Věřňovice

Věřňovice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecDolní Lutyně
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°55′37″ s. š., 18°25′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel636 (2021)[1]
Katastrální územíVěřňovice (4,56 km²)
PSČ735 53
Počet domů226 (2021)[2]
Věřňovice
Věřňovice
Další údaje
Kód části obce180351
Kód k. ú.780359
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věřňovice (polsky Wierzniowice, německy Willmersdorf) jsou vesnice, část obce Dolní Lutyněokrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Věřňovicemi protéká řeka Olše. Přes řeku vede most, který spojuje menší část obce s větší. Od mostu je to jeden kilometr ke starému hraničnímu přechodu. V místě mostu se nachází rizikový jez, pod kterým se tvoří nebezpečný vodní válec. V roce 2009 zde utonul minimálně 1 člověk. Na mostě jsou plakáty pro vodáky, které upozorňují právě na tento jez. Pod mostem jsou i nástupní místa pro vodáky. Řeka Olše je mezi vodáky velmi oblíbená, zvláště v úseku Věřňovice – Zabełków. Jsou zde dva hraniční přechody do Polska: Věřňovice – Gorzyczki (Gorzyce) a Věřňovice – Łaziska (Godów). Do Věřňovic zajíždí dvě autobusové linky, ze Stonavy a Bohumína. Z Dolní Lutyně zde vede pouze jedna úzká cesta, na které vyhasly už minimálně dva lidské životy. Obec byla poškozena povodněmi roku 1997 a 2010.

Na katastrálním území Věřňovice byla v roce 1989 vyhlášena přírodní památka Věřňovice s výskytem chráněných rostlin a živočichů.

Název

Původní jméno vesnice bylo Wernersdorf („Wernerova ves“), jak je v dokladech ze 14. a 15. století (nejstarší písemný doklad z 1305 má polatinštěné Wernheri villa). Česká podoba (záměnou obvyklého zakončení -ovice za německé -dorf) je doložena od roku 1447 v podobě Věřněřovice (později též Věřměřovice), jehož zkrácením vzniklo Věřňovice. Vlivem českého jména vznikla nová německá podoba Wil(l)mersdorf užívaná až do 20. století, která zase ovlivnila české jméno do podob Vilmířovice a Velmířovice užívané v 19. století. Koncem 19. a začátkem 20. století se v češtině užíval i tvar Věřnovice.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici Wernheri villa v sekce circa Zary et Wladislaviam pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna sepsané kolem roku 1305.[4] Od roku 1362 Wernersdorf až do roku 1430 náležely k Dětmarovicím a později patřily různým vlastníkům. Roku 1572 připadly Věřňovice na dlouhou dobu ke vsi Dolní Lutyně kterou i s okolím zakoupil Václav Cigán ze Slupska. Od roku 1577 je držel Kašpar starší Vlček z Dobrozenice, v roce 1639 je získal Jan Jindřich Šlik a po něm Jindřich Vilém Šlik. V roce 1700 zdědil panství František Taaffe a od něj ho v roce 1792 koupil Jan Larisch-Mönnich. Od té doby spadaly Věřňovice jako součást dolnolutyňského panství (společně se Skřečoní a Novou Vsí) pod Fryštátské panství a to až do pozemkové reformy po první světové válce. Podle ještě „rakouského“ sčítání lidu v roce 1910 měla obec 628 obyvatel, z nichž 627 bylo trvale registrovaných, 626 (99,8%) bylo polsky mluvících a 1 (0,2%) česky mluvící, 618 (98,4%) katolických, 1 (0,2%) evangelický a 9 (1,4%) bylo příslušných k judaismu.[5]

V říjnu 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Věřňovice byly zbaveny této okupace dne 1. května 1945 sovětskou armádou a během válečných akcí byly značně poškozeny.

Obyvatelstvo

V roce 1850 Věřňovice čítaly 628 obyvatel, roku 1930 měly 831 obyvatel a 125 domů a v roce 1970 tam žilo 821 obyvatel a stálo 195 domů.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 369 398 433 523 628 689 831 743 810 821 780 725 709 658 636
Počet domů 68 47 66 71 79 85 125 146 172 195 198 213 218 221 226

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1974 byly Věřňovice samostatnou obcí, nejprve v okrese Fryštát a od roku 1950 v okrese Karviná. Od 1. ledna 1975 jsou částí obce Dolní Lutyně v okrese Karviná.[8]

Pamětihodnosti

Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Jana Nepomuckého, zůstává památkově chráněna jako nemovitá kulturní památka.[9]
  • Litinový kříž zasazený v pískovcovém soklu u cesty v polích poblíž hranic s Polskem, který byl zhotoven od těšínského kováře Wybrancie roku 1866 nad náhrobek z prusko-rakouské války, nese památkovou ochranu jako nemovitá kulturní památka[10] včetně oplocení.[11]

Zajímavosti

K zajímavostem Věřňovic mimo jiné náležela i existence někdejší polské exklávy[12][13] na jejich katastru, která zanikla ke 14. únoru 1959 novým vytyčením státní hranice s Polskem podle zákona č. 62/1958 Sb.[14][15] Jedná se o následující parcely: 894/1, 894/14, 961/2, 961/18, 962/1, 962/2, 963/1, 963/7, 963/8, 964/8, 964/9, 965/2, 966/14, 966/24, 1037/5, 1037/15, 1037/16, 1039/11, 1039/33 a 1039/34.[16][17] Dle katastru nemovitostí se k dotyčným a některým dalším, rovněž nezastavěným, parcelám téhož katastrálního území i v roce 2025 uvádělo vlastnické právo Polska („Polská republika - Skarb Państwa, Polsko“).[18]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 679. 
  4. Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis
  5. PATRYN, Ludwig. Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien, Troppau 1912. [s.l.]: [s.n.], 1912. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-24]. Identifikátor záznamu 133318 : socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. Náhrobek z války 1866. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. 
  11. Oplocení. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. 
  12. http://www.pod.cz/files/casopis/2006/kapka-2006-01.pdf
  13. http://www.mapy.cz/#x=18.421039&y=49.931333&z=13&l=5
  14. 62/1958 Sb. Ústavní zákon o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou. Zákony pro lidi [online]. AION CS [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. 
  15. BERAN, Pavel; TOMÁŠEK, Jan. Věřňovice - změna toku Olše a změna státní hranice. Zaniklé obce po roce 1945: Verschwundene Orte und Objekts [online]. Ing. Pavel Beran, 2006-02-27 [cit. 2025-05-12]. WGS-84 souřadnice (GPS) uvedl v heslu Jan Tomášek 7. dubna 2025 pro střed obce a pro přírodní památku Niva Olše-Věřňovice.. Dostupné online. 
  16. Archivovaná kopie. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2012-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-18. 
  17. ministerstvo stavebního průmyslu. Státní mapa 1 : 5000 - odvozená.: Bohumín 3 - 6. Archiv [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2025-05-12]. Tento mapový list státní mapy odvozené v měřítku 1 : 5000 byl dobově označen slovem „Důvěrné!“ a jeho polohopis byl odvozen z katastrálních map, zatímco jeho výškopis byl odvozen z topografické mapy 1 : 10 000. Rozmnožen byl ve Státním zeměměřickém a kartografickém ústavu v roce 1952.. Dostupné online. 
  18. Seznam nemovitostí na LV: Číslo LV: 548: Katastrální území: Věřňovice [780359]. ČÚZK Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2025-05-12]. Dostupné online. (česky, polsky) 

Související články

Externí odkazy