Výrovka (myslivost)

Výrovka (nebo řidčeji také výrovna)[1] je označení pro místo, popřípadě zařízení a zároveň i způsob lovu používaný hlavně k odstřelu dravé, popř. i jiné pernaté zvěře, zvláště vran.[2] Výrovka se skládá z úkrytu pro lovce opatřeného střílnou a z jednoduché dřevěné konstrukce (berla, kozlík), na kterou se připoutává živý výr nebo jeho napodobenina. V blízkostí výrovky má růst i několik osamělých stromů. Při výrovce se využívá přirozená útočnost denních ptáků na noční dravce, výr sloužil jako návnada. V České republice je tento způsob lovu zakázán.

Zobrazení výrovky je zachyceno mj. na obraze V. V. Reinera Ptactvo v krajině s výrovkou, který je ve sbírkách Národní galerie (od podzimu 2019 je umístěn v pražském Schwarzenberském paláci).[3]

Reference

  1. ŠPATNÝ, František. Německo-český slovník pro myslivce a milovníky lovu: obsahuje nejenom mluvu mysliveckou, nýbrž také jmena evropského ptactva a názvosloví jednotlivých částí zbraně lovecké = Deutsch-böhmisches Wörterbuch für Jäger und Jagdfreunde : enthält nicht nur die weidmännischen Ausdrücke, sondern auch die Namen der europäischen Vögel und die Nomenklatur der einzelnen Bestandtheile der Jagdwaffen. Prag: Fr. Řivnáč, 1870, s. 69. Dostupné také z: https://ndk.cz/view/uuid:a66d5af0-e1f1-11e4-995b-5ef3fc9ae867?page=uuid:adbc48d0-6d05-11e5-ba32-5ef3fc9ae867&fulltext=v%C3%BDrovka, 14. července 2025. Výrovka je v tomto sklovníku překládána třemi výžrazy: jako Krähenhütte, čili bouda k chytání vran, Rabenhütte, čili bouda k chytání havranů, a Uhuhütte. Slovník J. N. Nepomuka z roku 1845 překládá vejrovku jako Vogelstellerhaus für den Uhu. KONEČNÝ, Jan Nepomuk. Ouplný Kapesní slowník čechoslowanského a německého jazyka :: (s nowou dobropísemností). František Šmid a J.J. Buš, 1845, s. 543. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:2acddd34-fb6b-408a-a06f-c108bbd4a38b, 14. července 2025.
  2. RIEGER, František Ladislav a Jakub MALÝ. Slovník naučný. V Praze: nákladem knihkupectví I.L. Kobra, 1888. sv. 9, s. 1328. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2df9142e-b400-40c8-b927-3a765aa6ca7f, 14. července 2025.
  3. Archivovaná kopie. www.ngprague.cz [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-27.