Unčovice (tvrz)

Unčovice
Tvrz v Unčovicích
Účel stavby
historické sídlo, škola, byty a kancelářské prostory
Základní informace
Sloh	gotický, renesanční
Výstavba	14. století
Přestavba	16. století
Stavebník	Judita z Vildenberka
Další majitelé	Olomouc
Současný majitel	Zemědělské družstvo Unčovice
Poloha
Adresa	Unčovice 2, Litovel, Česko Česko
Souřadnice	49°39′52,87″ s. š., 17°6′33,36″ v. d.
Tvrz v Unčovicích
Další informace
Rejstříkové číslo památky	16004/8-1989 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz v Unčovicích je dochovaná stavba drobné šlechty a patří k ojediněle zachovaným příkladům tohoto typu na Moravě. Z toho důvodu je chráněna jako kulturní památka České republiky.^[1] Nachází se přibližně 15 km severozápadně od Olomouce, v okrese Olomouc. Unčovice jsou dnes místní částí města Litovel, které leží asi 6 km dále na severozápad.

Obec i tvrz leží v lužní krajině nedaleko řeky Moravy, na její pravobřežní straně u potoka Kobylník (přítoku Cholinka, která se vlévá do Moravy). Patří do kulturně-historického regionu Haná, jedné z hlavních středových oblastí Moravy. Unčovice se rozkládají mezi někdejším královským, dnes především krajským městem Olomoucí a městem Litovel. Region byl v minulosti rozdrobený mezi drobnou šlechtu, o čemž svědčí i množství okolních opevněných sídel – například Náklo (zaniklý hrad), Skrbeň (zachovalá tvrz), Cholina (částečně dochovaná tvrz, dnes fara), Dubčany (zaniklá tvrz), Senice na Hané (zaniklá tvrz) či Horka nad Moravou (zaniklý hrad).

Tvrz je poprvé připomínána v roce 1348 v majetku Judity z Vildenberka, která je považována také za její zakladatelku. Svatbou s Čeňkem z Ojvína připadla tvrz na dalších více než sto let rodu Ptáčků z Pirkštejna, jehož byl Čeněk z Ojvína zakladatelem. Syn Judity a Čeňka sice sídlil ve městě Rataje nad Sázavou, ale skrze svou matku vlastnil i rozsáhlá panství na Moravě. Majetek postupně přešel na jeho syna Ješka Ptáčka z Pirkštejna (1338–1390), vnuka Jana Ptáčka z Pirkštejna (1388–1419) a nakonec na jeho syna Hynka (asi 1404–1444), posledního majitele tvrze z rodu Ptáčků, kterého měl Jan se svou ženou Jitkou z Kunštátu a Poděbrad.^[2]

Hynek měl se svou ženou Annou z Hradce pouze dceru Markétu, a jeho rod tak po meči vymírá. Jeho dcera se provdala za Viktorína z Kunštátu, druhorozeného syna českého krále Jiřího z Poděbrad, a tvrz tak patrně přešla dědictvím na ně. Za jejich vlastnictví byla tvrz vypleněna uherskými vojsky během česko-uherských válek. Viktorín byl totiž velitelem královského vojska svého otce a jako takový se účastnil bitev s Matyášem Korvínem a jeho spojenci u Třebíče, Brna, Tovačova a dokonce i nedaleké Olomouce. Po smrti otce v roce 1471 se stal neutrálním, ale nakonec přistoupil na stranu Korvína proti Vladislavovi Jagellonskému. V té době se ovšem pohyboval převážně na svých panstvích ve Slezsku, které nakonec zdědila i jeho dcera, již měl s Markétou z Pirkštejna.^[3]

Zde se vlastnictví tvrze ztrácí a roku 1499 se objevuje v rukou Markéty z Vranova (Jediná známá osoba tohoto jména je dcerou Mikuláše Pillungova z rakouského Jilkova, kterému byl hrad Vranov odebrán Joštem Moravským roku 1406. Není tedy jasné, zda šlo o jeho vzdálenou příbuznou, nebo o zcela jinou osobu). Markéta a její vlastnictví tvrze jsou připomínány pouze v roce 1499, kdy tvrz prodala Haugvicům z Biskupic. V té době byla tvrz již obnovena, ale Hanuš Haugvic z Biskupic a jeho syn Václav ji do roku 1546 renesančně přestavěli. Téhož roku ji prodali městu Olomouc.^[4]

Během třicetileté války byla tvrz zpustošena švédskou armádou a ještě roku 1681 je uváděna jako pustá. Krátce poté ji však město Olomouc obnovilo a upravilo pro potřeby šenku a tančírny. Po roce 1850 byla tvrz znovu upravena, tentokrát na školu. Poslední známé využití představovala přestavba tvrze na bydlení a kanceláře. Olomouc tvrz ztratila povinným darováním místnímu JZD, které ji ve své transformované podobě jako Zemědělské družstvo Unčovice vlastní dodnes.^[5]

Unčovická tvrz, poprvé připomínaná roku 1348, patrně vznikla jako opevnění typu motte – uměle navršený pahorek vejčitého tvaru (40 × 26 m) obklopený příkopem širokým přibližně 15 m. Na pahorku, chráněném palisádou, stávala patrová středověká obytná věž s oválným půdorysem, převážně dřevěné konstrukce.^[6]

Kolem poloviny 16. století byla tvrz přestavěna v goticko-renesančním slohu. Nová podoba zahrnovala pískovcové portály, klenuté stropy a podsklepenou jednopatrovou budovu (15 × 10,7 m) doplněnou věžičkou s vřetenovým schodištěm. Stavba se nachází na mírném pahorku na jihovýchodním konci obce a je obklopena kamennou zdí v nepravidelném oválu s bránou na jihozápadě, na severozápadě doplněnou hospodářským stavením.[1]

Přízemí původně tvořily dvě místnosti; severní byla brzy rozdělena příčkou a zaklenuta výsečovými klenbami s hřebínky. V patře se dochoval arkýřový prevét a zbytky konzol druhého. Dřevěnou palisádu nahradila kamenná hradba, k níž byl později přistavěn druhý hradební okruh se dvěma baštami. Tvrz dnes představuje jeden z mála dochovaných příkladů tohoto typu staveb na Moravě.^[7]

Současná budova je patrně původní gotická stavba s pozdějšími renesančními úpravami. Linia původní hradby se dochovala v podobě zdi areálu, v místě brány se nachází dnešní vjezd. Při poslední velké přestavbě v 16. století tvrz přišla o své třetí, pravděpodobně dřevěné, patro. Postupně také zanikly obranné věže i druhý hradební okruh, přesto je pahorek i částečná linie příkopu dodnes dobře patrná.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Unčovice na Wikimedia Commons
• Popis tvrze na Hrady.cz