/#x=18.421039&y=49.931333&z=13&l=5
- ↑ 62/1958 Sb. Ústavní zákon o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou. Zákony pro lidi [online]. AION CS [cit. 2025-05-12]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel; TOMÁŠEK, Jan. Věřňovice - změna toku Olše a změna státní hranice. Zaniklé obce po roce 1945: Verschwundene Orte und Objekts [online]. Ing. Pavel Beran, 2006-02-27 [cit. 2025-05-12]. WGS-84 souřadnice (GPS) uvedl v heslu Jan Tomášek 7. dubna 2025 pro střed obce a pro přírodní památku Niva Olše-Věřňovice.. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2012-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-18.
- ↑ ministerstvo stavebního průmyslu. Státní mapa 1 : 5000 - odvozená.: Bohumín 3 - 6. Archiv [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2025-05-12]. Tento mapový list státní mapy odvozené v měřítku 1 : 5000 byl dobově označen slovem „Důvěrné!“ a jeho polohopis byl odvozen z katastrálních map, zatímco jeho výškopis byl odvozen z topografické mapy 1 : 10 000. Rozmnožen byl ve Státním zeměměřickém a kartografickém ústavu v roce 1952.. Dostupné online.
- ↑ Seznam nemovitostí na LV: Číslo LV: 548: Katastrální území: Věřňovice [780359]. ČÚZK Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (česky, polsky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Věřňovice na Wikimedia Commons - Věřňovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

