Tilodonti
![]() Trogosus hyracoides (rekonstrukce) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | tilodonti (Tillodontia) Marsh, 1875 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tilodonti (Tillodontia) jsou vyhynulý řád placentálních savců, ve fosilním záznamu známý od spodního paleocénu do svrchního eocénu na kontinentech severní polokoule. Vývojově se tilodonti zřejmě odvozují v rámci kladu Laurasiatheria, mohou snad být i blízkými příbuznými pantodontů.[1]
Popis

Šlo o malou, byť svým vzhledem relativně rozmanitou skupinu, největší zástupci dosahovali rozměrů dnešního medvěda hnědého. Charakteristickým znakem byla přítomnost řezáků připomínající řezáky hlodavčí: jejich druhý pár byl zvětšený a u některých zástupců trvale dorůstající. Celkový zubní vzorec u většiny tilodontů činil 2.1.3.3/3.1.3.3, ovšem mezi jednotlivými druhy se mírně lišil. Tillodon měl například v každém kvadrantu dolní čelisti jen jeden řezák. Lebka tilodontů se v kontrastu s jejich zuby podobala spíše lebce šelem, byla dlouhá, štíhlá a nízká, s dobře vyvinutými spánkovými otvory a středně velkým šípovým hřebenem. Poněkud protažená obličejová část lebky snad byla důsledkem přítomnosti zvětšených řezáků. Postkraniální skelet byl relativně zobecněný, tělo bylo dobře osvalené, snad přizpůsobené k hrabání a možná i lezení. Tilodonti zřejmě zatěžovali zadní končetiny více než přední. Měli pět prstů vybavených drápy.[2][3]
V literatuře se lze setkat s dělením tilodontů do čeledi Esthonychidae a následně podčeledí Esthonychinae a Trogosinae: v rámci prvních jmenovaných se nicméně asi odvozují druzí jmenovaní, taxon Esthonychinae tak nemusí být monofyletický. Z primitivních zástupců lze jmenovat rody Azygonyx ze Severní Ameriky, Plesiesthonyx (= Franchaius) z Evropy nebo Benaius, Lofochaius, Meiostylodon, Huananius a Yuesthonyx z Číny. Nejodvozenějšími rody jsou naopak severoamerický Tillodon a asijští Higotherium a Chungchienia. Poslední jmenovaný měl řezáky dlouhé přes 20 cm a trvale mu dorůstaly i molariformní zuby. Právě mezi odvozenými rody se objevovaly mohutné formy. Ekologicky snad tilodonti představovali býložravce nebo všežravce; jejich strava mohla obsahovat abrazivní částice, jejichž vliv možná vedl k evoluci atypického chrupu. Samotné odborné jméno Tillodontia vychází z řečtiny ve významu „zuby, které vytrhávají“ (podle některých interpretací například kořeny nebo tvrdou vegetaci).[3]
Reference
- ↑ ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 145, 264.
- ↑ ŠPINAR, Zdeněk. Paleontologie obratlovců. Praha: Academia, 1984. S. 655.
- ↑ a b ROSE, Kenneth D. The Beginning of the Age of Mammals. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 2006. S. 110ff.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tilodonti na Wikimedia Commons
Taxon Tillodontia ve Wikidruzích
