Železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom

Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom
	; Viadukt u Myjavy
Stát	Česko a Slovensko
Číslo	Česko: část 343; Slovensko: 121
Provozovatel dráhy	Správa železnic / ŽSR
Technické informace
Délka	67,9 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C4
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	13,8 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	80 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom je jednokolejná mezistátní neelektrizovaná železniční trať v Česku a na Slovensku, propojující Vlárskou dráhu přes Bílé Karpaty se slovenskou hlavní tratí Bratislava – Žilina. Provoz na trati byl zahájen 8. prosince 1927, celá trať byla otevřena 1. září 1929.^[1]

Trať byla vybudována v letech 1923–1929 jako jedna z velkých železničních staveb československé první republiky. Podobně jako u současně budované tratě Vsetín–Bylnice bylo cílem zahustit řídkou železniční síť na moravsko-slovenském pomezí a zejména vytvořit další železniční propojení mezi historickými zeměmi a Slovenskem. Stavba byla rozdělena do dvou etap. První byla Veselí nad Moravou – Myjava a druhá Myjava – Nové Mesto nad Váhom. Rozhodnuto tak bylo kvůli geologickým podmínkám a náročnosti terénu. Sklonově náročná trať překonává několik údolí mohutnými viadukty a několik kopců i tunely, z toho jeden je dlouhý 2,5 km.

Kategorizace

Na území České republiky leží úsek Veselí nad Moravou – Velká nad Veličkou st. hr. Trať je kategorizována jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy.

V českém jízdním řádu pro cestující je celá trasa vedena jako mezistátní trať 846 a český úsek od stanice Vrbovce je uveden v tabulce 343 spolu s navazujícím úsekem Rohatec – Veselí nad Moravou a peážním úsekem Hodonín – Rohatec. Ve slovenském jízdním řádu je úsek Nové Mesto nad Váhom – Vrbovce vedený pod číslem 121.

Od prosince 2008 byla tato trať v úseku Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou zaintegrována do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.^[2]

Od 1. března 2014 byla integrace prodloužena až do Myjavy.^[3]

Zajímavosti

Na trati se vedle řady mostů a můstků nachází 5 viaduktů (Lipovský, Devánský, Myjavský, Lipovecký a Papradský). První z nich (Lipovský) se nachází v Česku, zbytek na Slovensku. Nejdelším je Papradský, dlouhý 254 metrů a vysoký až 27 metrů.
Trať prochází také celkem třemi tunely, vše na slovenském území. První z nich je Tunel Generála Milana Rastislava Štefánika (2 423 m) u Brestovce, který byl ve své době nakrátko nejdelším v ČSR. Druhý je Poriadsky tunel (540 metrů) a třetí Čachtický tunel (250 metrů).^[4]
Na trati se téměř nevyskytují úrovňové přejezdy, i polní a lesní cesty se kříží s tratí mimoúrovňově. Jediný přejezd v Česku je ve Veselí nad Moravou na boční ulici u sídliště Hutník. Na Slovensku je úrovňový přejezd jen v obci Višňové a pak na polní cestě na okraji Nového Mesta nad Váhom.
U Nového Mesta nad Váhom byla později vybudována ještě jednokolejná tzv. Čachtická spojka, umožňující přímou jízdu z Čachtic jižním směrem na Piešťany a Leopoldov, mimo N. Mesto n.Váhom. V 80. letech po ní byly vedeny např. některé dálkové noční rychlíky.^[5]