Juegos de guerra en el Pacífico

Juegos de guerra en el Pacífico
AutorCarlos González Sháněl, Luis A. Doñas
Původní názevJuegos de Guerra en el Pacífico
ZeměŠpanělsko
Jazykšpanělština
VydavatelAdvana Vieja
Datum vydáníkvěten 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kniha Juegos de guerra en el Pacífico vyšla v roce 2010 ve Španělsku s podporou města Madrid (oficiálně Madridské společenství, španělsky Comunidad de Madrid), společnosti Respekt institut o.p.s. a Španělské asociace AIL. Autoři jsou chilští analytici Carlos González Sháněl a Luis A. Doñas.

Obsah

Vztahy mezi Chile a Peru se vyostřily v roce 2005, kdy se peruánská vláda rozhodla „přezkoumat mořské a pozemní hranice s Chile“[1]. Hlavní šok ale nastal v roce 2008, kdy se Peru rozhodlo na Chile podat žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, a kdy nacionalistické sektory začaly hovořit o „potenciální válce mezi oběma zeměmi a o tom, že je jen otázkou času, kdy tato válka vypukne“.

Velká část knihy je proto věnována hypotetickým scénářům této války, se záměrem ilustrovat katastrofické důsledky, které by ozbrojený konflikt mezi Chile a Peru měl, a ukázat, jak velký krok zpátky by znamenal v procesu integrace v Jižní Americe. Autoři vycházejí z několika teoretických proudů, zejména z myšlenky „demokratického míru“[2], jejímž hlavním argumentem je, že konsolidované demokracie (až na snadno vyčíslitelné výjimky) nikdy nevstoupily do vzájemného válečného konfliktu.[3][4]

V demokracii státy vedou svoji vlastní diplomacii, obchod a politiku, v zásadě velmi odlišným způsobem než tomu je u autoritářských režimů[5]. V tomto kontextu autoři hodnotí stav vztahů mezi Chile a Peru, které jsou patrně nejhorší od roku 1974. V té době vládly v Jižní Americe tvrdé vojenské diktatury a Chile bylo doslova pár kroků od vypuknutí války s Argentinou a velmi blízko ozbrojenému konfliktu s Peru.[6]

Předmluva

Předmluvu napsal bývalý český senátor a bývalý ministr vnitra Jan Ruml [7]. „Kniha Juegos de guerra en el Pacífico sleduje aktuální hypotézy scénáře sice málo pravděpodobného, nicméně v zásadě možného. Historie vztahů dvou latinskoamerických zemí má varující kontext. Jakkoli dnes Peru i Chile představují lepší verzi demokracie než většina států Jižní Ameriky, je nutné se ptát, jak se osvědčí tváří v tvář konkrétním staronovým problémům společných hranic. Hranic jako znaku státní suverenity, tématu vždy politickému, a proto nutně zástupnému.“, píše v předmluvě Jan Ruml.

Reference

  1. ↑ (česky)Chile a Peru jsou ve při kvůli mořské hranici - IHNED.cz
  2. ↑ (anglicky)Binnur Ozkececi-Taner, “The Myth of Democratic Peace: Theoretical and Empirical Shortcomings of the ‘Democratic Peace Theory’ ”
  3. ↑ (španělsky)JUEGOS DE GUERRA EN EL PACÍFICO[nedostupný zdroj]
  4. ↑ (anglicky)Joe D. Hagan, “Domestic Political Systems and War Proneness”, Mershon International Studies Review, Vol. 38, No. 2 (Oct., 1994), pp. 183-207
  5. ↑ (anglicky)Spencer R. Weart (1998) “Never at War: Why Democracies Will Not Fight One Another”. Published by Yale University Press.
  6. ↑ (španělsky)Artículos y reseñas[nedostupný zdroj]
  7. ↑ (česky)Jan Ruml o knize Válečné hry v Pacifiku

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.