Tisovec (okres Rimavská Sobota)

Tisovec
Náměstí Dr. V. Clementise (2009)
Náměstí Dr. V. Clementise (2009)
Tisovec – znak
znak
Tisovec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°40′50″ s. š., 19°56′44″ v. d.
Nadmořská výška411 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresRimavská Sobota
Tradiční regionMalohont
Tisovec
Tisovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha123,43 km²[1]
Počet obyvatel3 587 (2024)[2]
Hustota zalidnění29,1 obyv./km²
Správa
Statusměsto
PrimátorkaJán Vengrín
(SME RODINA)[3] [4]
Vznik1334 (první písemná zmínka)
Oficiální webtisovec.com
E-mailinfo@tisovec.com
Adresa obecního úřaduMestský úrad Tisovec
Nám. Dr. V. Clementisa 1
980 61 Tisovec
Tel.+421 475 603 801
Telefonní předvolba047
PSČ980 61
Označení vozidel (do r. 2022)RS
NUTS515680
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisovec (německy Theissholz, maďarsky Tiszolc) je město na středním Slovensku, v Banskobystrickém kraji. Město se nachází na řece Rimava, v Slovenském rudohoří cca 35 km od Rimavské Soboty a cca 60 km od Banské Bystrice.

Městem prochází železniční trať Brezno – Jesenské a silnice I/72. Ve městě žije přibližně 3 600[2] obyvatel.

Historie

Nejstarším svědectvím o osídlení lokality jsou archeologické nálezy na vrchu Hradová z období mladší doby bronzové, přibližně z let 1000–400 př. n. l. První písemná zmínka o osadě „Tyzolc“ je z roku 1334. Městečkem se Tisovec stal koncem 15. nebo začátkem 16. století.

V období slovenského národního obrození byl Tisovec centrem místních spolků, knihovny, nedělní školy; působili zde významní národovci jako August Horislav Škultéty, Samuel Hojč, Daniel Gabriel Lichard, Jonatan Dobroslav Čipka a jiní. Jistý čas zde v roce 1847 žil Štefan Marko Daxner, který zformuloval Memorandum národa slovenského. Významnou roli v budování slovenského národního povědomí sehrála spisovatelka Terézia Vansová, která ve městě založila spolek Živena. Kulturně-společenský život se zde udržel na vysoké úrovni i během maďarizace ve druhé polovině 19. století, kdy ve městě působilo ochotnické divadlo, zpěvácký spolek a hasičský spolek. Tisovská spořitelna byla zřízena v roce 1896, začátkem 20. století zde působily kromě železáren i vápenka, kamenolom, elektrárna, pila a brynzárna.

Během druhé světové války obyvatelé podporovali partyzány v okolních horách. Byla zde zřízena polní nemocnice.

Přírodní poměry

Město leží na rozhraní Muráňské planiny ve Spišsko-gemerském krasu a Stolických vrchů. Severně a západně od města se nachází národní park Muráňská planina, jehož součástí se stala bývalá národní přírodní rezervace Hradová a západně také chráněný areál Tisovský kras, který nahradil starší přírodní rezervace Suché doly a Hlboký jarok. Na jižním okraji města leží nevelký mokřad Vachtové jazierko.

Části města

Osobnosti

Partnerská města a obce

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tisovec (okres Rimavská Sobota) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  3. ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-10 [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.