Lovecká trofej

Theodore Roosevelt stojící vedle uloveného slona během své lovecké výpravy do Afriky

Lovecká trofej je část ulovených divokých zvířat uchovávaná a vystavovaná jako trofej. Cílem trofejního lovu je typicky dospělý samec, obvykle velkých rozměrů, s impozantními rohy, parožím, kožešinou nebo hřívou. Většina trofejí se skládá pouze z vybraných částí zvířete, které jsou připraveny k vystavení preparátorem. Nejčastěji uchovávané části úlovku se u jednotlivých druhů liší, obecně lze říci, že se často jedná o hlavu, kůži, kly, rohy nebo paroží.

Trofeje jsou často vystavovány v trofejních sálech nebo v hernách, případně ve zbrojnicích spolu se sbírkou zbraní. Lov pro zisk trofejí má své silné zastánce i odpůrce. Kontroverze se zaměřuje na morálku lovu pro potěšení spíše než pro praktické využití, a také na otázky, do jaké míry lov velké zvěře prospívá úsilí o ochranu přírody.

Lovecké trofeje

Klobouk zdobený loveckými trofejemi

Mezi typické lovecké trofeje patří parohy, rohy a zuby savců, podobně jako kly divočáků, drápy dravých ptáků a ptačí peří, jako je peří sojky nebo ocasní pera bažanta. Jako trofeje slouží i kožešiny kun, lišek a medvědů, stejně jako tlapky lišek a zajíců.

Lovecké trofeje jsou stále považovány za vyhledávané sběratelské předměty, výstavní předměty a po zakomponování do loveckého oblečení mohou sloužit i jako symboly společenského postavení. U žádaných trofejí jejich cena často převyšuje hodnotu masa. Částky za povolení k lovu "velkých" jelenů dosahují po celém světě několika tisíc eur.

Přehlídka trofejí

Trofeje představují pro lovce osobní vzpomínku a lovecká tradice vyžaduje, aby byly získávány dle pravidel. V Bavorsku je dokonce povinná celostátní přehlídka trofejí. Za její organizaci v celostátním měřítku jsou zodpovědné jednotlivé asociace pro správu zvěře. Cílem této kontroverzní přehlídky trofejí je vytvářet transparentní prostředí mezi nelovci i v rámci lovecké komunity. Taková přehlídka navíc poskytuje informace o populaci, hustotě zvěře a kvalitě života stád. Proto roste počet asociací, které chtějí podobné přehlídky zavést jako povinné i v dalších spolkových zemích. Tyto přehlídky také umožňují výměnu informací a další vzdělávání. Cílem je přizpůsobit lov aktuálním okolnostem. Navíc do této přehlídky musí být zahrnuty i samice bez paroží, aby byly aspekty lovu lépe sledovány.

Trofejní lov

Trofejní lov v Africe

Britský guvernér Henry Hesketh Bell s loveckými trofejemi v Ugandě, 1908
Zdravko Pečar s místními průvodci pózují s uloveným slonem, 1970

Trofejní lov v Africe se praktikuje po staletí. Popularizovali ho britští lovci a ochránci přírody, jako byli Frederick Selous, Walter Bell a Samuel Baker, kteří lovili a sbírali zvířata pro muzea přírodní historie v britských koloniích v Africe a Indii. To vedlo k rozvoji nové formy turistického ruchu, který Africe generuje roční příjmy v řádech milionů.

Jedno z prvních známých loveckých safari, které byly zaznamenány, podnikli na počátku 20. století prezident Theodore Roosevelt a jeho syn Kermit. Profesionální lovci jako Phillip Percival, Sydney Downey a Harry Selby patří mezi první průvodce safari, kteří přispěli k formování tohoto odvětví. Lov na rančích nebo farmách pomohl legitimizovat již dříve existující trofejní lov jako součást cestovního ruchu v Africe. První ranče byly v Africe založeny v 60. letech 20. století a tento koncept se rychle rozšířil.[1] Statistiky z roku 2000 ukázaly, že v Jihoafrické republice fungovalo v té době přibližně 7 tisíc farem a rezervací, které se rozkládaly na přibližně 16 milionech hektarů půdy.[2] Ranče přitahují bohaté turisty, kteří se zajímají o lov, a také velké zahraniční investory.[1]

Trofejní lov v Severní Americe

Lovec medvědů, Kodiacké souostroví, 1957

Trofejní lov v Severní Americe je jako způsob ochrany přírody podporován organizacemi, jako je klub Boone & Crockett, protože lov zvířat s velkými rohy či parohy je způsob, jak lovit pouze dospělá zvířata, což přispívá k formování úspěšného modelu ochrany přírody v zemi, v níž lov hraje zásadní roli, a lovci trofejí se hluboce angažují v ochraně divoké zvěře a divočiny. Takový je i případ prezidenta Theodora Roosevelta, který poté, co se v roce 1901 stal prezidentem Spojených států amerických, využil své pravomoci k založení 150 národních lesů, 51 federálních ptačích rezervací, čtyř národních loveckých rezervací, pěti národních parků a 18 národních památek na více než 230 milionech akrů veřejné půdy.[3]

Lov pro maso nebo rekreační účely navíc poskytuje každému státu příjem na správu volně žijících živočichů a jejich přirozených stanovišť prostřednictvím zákona Pittman–Robertson Federal Aid in Wildlife Restoration Act. To vede k rozšíření přirozených stanovišť a nárůstu populací druhů lovených jako trofejní zvířata.[4]

Několik států, včetně Colorada, Utahu a Washingtonu, z různých důvodů navrhlo zvýšení lovu pum. Kalifornie je jediným státem na západním pobřeží USA, který lov pum zakazuje.[5]

Klub Boone & Crockett tvrdí, že selektivní odchyt starších samců napomáhá obnovení mnoha druhů velké zvěře, které byly na přelomu 20. století na pokraji vyhynutí. Organizace sleduje úspěšnost této praxe v ochraně přírody prostřednictvím své datové sady Big Game Records.[6][7]

Lov na ranči

Lov na ranči je forma trofejního lovu velké zvěře, při které jsou lovená zvířata speciálně chovaná na ranči pro účely trofejního lovu.

Mnoho druhů zvěře, jako je antilopa jelení (Antilope cervicapra), nilgau (Boselaphus tragocamelus), axis indický (Axis axis), jelen barasinga (Rucervus duvaucelii), ovce kruhorohá (Ovis orientalis hmelini) a řada dalších druhů jelenů, ovcí a antilop, stejně jako tygři, lvi a jejich kříženci z Afriky, Asie a tichomořských ostrovů, byli dovezeni na ranče v Texasu a na Floridě za účelem trofejního lovu. Tato zvířata jsou obvykle lovena za poplatek za každý úlovek, přičemž lovci platí tisíce amerických dolarů za možnost lovit exotická zvířata.[8][9] Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto druhů je ve svém původním prostředí ohrožených, vláda Spojených států vyžaduje, aby 10 % poplatku z lovu bylo věnováno na úsilí o ochranu přírody v oblastech, kde se tato zvířata přirozeně vyskytují. Lov ohrožených zvířat ve Spojených státech je obvykle nelegální podle zákona o ohrožených druzích, ale na těchto rančích je povolen, protože vzácná zvířata, která se tam loví, nejsou ve Spojených státech původní. Společnost pro ochranu zvířat USA tyto ranče a jejich lovce kritizovala s odůvodněním, že i tak jde o lov ohrožených zvířat, i když jsou tato zvířata chovaná speciálně na lov.

Dražba zvěře

Dražby zvěře se staly dalším zdrojem příjmů určeným k ochraně volně žijících živočichů a jejich přirozených stanovišť. Tak je to i v případě lovu ovcí v Severní Americe, kde se v aukcích platí vysoké částky za jejich lov. Jedná se například o ovci tlustorohou (Ovis canadensis), ovci aljašskou (Ovis dalli) a ovci Nelsonovu (Ovis canadensis nelsoni). Lov ovcí pomohl získat finanční prostředky určené na zvýšení populací těchto zvířat a zároveň na ochranu jejich stanovišť. Lov ovcí probíhá v drsném horském terénu, kde je obvyklou metodou lovu těchto zvířat "stopování", což z něj činí náročný lov. Lze lovit pouze staré berany a aby si lovec ovcí byl jistý jejich věkem, musí určit věk a pohlaví podle velikosti a tvaru jejich rohů, které určují kvalitu trofeje. Skutečnou trofejí na tomto lovu je však celkový lovecký zážitek, nikoli jen hlava zvířete.[10] Tento typ lovu se pravděpodobně stal tak populárním díky redaktorovi Jacku O'Connorovi, který se zabývá zbraněmi a lovem.

V Africe pomáhají aukce zvěře zabezpečovat farmy a obory s divokou zvěří. Tato zařízení jsou důležitá z hlediska cestovního ruchu, jednoho z největších ekonomických sektorů celé Afriky, který např. v Jihoafrické republice tvoří téměř 5 % HDP.[2][11] Zejména Jihoafrická republika je hlavní turistickou destinací, proto se zde odehrává velké množství aukcí zvěře a nachází se zde i řada farem a obor. Aukce zvěře slouží jako konkurenční trh, který umožňuje majitelům farem a obor přihazovat v dražbě a nakupovat zvířata pro svá zařízení. Zvířata zakoupená v aukcích pro tyto účely se běžně kupují přímo jako lovná zvěř nebo se poté chovají pro další zásobování daného zařízení. Zvířata používaná k chovu jsou obvykle samice, které jsou v průměru dražší než samci kvůli lepším vyhlídkám na chov.[2] Kromě pohlaví patří k dalším faktorům, které přispívají k cenám zvířat v aukcích i poptávka po konkrétních druzích (na základě jejich celkové vzácnosti) a náklady na jejich chov.[2][11] Zvířata, která se těší zvýšenému zájmu pytláků, jako jsou nosorožci nebo sloni kvůli svým rohům a slonovině, představují další rizika pro dražitele a v aukcích se obvykle neprodávají dobře. Jiní býložravci, konkrétně kopytníci, však mají tendenci dosahovat exponenciálně vyšších částek než šelmy. Ceny těchto zvířat mohou dosahovat stovek tisíc jihoafrických randů, což odpovídá desítkám tisíc amerických dolarů.[11]

Právní otázky a důsledky trofejního lovu

Luis Fernández de Córdoba, 17. vévoda z Medinaceli s trofejním ledním medvědem, kterého zastřelil na expedici k polárnímu kruhu, 1910

Trofejní lov je v mnoha zemích legální. V takovýchto zemích jsou přijímána pravidla, aby byl trofejní lov v souladu s udržitelným využíváním přírodních zdrojů.[12] Omezení druhů, které lze lovit je obvykle založeno na populacích, loveckých sezónách, počtu dostupných licencí a typech zbraní, ráží a loveckých postupech, jakož i na lovecké etice. Vyžadují se také povolení a souhlas vlády. Některé země, například Kostarika, se rozhodly trofejní lov zcela zakázat.[13]

United States Fish and Wildlife Service zavedla v období let 2014 až 2015 zákaz dovozu sloních trofejí ze Zimbabwe a Tanzanie.[14] Zákaz však byl zrušen[15] a nadále jsou k jejich dovozu udílena povolení.[16]

V roce 2001 Botswana zavedla roční zákaz lovu lvů.[17] Předtím povolovala lov padesáti lvů ročně, což způsobovalo nedostatek dospělých samců v populaci, protože lovci dávali přednost lvům s největší hřívou.[18] Po tomto zákazu se však Safari Club International, včetně jeho prominentního člena, bývalého prezidenta USA George H. W. Bushe, podařilo úspěšně lobbovat u botswanské vlády a tento zákaz byl zrušen.[17][18] Botswana opět zakázala trofejní lov v roce 2014. Od té doby místní vesničané tvrdí, že od trofejních lovců nemají žádné příjmy, že jejich pole jsou poškozována slony a buvoly a lvi jim zabíjejí dobytek.[19] Někteří ochránci přírody však tvrdí, že trofejní lov je pro ochranu divoké zvěře účinnější než úplný zákaz lovu.

V návaznosti na nelegální zabití lva Cecila zakázalo mnoho leteckých společností, včetně Emirates Airlines, American Airlines, Delta Air Lines a United Airlines přepravu loveckých trofejí ve svých letadlech.[20]

Ovšem omezení lovu lvů může snížit finanční prostředky dostupné na boj proti pytláctví v komunitách, kde mají místní obyvatelé z trofejního lovu pravidelný příjem.[21]

Vliv na ochranu přírody

Afrika

Trofejní lov může poskytovat ekonomické pobídky k ochraně oblastí obývaných divokou zvěří ve smyslu "pokud se to vyplatí, zůstane to". Existují výzkumné studie, které to potvrzují. Tyto studie byly publikovány v Conservation Biology,[22] Journal of Sustainable Tourism,[23] Wildlife Conservation by Sustainable Use[24] a Animal Conservation.[22][25]

V Tanzanii žije odhadem 40 procent populace lvů. Její úřady pro ochranu divoké zvěře obhajují svůj úspěch v udržení takto vysoké populace (ve srovnání se zeměmi jako je Keňa, kde počet lvů dramaticky klesl) s využíváním trofejního lovu jako nástroje ochrany přírody. Podle Alexandra N. Songorwy, ředitele pro divokou zvěř tanzanského ministerstva přírodních zdrojů a cestovního ruchu, trofejní lov vygeneroval pro tanzanskou ekonomiku v letech 2008 až 2011 přibližně 75 milionů amerických dolarů. Z odhadovaných 16 800 lvů žijících v Tanzanii je ročně uloveno přibližně 200 lvů, což ročně generuje pouze za poplatky k povolení trofejního lovu téměř 2 miliony amerických dolarů.[26] Studie z roku 2011 v časopise Conservation Biology zjistila, že lovecké kvóty by měly být stanoveny regionálně jako výpočet počet lvů/1000 km2, na rozdíl od celostátní úrovně, protože regionální nadměrný lov pravděpodobně vedl k lokálním poklesům populace.[22]

Dopady trofejního lovu na populace zvířat

Při špatném řízení může trofejní lov způsobit negativní ekologické dopady na cílové druhy, jako jsou změny věkové a pohlavní struktury populace,[27] narušení sociálních vazeb,[28][29][30] může mít negativní genetický vliv,[31][32][33] či způsobit pokles populací v případě nadměrného odlovu[34][22] a také ohrozit ochranu[35] a ovlivnit chování necílových druhů.[36] Ochranářskou roli tohoto odvětví brzdí také vlády a lovci, kteří nedokážou poskytovat dostatečné výhody místním komunitám, čímž snižují jejich motivaci k ochraně volně žijících živočichů[37][38] a neetické způsoby lovu, jako je střelba z vozidel, dávají trofejnímu lovu negativní publicitu.[39]

Zatímco místní obyvatelé mohou lovit určité druhy jako škůdce, zejména masožravé druhy, jako jsou levharti skvrnití (Panthera pardus), je známo, že tato zvířata, stejně jako lvi (Panthera leo) či pumy americké (Puma concolor), mají sklony k infanticidě, která se může zhoršit po odstranění dospělých samců z jejich populací. V afrických zemích, jako je Botswana, Zambie a Zimbabwe, byly navrženy lovecké předpisy a zákony navrhující konstantní podíly nebo prahové hodnoty jedinců daných druhů, ale jejich vymáhání je mimořádně obtížné kvůli logistice sledování populací šelem.[40]

Dopady na ztrátu přirozených stanovišť

Článek Nigela Leadera-Williamse a jeho kolegů z roku 2005 v časopise Journal of International Wildlife Law and Policy tvrdil, že legalizace lovu nosorožců tuponosých (Ceratotherium simum) v Jihoafrické republice motivovala soukromé vlastníky půdy k opětovnému zavedení tohoto druhu na svých pozemcích. V důsledku toho se počet nosorožců zvýšil z méně než sta jedinců na více než 11 tisíc. Studie Leadera-Williamse také ukázala, že trofejní lov v Zimbabwe zdvojnásobil plochy obývané divokou zvěří v porovnání se státními chráněnými oblastmi. Zavedení kontrolovaného a legalizovaného lovu vedlo ke zvětšení plochy vhodné půdy dostupné pro slony a další divokou zvěř, což "zvrátilo problém ztráty stanovišť a pomohlo udržet trvalý růst populace již tak velké zimbabwské populace slonů".[41]

Studie v časopise Biological Conservation uvádí, že trofejní lov má "zásadní význam pro ochranu přírody v Africe, protože vytváří ekonomické pobídky pro ochranu přírody na rozsáhlých územích, včetně oblastí, které mohou být nevhodné pro alternativní využití půdy založené na volně žijících živočiších, jako je fotografická turistika". Finanční pobídky z trofejního lovu efektivně více než zdvojnásobují plochu půdy využívanou k ochraně volně žijících živočichů v porovnání s tím, co by bylo chráněno spoléháním se pouze na národní parky.[42]

Podle amerického spisovatele a novináře Richarda Conniffa žije v Namibii 1750 z přibližně 5000 nosorožců dvourohých (Diceros bicornis), kteří přežívají ve volné přírodě. Populace zebry horské (Equus zebra) se v Namibii zvýšila z 1000 (v roce 1982) na 27 000 v roce 2014. V Namibii roste i počet lvů.[43]

Finanční podpora ochranářských snah

Mezinárodní svaz ochrany přírody uznává, že trofejní lov, pokud je dobře řízen, může generovat významné ekonomické pobídky pro ochranu cílových druhů a jejich stanovišť mimo chráněná území.[44]

Studie publikovaná v časopise Animal Conservation[41] pod vedením Petera Lindseyho z keňského výzkumného centra Mpala dospěla k závěru, že většina trofejních lovců tvrdí, že se zajímají o ochranářské, etické a sociální otázky, které sebou trofejní lov nese.[45] Této studie se zúčastnilo 150 Američanů, kteří v Africe již dříve lovili nebo plánovali lovit do tří let. Lovci projevovali větší zájem o sociální problémy, s obrovskou ochotou lovit v oblastech, kde žijí místní lidé a mají tak z lovu prospěch. Osmdesát šest procent lovců ve výzkumu uvedlo, že dávají přednost lovu v oblasti, kde vědí, že část výtěžku se vrací zpět místním komunitám.[41] Certifikační systém by tak mohl lovcům umožnit vybrat si ty zprostředkovatele, kteří prospívají místním komunitám a chovají se šetrným způsobem z hlediska ochrany přírody.[39]

Amerika

Úspěch ochranářských snah, jako je systém Boone and Crockett Club pro měření a hodnocení velké zvěře, dal lovcům cíl a etické představy.[46] Legislativa, jako je zákon Pittman–Robertson Federal Aid in Wildlife Restoration Act, vybral na daních přes 11,5 miliardy amerických dolarů, které byly určeny na ochranu přírodních oblastí, kde populace volně žijících živočichů od počátku 20. století vzrostly, a zároveň vytvářely pracovní místa.[47][48]

Ekonomický vliv

Hlava losa evropského (Alces alces) a jelení parohy jako lovecké trofeje

Podle americké United States Fish and Wildlife Service poskytuje trofejní lov ekonomickou motivaci pro rančery k pokrčování v chovu těchto druhů, což snižuje hrozbu vyhynutí daného druhu.[49][50]

Podle studie sponzorované Mezinárodní radou pro lov a ochranu zvěře ve spolupráci s Organizací pro výživu a zemědělství činily příjmy Jihoafrického rozvojového společenství z lovecké turistiky v roce 2008 přibližně 190 milionů amerických dolarů. Economists at Large, nevládní organizace prosazující sociální spravedlnost, dobré životní podmínky zvířat a udržitelnost, tvrdí, že jen málo z těchto 190 milionů se dostane k místním komunitám.[51] Jeff Flocken z International Fund for Animal Welfare tvrdí, že "navzdory tvrzením, že trofejní lov přináší místním lidem v jinak chudých komunitách miliony dolarů, pro to neexistují žádné důkazy. Peníze, které do Afriky tečou z povolování trofejního lovu, nejsou tak výrazné, jako miliardy generované turisty, kteří sem přijíždějí pouze pozorovat divokou zvěř".[52]

Jihoafrická ministryně životního prostředí Edna Molewa však uvádí, že lovecký průmysl přispěl do jihoafrické ekonomiky miliony. V lovecké sezóně 2010 vygenerovala místní a trofejní lovecká odvětví celkové příjmy přibližně v hodnotě 1,1 miliardy randů. "Tato částka odráží pouze příjmy generované z ubytování a poplatků za lov daných druhů. Skutečné příjmy jsou proto podstatně vyšší, protože tato částka nezahrnuje ani příjmy generované přidruženými odvětvími v důsledku multiplikačního efektu," uvádí Molewa.[53]

Podle G. C. Dryho, bývalého prezidenta organizace Wildlife Ranching South Africa, ranče s divokou zvěří významně přispěly jihoafrické ekonomice. Tvrdí, že komerční chov divoké zvěře se týká vhodného využívání půdy a rozvoje venkova, nejde ani tak o samotná zvířata, nejde ani o otázku ochrany přírody za každou cenu, nejde o problém bohatých bělochů, ale spíše o ekonomickou udržitelnost. Tedy, že komerční chov divoké zvěře je ekologicky vhodné, ekonomicky udržitelné, politicky citlivé a sociálně spravedlivé využití půdy.[54]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v publikaci The baby and the bathwater: trophy hunting, conservation and rural livelihoods uvádí, že trofejní lov, pokud je dobře řízen, může být udržitelný a generovat významné ekonomické pobídky pro ochranu cílových druhů, ale že existují oprávněné obavy ohledně legality, udržitelnosti a etiky některých loveckých praktik. V článku autoři došli k názoru, že v některých kontextech mohou existovat platné a proveditelné alternativy k trofejnímu lovu, které mohou přinést výše uvedené výhody, ale jejich identifikace, financování a implementace vyžaduje skutečné konzultace a zapojení dotčených vlád, soukromého sektoru a místních komunit.[55]

Kontroverze

Odpůrci

Argumenty odpůrců trofejního lovu

Odpůrci používají silné argumenty proti trofejnímu lovu, protože věří, že je nemorální a že postrádá finanční přínos pro komunity postižené trofejním lovem a usilují o ochranu přírody. Například National Geographic v roce 2015 zveřejnil zprávu, která uvádí, že korupce ve vládě, zejména v Zimbabwe, brání tomu, aby poplatky za lov slonů šly na jakékoli úsilí o ochranu přírody, přičemž úřady si poplatky ponechávají pro svou potřebu. Vlády také zabírají více oblastí s divokou přírodou, aby profitovaly z pytláctví a trofejního lovu. Podobně zpráva australské organizace Economists at Large z roku 2017 uvádí, že lov trofejí představoval méně než jedno procento příjmů z cestovního ruchu v osmi afrických zemích.[56] Podle zprávy IUCN z roku 2009 mají okolní komunity v západní Africe z loveckého safari jen malý prospěch.[57] Někteří autoři zjistili, že v roce 2018 panoval v mnoha sektorech americké populace obecně negativní názor na trofejní lov.[58] Pozornost se jak v širší veřejnosti, tak i v akademické sféře věnuje etice trofejního lovu a loveckým zařízením.[59] Obecně řečeno, etické argumenty proti praktikám trofejního lovu jej označují za vykořisťování zvířat a jejich týrání.[58]

Byly nalezeny důkazy o tom, že lov divoké zvěře může ovlivnit reprodukční, genetické a sociální zdraví živočišných druhů, například zvýšením agresivity mezi jedinci v rámci druhu, protože lovci často zabíjejí největšího nebo nejvýznamnějšího samce daného druhu. Odstranění nejvýznamnějších zvířat (například kvůli velikosti jejich rohů nebo hřívy) může ovlivnit zdraví populace.[60][61] Rob Knell uvádí, že "vysoce kvalitní samci s výraznými sekundárními pohlavními znaky mají tendenci plodit vysoký podíl potomků, jejich "dobré geny" se mohou rychle šířit, takže populace silně sexuálně selektovaných zvířat se mohou rychle přizpůsobit novému prostředí. Odstranění těchto samců tento efekt obrací a mohlo by mít vážné a nezamýšlené důsledky. Pokud se populace musí přizpůsobit novému prostředí a vy odstraníte byť jen malou část těchto vysoce kvalitních samců, mohli byste ji dohnat až k vyhynutí".[61]

Liga proti krutým sportům uvádí, že "studie Univerzity v Port Elizabeth z roku 2004 odhaduje, že ekoturistika v soukromých rezervacích zvěře generuje více než 15krát vyšší příjem než chov hospodářských zvířat. Ekoturistické chaty v provincii Východní Kapsko vydělávají téměř 2000 randů na hektar".[62] Výbor pro přírodní zdroje Sněmovny reprezentantů USA v roce 2016 dospěl k závěru, že trofejní lov může přispívat k vyhynutí některých zvířat.[63] Pětadvacetistránková zpráva se nazývá Missing the Mark.[64] Nnimmo Bassey, nigerijský ekologický aktivista a ředitel Nadace pro zdraví Matky země, v roce 2017 prohlásil, že "divoká zvěř v Africe byla zdecimována trofejním lovem."[65] Ochranářské skupiny jako IFAW a HSUS tvrdí, že trofejní lov je klíčovým faktorem "tichého vymírání" žiraf.[66] Podle Jeffa Flockena, díky analýze databáze CITES, bylo trofejními lovci v letech 2004 až 2014 zabito 1,7 milionu zvířat, z nichž zhruba 200 tisíc patřilo k ohroženým druhům.[67]

Organizace s negativním názorem na trofejní lov

Mezi organizace zabývající se ochranou a právy zvířat, které nesouhlasí s trofejním lovem patří hnutí za práva zvířat In Defense of Animals. Toto hnutí se staví proti trofejnímu lovu s odůvodněním, že cílem lovců trofejí není ochrana přírody, ale sláva, kterou úlovek přináší a zabíjení největších a nejvzácnějších zvířat. Tvrdí, že trofejní lovci nemají zájem o záchranu ohrožených druhů a jsou ochotní platit vysoké částky za povolení tato zvířata zabíjet.[68]

PETA se staví proti trofejnímu lovu, protože je zbytečný a krutý a bolest, kterou zvířatům způsobuje, není ospravedlnitelná potěšením, které lovcům přináší. Liga proti krutým sportům (The League Against Cruel Sports) se také staví proti trofejnímu lovu z důvodu, že i když zvíře, které je loveno pro trofej, není ohroženým taxonem, je stále neoprávněné ho zabíjet. Na tvrzení o ekonomických výhodách reagují jako na falešná za účelem ospravedlnění pokračování tohoto sportu.

Organizace Sheldrick Wildlife Trust, která se zabývá ochranou slonů, se domnívá, že sloni přinášejí výrazně více příjmů od turistů, kteří je chtějí vidět živé. Jejich zpráva z roku 2013 uvádí: "živí prospívají místním komunitám a ekonomikám, mrtví prospívají zločineckým a dokonce i teroristickým skupinám".[69][70]

Zastánci

Argumenty zastánců trofejního lovu

Poplatky za lovecké licence, lovecké známky a daně ze střeliva jdou na programy ochrany přírody.[71] Například populace jelence běloocasého (Odocoileus virginianus) se zvýšila s přibližně 500 tisíc na počátku 20. století na 25 až 30 milionů v 21. století.[72][73] Dochází také k opětovnému vysazování druhů do volné přírody.[74] Kromě toho i soukromé skupiny, jako je Národní nadace pro střelecké sporty (National Shooting Sports Foundation), která v roce 2005 přispěla více než 400 tisíci americkými dolary, podobně jako menší soukromé skupiny přispívají dalšími finančními prostředky. Například Grand Slam Club Ovis dosud vybral více než 6,3 milionu amerických dolarů na ochranu ovcí.[75]

Zastánci lovu zvěře a trofejních zvířat tvrdí, že ekonomické výhody, které tato praxe přináší jsou zásadní pro země, kde ekoturistika není tak životaschopná nebo populární.[76] Místní obyvatelé ve venkovských oblastech Afriky navíc uvádějí, že mezi lidskými komunitami a určitými druhy, které představují nebezpečí pro ně a jejich hospodářská zvířata, panuje napětí. Členové těchto komunit se spoléhají na současné lovecké předpisy, které jim umožňují předcházet hrozbám, které tyto druhy mohou představovat.[40]

V Zimbabwe byly zavedeny programy jako je CAMPFIRE (Program správy společných oblastí pro domorodé zdroje), které vlastníkům půdy umožňují těžit z přítomnosti divoké zvěře na jejich pozemcích a prezentují tak divokou zvěř jako obnovitelný zdroj. Kromě ekonomického přínosu, který program představuje, CAMPFIRE také slouží ke zmírnění nelegálního pytláctví nebo lovu v určitých oblastech a také pomohl zemědělcům snadněji získat přístup k základním zdrojům, o které někdy musí soutěžit se zvířecí populací.[77]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Trophy hunting na anglické Wikipedii a Jagdtrophäe na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b CLOETE, P. C.; TALJAARD, P. R.; GROV�, B. A comparative economic case study of switching from cattle farming to game ranching in the Northern Cape Province. South African Journal of Wildlife Research. 2007-04, roč. 37, čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-17. ISSN 0379-4369. doi:10.3957/0379-4369-37.1.71.short. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d MERWE, P. van der; SAAYMAN, M.; KRUGELL, W. Factors that determine the price of game. Koedoe. 2004-12-18, roč. 47, čís. 2, s. 105–113. Dostupné online [cit. 2025-08-21]. ISSN 2071-0771. doi:10.4102/koedoe.v47i2.86. (anglicky) 
  3. ↑ The Conservation Legacy of Theodore Roosevelt. www.doi.gov [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-12. (anglicky) 
  4. ↑ Pittman-Robertson Wildlife Restoration Act explained - Wildlife for All. Wildlife for All. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-11. (anglicky) 
  5. ↑ California voters banned mountain lion hunting three decades ago, but the killing never stopped. sacbee. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-14. (anglicky) 
  6. ↑ Boone and Crockett Club | Big Game Trophies and Trophy Hunting | Wildlife Conservation | Deer Hunting | Elk Hunting | Big Game Hunting. www.boone-crockett.org [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-11. 
  7. ↑ B&C Position Statement - Big Game Trophies and Trophy Hunting. Boone and Crockett Club [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-26. (anglicky) 
  8. ↑ Exotic Hunting | Texas' Best Exotic Hunting Ranch | V-Bharre Ranch | Texas' Premier Hunting Ranch | V-Bharre Ranch. www.huntingtexastrophies.com [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26. (anglicky) 
  9. ↑ Continental Ranch of Texas offering a variety of hunting packages including accommodations and meals.. continentalranchtexas.com [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2001-12-19. 
  10. ↑ The Ultimate Pursuit in Hunting: Sheep (Published 2017). www.nytimes.com. 2017-02-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-13. (anglicky) 
  11. ↑ a b c DALERUM, Fredrik; MIRANDA, Maria. Game auction prices are not related to biodiversity contributions of southern African ungulates and large carnivores. Scientific Reports. 2016-02-25, roč. 6, čís. 1, s. 21922. Dostupné online [cit. 2025-08-21]. ISSN 2045-2322. doi:10.1038/srep21922. (anglicky) 
  12. ↑ MCCARTHY, Niall. The Top Countries For U.S. Trophy Hunters [Infographic]. Forbes. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-21. (anglicky) 
  13. ↑ Costa Rica passes law banning hunting as a sport. Reuters. 2012-12-11. Dostupné online [cit. 2025-08-22]. (anglicky) 
  14. ↑ Is Trophy Hunting Helping Save African Elephants?. news.nationalgeographic.com. 2015-11-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-23. 
  15. ↑ U.S. Lifts Ban on Some Elephant and Lion Trophies (Published 2018). www.nytimes.com. 2018-03-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-13. (anglicky) 
  16. ↑ U.S. Allows Hunters to Import Some Elephant Trophies From African Countries. www.nytimes.com. 2022-04-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-13. (anglicky) 
  17. ↑ a b Theroux, Paul (April 5, 2004). Dark Star Safari: Overland from Cairo to Capetown. Mariner Books. S. 414.
  18. ↑ a b MCGREAL, Chris. Lions face new threat: they're rich, American and they've got guns. the Guardian. 2001-04-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-22. (anglicky) 
  19. ↑ ONISHI, Norimitsu. A Hunting Ban Saps a Village’s Livelihood. www.nytimes.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-13. (anglicky) 
  20. ↑ Aerolíneas Argentinas bans flights with hunting trophies. Nachrichten der IG Wild beim Wild über Jagd, Jäger, Politik, Wildtiere, Biodiversität, Psychologie, Wissenschaft, Umwelt, Kampagnen, Tierschutz, Tiere u.v.m. [online]. 2021-09-04 [cit. 2025-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ LINDSEY, Peter Andrew; BALME, Guy Andrew; BOOTH, Vernon Richard. The Significance of African Lions for the Financial Viability of Trophy Hunting and the Maintenance of Wild Land. PLOS ONE. 11. 1. 2012, roč. 7, čís. 1, s. e29332. Dostupné online [cit. 2025-08-22]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0029332. PMID 22247772. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d Effects of Trophy Hunting on Lion and Leopard Populations in Tanzania. conbio.onlinelibrary.wiley.com. Dostupné online [cit. 2025-08-22]. ISSN 1523-1739. doi:10.1111/j.1523-1739.2010.01576.x. (anglicky) 
  23. ↑ BAKER, Joni E. Trophy Hunting as a Sustainable Use of Wildlife Resources in Southern and Eastern Africa. Journal of Sustainable Tourism. 1997-12, roč. 5, čís. 4, s. 306–321. Dostupné online [cit. 2025-08-22]. ISSN 0966-9582. doi:10.1080/09669589708667294. 
  24. ↑ HURT, Robin; RAVN, Pauline. Hunting and Its Benefits: an Overview of Hunting in Africa with Special Reference to Tanzania. Příprava vydání Herbert H. T. Prins, Jan Geu Grootenhuis, Thomas T. Dolan. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-94-011-4012-6. doi:10.1007/978-94-011-4012-6_15. S. 295–313. (anglicky) DOI: 10.1007/978-94-011-4012-6_15. 
  25. ↑ LINDSEY, P. A.; ALEXANDER, R.; FRANK, L. G. Potential of trophy hunting to create incentives for wildlife conservation in Africa where alternative wildlife-based land uses may not be viable. Animal Conservation. 2006, roč. 9, čís. 3, s. 283–291. Dostupné online [cit. 2025-08-22]. ISSN 1469-1795. doi:10.1111/j.1469-1795.2006.00034.x. (anglicky) 
  26. ↑ SONGORWA, ALEXANDER N. Saving Lions by Killing Them. www.nytimes.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-20. (anglicky) 
  27. ↑ Demographic Side Effects of Selective Hunting in Ungulates and Carnivores. conbio.onlinelibrary.wiley.com. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1523-1739. doi:10.1111/j.1523-1739.2006.00591.x. (anglicky) 
  28. ↑ Rasmussen, HB; Okello, JB; Wittemyer, G; Siegismund, HR; Arctander, P; Vollrath, F; et al. (2007). "Age- and tactic-related paternity success in male African elephants". Behavioral Ecology. 19 (1): 9–15. doi:10.1093/beheco/arm093 Dostupné online
  29. ↑ LINDSEY, Peter Andrew; BALME, Guy Andrew; FUNSTON, Paul. The Trophy Hunting of African Lions: Scale, Current Management Practices and Factors Undermining Sustainability. PLOS ONE. 18. 9. 2013, roč. 8, čís. 9, s. e73808. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0073808. PMID 24058491. (anglicky) 
  30. ↑ SOGBOHOSSOU, Etotépé A.; BAUER, Hans; LOVERIDGE, Andrew. Social structure of lions (Panthera leo) is affected by management in Pendjari Biosphere Reserve, Benin. PloS One. 2014, roč. 9, čís. 1, s. e84674. PMID: 24416263 PMCID: PMC3885576. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0084674. PMID 24416263. 
  31. ↑ CROSMARY, W.-G.; LOVERIDGE, A. J.; NDAIMANI, H. Trophy hunting in Africa: long-term trends in antelope horn size. Animal Conservation. 2013, roč. 16, čís. 6, s. 648–660. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1469-1795. doi:10.1111/acv.12043. (anglicky) 
  32. ↑ NUZZO, Marcella C.; TRAILL, Lochran W. What 50 years of trophy records illustrate for hunted African elephant and bovid populations. African Journal of Ecology. 2014, roč. 52, čís. 2, s. 250–253. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1365-2028. doi:10.1111/aje.12104. (anglicky) 
  33. ↑ FESTA-BIANCHET, Marco; PELLETIER, Fanie; JORGENSON, Jon T. Decrease in horn size and increase in age of trophy sheep in Alberta over 37 years. The Journal of Wildlife Management. 2014, roč. 78, čís. 1, s. 133–141. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1937-2817. doi:10.1002/jwmg.644. (anglicky) 
  34. ↑ LOVERIDGE, A. J.; SEARLE, A. W.; MURINDAGOMO, F. The impact of sport-hunting on the population dynamics of an African lion population in a protected area. Biological Conservation. 2007-02-01, roč. 134, čís. 4, s. 548–558. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 0006-3207. doi:10.1016/j.biocon.2006.09.010. 
  35. ↑ HUSSAIN, Shafqat. The status of the snow leopard in Pakistan and its conflict with local farmers. Oryx. 2003-01, roč. 37, čís. 1, s. 26–33. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 0030-6053. doi:10.1017/S0030605303000085. (anglicky) 
  36. ↑ GRIGNOLIO, Stefano; MERLI, Enrico; BONGI, Paolo. Effects of hunting with hounds on a non-target species living on the edge of a protected area. Biological Conservation. 2011-01-01, roč. 144, čís. 1, s. 641–649. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 0006-3207. doi:10.1016/j.biocon.2010.10.022. 
  37. ↑ NELSON. The Evolution and Reform of Tanzanian Wildlife Management. Conservation and Society. 2007-04-01, roč. 5, čís. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-06. (anglicky) 
  38. ↑ Campbell R. (2013). The $200 million question. How much does trophy hunting really contribute to African communities? A report for the African Lion Coalition. Economists at large, Melbourne, Australia. Dostupné v archivu
  39. ↑ a b Trophy Hunting and Conservation in Africa: Problems and One Potential Solution. conbio.onlinelibrary.wiley.com. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1523-1739. doi:10.1111/j.1523-1739.2006.00594.x. (anglicky) 
  40. ↑ a b PACKER, Craig; KOSMALA, Margaret; COOLEY, Hilary S. Sport Hunting, Predator Control and Conservation of Large Carnivores. PLOS ONE. 17. 6. 2009, roč. 4, čís. 6, s. e5941. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0005941. PMID 19536277. (anglicky) 
  41. ↑ a b c Can trophy hunting actually help conservation? | Conservation. conservationmagazine.org [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-15. (anglicky) 
  42. ↑ LINDSEY, P. A.; ROULET, P. A.; ROMAÑACH, S. S. Economic and conservation significance of the trophy hunting industry in sub-Saharan Africa. Biological Conservation. 2007-02-01, roč. 134, čís. 4, s. 455–469. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 0006-3207. doi:10.1016/j.biocon.2006.09.005. 
  43. ↑ CONNIFF, Richard. Opinion | A Trophy Hunt That’s Good for Rhinos. www.nytimes.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-09. (anglicky) 
  44. ↑ IUCN Species Survival Commission (2012). Guiding Principles on Trophy Hunting as a Tool for Creating Conservation Incentives Dostupné v archivu
  45. ↑ LINDSEY, P. A.; ALEXANDER, R.; FRANK, L. G. Potential of trophy hunting to create incentives for wildlife conservation in Africa where alternative wildlife-based land uses may not be viable. Animal Conservation. 2006, roč. 9, čís. 3, s. 283–291. Dostupné online [cit. 2025-08-24]. ISSN 1469-1795. doi:10.1111/j.1469-1795.2006.00034.x. (anglicky) 
  46. ↑ Derbyshire, Delia. "The Myths and the Legendary Tapes". doi:10.17658/issn.2058-5462/issue-12/ccatz/p13 Dostupné online
  47. ↑ Modernizing the Pittman-Robertson Fund | Congressional Sportsmen's Foundation. congressionalsportsmen.org [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-11. (anglicky) 
  48. ↑ "Hunting in America. An Economic Force for Conservation" (PDF). National Shooting Sports Foundation. Dostupné online
  49. ↑ "2005 Federal Register, 70 FR 52310; Centralized Library: U.S. Fish and Wildlife Service - 09/02/05 - FR Doc 05-17432" Dostupné online
  50. ↑ Can hunting endangered animals save the species?. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-25. 
  51. ↑ The $200 million question | Economists at Large. www.ecolarge.com [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-03. (anglicky) 
  52. ↑ SOCIETY, National Geographic. Opinion: Why Are We Still Hunting Lions?. National Geographic. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. (anglicky) 
  53. ↑ SAPA. Molewa: Hunting brings much to South Africa's economy. The M&G Online. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14. (anglicky) 
  54. ↑ Dry, GC. "COMMERCIAL WILDLIFE RANCHING'S CONTRIBUTION TO THE GREEN ECONOMY" Dostupné online
  55. ↑ Cooney, R., Freese, C., Dublin, H., Roe, D., Mallon, D., Knight, M., Emslie, R., Pani, M., Booth, V., Mahoney, S. a Buyanaa, C. The baby and the bathwater: trophy hunting, conservation and rural livelihoods In: Unasylva Dostupné online
  56. ↑ Analysis | The Fish and Wildlife Service said we have to kill elephants to help save them. The data says otherwise.. The Washington Post. 2017-11-17. Dostupné online [cit. 2025-08-25]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  57. ↑ MORELL, Virginia. What Trophy Hunting Does to the Elephants It Leaves Behind [online]. 2017-11-18 [cit. 2025-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ a b BATAVIA, Chelsea; NELSON, Michael Paul; DARIMONT, Chris T. The elephant (head) in the room: A critical look at trophy hunting. Conservation Letters. 2019-01, roč. 12, čís. 1. Dostupné online [cit. 2025-08-25]. ISSN 1755-263X. doi:10.1111/conl.12565. (anglicky) 
  59. ↑ AHMAD, Aejaz. The Trophy Hunting Debate: A Case for Ethics. Economic and Political Weekly. 2016, roč. 51, čís. 26/27, s. 29–31. Dostupné online [cit. 2025-08-25]. ISSN 0012-9976. 
  60. ↑ DAVIDSON, Zeke; VALEIX, Marion; LOVERIDGE, Andrew J. Socio-spatial behaviour of an African lion population following perturbation by sport hunting. Biological Conservation. 2011-01-01, roč. 144, čís. 1, s. 114–121. Dostupné online [cit. 2025-08-25]. ISSN 0006-3207. doi:10.1016/j.biocon.2010.08.005. 
  61. ↑ a b Trophy hunting removes 'good genes' and raises extinction risk. www.bbc.com. 2017-11-29. Dostupné online [cit. 2025-08-25]. (anglicky) 
  62. ↑ Morley MP, Elliott (Dec 2004). The Myth of Trophy Hunting as Conservation. Website: The League Against Cruel Sports.
  63. ↑ Trophy Hunting Fees Do Little to Help Threatened Species, Report Says (Published 2016). www.nytimes.com. 2016-06-13. Dostupné online [cit. 2025-08-25]. (anglicky) 
  64. ↑ Wayback Machine. naturalresources.house.gov [online]. [cit. 2025-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-20. 
  65. ↑ African Activist Slams Trump for Reversing Ban on Elephant Trophies from Hunts in Zimbabwe & Zambia. Democracy Now! [online]. [cit. 2025-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ MILMAN, Oliver. Giraffes must be listed as endangered, conservationists formally tell US. the Guardian. 2017-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-30. (anglicky) 
  67. ↑ Killing For Trophies: An Analysis of Global Trophy Hunting Trade | IFAW. IFAW [online]. [cit. 2025-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-01. (anglicky) 
  68. ↑ Trophy Hunting - - In Defense of Animals. - In Defense of Animals. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-23. (anglicky) 
  69. ↑ NEWS, A. B. C. Does hunting elephants help conserve the species?. ABC News [online]. [cit. 2025-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ "Dead or Alive? Valuing an Elephant" (PDF). iworry.org. David Sheldrick Wildlife Trust. 2013. Dostupné v archivu
  71. ↑ "Modernizing the Pittman-Robertson Fund | Congressional Sportsmen's Foundation". congressionalsportsmen.org. Dostupné v archivu
  72. ↑ NH FISH AND GAME DEPARTMENT. White-tailed Deer | Wildlife | New Hampshire Fish and Game Department. www.wildlife.state.nh.us [online]. [cit. 2025-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-10. (anglicky) 
  73. ↑ Deer eating away at forests nationwide. NBC News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-13. (anglicky) 
  74. ↑ Returning Elk to the Southeast: A 20-year Retrospective. Wildlife Management Institute. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-04. (anglicky) 
  75. ↑ Wild Sheep and Goat Conservation Projects Funding :: Grand Slam Club / Ovis. www.wildsheep.org [online]. [cit. 2025-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-09. 
  76. ↑ LINDSEY, P. A.; ALEXANDER, R.; FRANK, L. G. Potential of trophy hunting to create incentives for wildlife conservation in Africa where alternative wildlife-based land uses may not be viable. Animal Conservation. 2006, roč. 9, čís. 3, s. 283–291. Dostupné online [cit. 2025-08-26]. ISSN 1469-1795. doi:10.1111/j.1469-1795.2006.00034.x. (anglicky) 
  77. ↑ FROST, Peter G. H.; BOND, Ivan. The CAMPFIRE programme in Zimbabwe: Payments for wildlife services. Ecological Economics. 2008-05-01, roč. 65, čís. Payments for Environmental Services in Developing and Developed Countries, s. 776–787. Dostupné online [cit. 2025-08-26]. ISSN 0921-8009. doi:10.1016/j.ecolecon.2007.09.018. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.