Tramvajová doprava v Île-de-France
| Tramvajová doprava v Île-de-France | |
|---|---|
Logo | |
![]() Citadis 402 na lince T3a u univerzitního kampusu | |
| Stát | |
| Město | Paříž a Île-de-France |
| Dopravce | RATP, SNCF, Keolis, Transkeo |
| Součást IDS | Île-de-France Mobilités |
| Dřívější provoz | 1855–1938 |
| Zahájení provozu | 6. července 1992 |
| Trakce | elektrická |
| Infrastruktura | |
| Provozní délka tratí | 196,6 km (2025) |
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
| Napětí | 750 V ss |
| Počet zastávek | 283 (2025) |
| Provoz | |
| Počet linek | 15 |
| Počet cestujících | 361 mil./rok (2023) |
| Mapa sítě | |
![]() | |
| Externí odkazy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Správce veřejné dopravy Île-de-France Mobilités organizuje, koordinuje a financuje ve francouzském regionu Île-de-France tramvajovou dopravu na 14 linkách. Částečně tak navazuje na předchozí provozování tramvajové dopravy v Paříži v letech 1855–1957. V první polovině roku 2025 je v provozu 15 linek a délka sítě činí 196,6 km s 283 zastávkami. Provozovatelem linek jsou společnosti RATP, SNCF, Keolis a Transkeo.
Historie
Původní tramvajová síť
Mezi lety 1855 a 1938 existovala v Paříži rozsáhlá tramvajová síť, která zajišťovala dopravu v centru i na periferiích města. První tramvajové vozy ve městě byly tažené koňmi, později se objevily parní tramvaje, plynové a pneumatické. Ač už bylo zřejmé, že nejvýhodnější pohon je elektrický, město se dlouho bránilo vrchnímu vedení, zejména v centru. Od roku 1892 začaly jezdit akumulátorové tramvaje a roku 1898 konečně elektrická tramvaj s napájením vrchní trolejí, ovšem jen mimo centrum. Přes centrum města musely přejíždět na akumulátorový pohon. Roku 1900 provozovalo 13 různých společností 108 tramvajových linek o celkové délce 814 km. Roku 1921 vznikla společnost STCRP, která všechny společnosti vykoupila a podřídila centrálnímu vedení. Síť i vozový park byl modernizován a částečně sjednocen a v roce 1925 zahrnovala síť 122 linek v celkové délce 1111 km. Provoz zajišťovalo 2 298 motorových a 928 vlečných vozů, umístěných a udržovaných ve 41 depech a dílnách, které za rok přepravily 720 milionů cestujících.
V letech 1891–1924 byla v provozu jedna linka kabelové tramvaje. Od roku 1900 musela tramvajová doprava čelit konkurenci metra a od roku 1906 i autobusů. Roku 1929 městská rada rozhodla, že se nákladný a nepružný tramvajový provoz nahradí autobusy. Svou roli sehrál rostoucí automobilový provoz, kterému tramvaje překážely, i zájmy automobilového průmyslu. V letech 1930-1936 byla skutečně tramvajová doprava zrušena, s jedinou výjimkou předměstské trati do Versailles, zrušené až roku 1957.
-
Vozy tažené koňmi na dnešní Avenue de New-York -
Koněspřežná tramvaj na Avenue des Gobelins -
Patrová tramvaj u nádraží Paris Est -
Patrové tramvaje na Avenue de Villiers
-
Elektrická tramvaj linky Saint-Denis-Barrage – Stains
-
Tramvajový vůz typu 500
-
Silný provoz tramvají v oblasti Châtelet
-
Schéma pařížských tramvají v roce 1923
Návrat tramvají
K obnovení provozu došlo až roku 1992, ačkoliv na území samotné Paříže se tramvaje vrátily jen okrajově, neboť naprostá většina současné sítě se nachází v regionu Île-de-France. První linka, označovaná jako T1, byla zprovozněna na severním předměstí Saint-Denis. O dalších pět let později se objevila další linka, T2. V roce 2006 přibyly linky T3a, T3b a T4, v roce 2013 linky T5 a T7 a o rok později také linky T6 a T8. Linka T9 zahájila provoz v dubnu roku 2021 a linka T10 v červnu roku 2023. S návratem tramvají do centra Paříže se nepočítá.
V roce 2017 byl zahájen provoz na první ze tří plánovaných tras systému Tram Express. Linka s označením T11 spojuje Épinay-sur-Seine a Le Bourget. Druhá expresní linka s označením T13 začala vozit cestující v červenci 2022 mezi městy Saint-Germain-en-Laye a Saint-Cyr. Třetí expresní linka s označením T12 zahájila provoz mezi Massy-Palaiseau a Évry-Courcouronnes na konci roku 2023.
Na trati Esbly — Crécy-la-Chapelle, kde od 4. července 2011 jezdí vlakotramvaje, došlo 22. března 2025 organizační změně. Od toho data nejsou spoje vedeny jako linka P systému Transilien, ale jako tramvajová linka T14.
Linky
| Linka | Trasa | Obrázek | Rok otevření |
Poslední prodloužení |
Délka | Počet zastávek |
Dopravce | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Asnières-Quatre Routes — Gare de Noisy-le-Sec |
|
1992 | 2019 | 17,9 km | 37 | RATP | ||
| Pont de Bezons — Porte de Versailles |
|
1997 | 2012 | 17,9 km | 24 | RATP | ||
| Pont du Garigliano — Porte de Vincennes |
|
2006 | 2012 | 12,4 km | 25 | RATP | Maršálská tramvaj jih | |
| Porte de Vincennes — Porte Dauphine |
|
2012 | 2024 | 17,5 km | 33 | RATP | Maršálská tramvaj sever | |
| Aulnay-sous-Bois / Hôpital de Montfermeil — Bondy |
|
2006 | 2020 | 13,3 km | 20 | SNCF | Vlakotramvaj | |
| Marché de Saint-Denis — Garges-Sarcelles | 2013 | 2013 | 6,6 km | 16 | RATP | Tramvaj na pneumatikách | ||
| Châtillon - Montrouge — Viroflay-Rive-Droite | 2014 | 2016 | 14 km | 21 | RATP | Tramvaj na pneumatikách | ||
| Villejuif - Louis Aragon — Athis-Mons - Porte de l'Essonne | 2013 | 2013 | 11,2 km | 18 | RATP | |||
| Saint-Denis - Porte de Paris — Villetaneuse-Université / Épinay-Orgemont | 2014 | 2014 | 8,46 km | 17 | RATP | |||
| Porte de Choisy — Orly-Gaston Viens |
|
2021 | 2021 | 10,3 km | 19 | Keolis | ||
| Antony - La Croix de Berny — Clamart - Jardin Parisien |
|
2023 | 2023 | 6,8 km | 13 | RATP | ||
| Épinay-sur-Seine — Le Bourget |
|
2017 | 2017 | 11 km | 7 | Transkeo | Tram Express Vlakotramvaj | |
| Massy-Palaiseau — Évry-Courcouronnes |
|
2023 | 2023 | 20 km | 16 | Transkeo | Tram Express Vlakotramvaj | |
| Saint-Germain-en-Laye — Saint-Cyr |
|
2022 | 2022 | 18,8 km | 12 | Transkeo | Tram Express Vlakotramvaj | |
| Esbly — Crécy-la-Chapelle |
|
2025 | 2025 | 9,9 km | 5 | Keolis | Vlakotramvaj |
Vozidla
Na všech tratích jsou nasazena kloubová, nízkopodlažní vozidla. První generací moderních pařížských tramvají jsou tříčlánkové vozy Alstom TFS (Tramway français standard) z roku 1992, které vozí cestující na lince T1. Na linkách T2, T7 a T8 jezdí pětičlánkové tramvaje Alstom Citadis 302 dvou generací. Sedmičlánkové vozy Alstom Citadis 402 obsluhují linky T3a a T3b, novější verze Citadis 405 linku T9 i T10. Na linkách T5 a T6 jezdí tramvaje na pneumatikách značky Translohr s jednou středovou vodicí kolejí. Linky T4 a T14 jsou obsluhovány vlakotramvajemi Alstom Citadis Dualis, které jezdí i na expresních linkách T11, T12 a T13.
Galerie
-
Alstom TFS na lince T1
-
Vozy Citadis 302 jsou na lince T2 provozovány ve dvojicích
-
Sedmičlánkové vozy Citadis 402 na lince T3b
-
Vlakotramvaj Siemens Avanto na lince T4 -
Tramvaj na pneumatikách Translohr na lince T5
-
Linka T6 a šestičlánkový Translohr
-
Novější vozy Alstom Citadis 302 jezdí na linkách T7 a T8
-
Alstom Citadis Dualis na expresní lince T11 -
Rozestavěná tramvajová trať v zastávce Poterne des Peupliers
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tramway d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Île-de-France na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky RATP
- (francouzsky) Historické pařížské tramvaje







_-_2021-03-09_-_3.jpg)




