Juegos de guerra en el Pacífico
| Juegos de guerra en el Pacífico | |
|---|---|
![]() | |
| Autor | Carlos González Sháněl, Luis A. Doñas |
| Původní název | Juegos de Guerra en el Pacífico |
| Země | Španělsko |
| Jazyk | španělština |
| Vydavatel | Advana Vieja |
| Datum vydání | květen 2010 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kniha Juegos de guerra en el Pacífico vyšla v roce 2010 ve Španělsku s podporou města Madrid (oficiálně Madridské společenství, španělsky Comunidad de Madrid), společnosti Respekt institut o.p.s. a Španělské asociace AIL. Autoři jsou chilští analytici Carlos González Sháněl a Luis A. Doñas.
Obsah
Vztahy mezi Chile a Peru se vyostřily v roce 2005, kdy se peruánská vláda rozhodla „přezkoumat mořské a pozemní hranice s Chile“[1]. Hlavní šok ale nastal v roce 2008, kdy se Peru rozhodlo na Chile podat žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, a kdy nacionalistické sektory začaly hovořit o „potenciální válce mezi oběma zeměmi a o tom, že je jen otázkou času, kdy tato válka vypukne“.
Velká část knihy je proto věnována hypotetickým scénářům této války, se záměrem ilustrovat katastrofické důsledky, které by ozbrojený konflikt mezi Chile a Peru měl, a ukázat, jak velký krok zpátky by znamenal v procesu integrace v Jižní Americe. Autoři vycházejí z několika teoretických proudů, zejména z myšlenky „demokratického míru“[2], jejímž hlavním argumentem je, že konsolidované demokracie (až na snadno vyčíslitelné výjimky) nikdy nevstoupily do vzájemného válečného konfliktu.[3][4]
V demokracii státy vedou svoji vlastní diplomacii, obchod a politiku, v zásadě velmi odlišným způsobem než tomu je u autoritářských režimů[5]. V tomto kontextu autoři hodnotí stav vztahů mezi Chile a Peru, které jsou patrně nejhorší od roku 1974. V té době vládly v Jižní Americe tvrdé vojenské diktatury a Chile bylo doslova pár kroků od vypuknutí války s Argentinou a velmi blízko ozbrojenému konfliktu s Peru.[6]
Předmluva
Předmluvu napsal bývalý český senátor a bývalý ministr vnitra Jan Ruml [7]. „Kniha Juegos de guerra en el Pacífico sleduje aktuální hypotézy scénáře sice málo pravděpodobného, nicméně v zásadě možného. Historie vztahů dvou latinskoamerických zemí má varující kontext. Jakkoli dnes Peru i Chile představují lepší verzi demokracie než většina států Jižní Ameriky, je nutné se ptát, jak se osvědčí tváří v tvář konkrétním staronovým problémům společných hranic. Hranic jako znaku státní suverenity, tématu vždy politickému, a proto nutně zástupnému.“, píše v předmluvě Jan Ruml.
Reference
- ↑ (česky)Chile a Peru jsou ve při kvůli mořské hranici - IHNED.cz
- ↑ (anglicky)Binnur Ozkececi-Taner, “The Myth of Democratic Peace: Theoretical and Empirical Shortcomings of the ‘Democratic Peace Theory’ ”
- ↑ (španělsky)JUEGOS DE GUERRA EN EL PACÍFICO[nedostupný zdroj]
- ↑ (anglicky)Joe D. Hagan, “Domestic Political Systems and War Proneness”, Mershon International Studies Review, Vol. 38, No. 2 (Oct., 1994), pp. 183-207
- ↑ (anglicky)Spencer R. Weart (1998) “Never at War: Why Democracies Will Not Fight One Another”. Published by Yale University Press.
- ↑ (španělsky)Artículos y reseñas[nedostupný zdroj]
- ↑ (česky)Jan Ruml o knize Válečné hry v Pacifiku
