Slaměný vdovec
| Slaměný vdovec | |
|---|---|
![]() Anglický název v úvodních titulcích | |
| Základní informace | |
| Původní název | The Seven Year Itch |
| Země původu | |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 101 min |
| Žánry | romantická komedie filmová komedie |
| Předloha | The Seven Year Itch |
| Scénář | Billy Wilder George Axelrod |
| Režie | Billy Wilder |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Marilyn Monroe Tom Ewell Evelyn Keyesová Robert Strauss Oskar Homolka |
| Produkce | Billy Wilder Charles K. Feldman |
| Hudba | Alfred Newman |
| Kamera | Milton Krasner |
| Kostýmy | William Travilla |
| Střih | Hugh S. Fowler |
| Architekt | George Davis |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1955 3. června 1955 9. září 1955 (Německo) |
| Produkční společnost | 20th Century Studios |
| Rozpočet | 1,8 mil. $ |
| Tržby | 12 mil. $ |
| Ocenění | Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon |
| Slaměný vdovec na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slaměný vdovec (v anglickém originále The Seven Year Itch) je americká romantická komedie z roku 1955 režiírovaná Billym Wilderem, který se podílel na scénáři s Georgem Axelrodem. Předlohou se stala Axelrodova stejnojmenná divadelní hra z roku 1952. Hlavní role v konverzační komedii ztvárnili Marilyn Monroe a Tom Ewell, jenž si zahrál i v činoherní inscenaci.[1][2] Ewell za svůj výkon obdržel Zlatý glóbus pro nejlepšího herce ve filmovém muzikálu či komedii.[3]
Během natáčení vznikla jedna z ikonických fotografií dvacátého století, s Monroeovou v rozevlátých bílých koktejlkách nad projíždějícím newyorským metrem.[4][5] Titulní fráze z anglického názvu díla – „sedmiroční vyrážka“ –, odkazující na uvadající zájem o monogamní vztah po sedmiletém manželství, začala být v psychologii používána pro označení hypotézy jedné z fází manželství.[6][7][8]
Děj
Na Manhattanu se zvyky nemění po staletí. Muži posílají manželky s dětmi na letní prázdniny a „trpící“ zůstavají na rozpáleném ostrově, aby zajistili obživu rodin prací. Přitom se osamělí mohou dopouštět drobných hříchů, skleničky alkoholu či koketerie s přitažlivými dívkami…
Osmatřicetiletý Richard Sherman je manažerem v newyorském nakladatelství. Manželka Helen se synem Rickym odjeli na prázdniny do mainského Ogunquitu. Osiřelý vpouští do domu letní nájemnici z bytu nad ním, jehož majitelé opustili město. Bezejmenná bývalá modelka se živí natáčením reklam. Sherman si krátí večer čtením rukopisu doktora Brubakera na terase, v němž psychiatr tvrdí, že řada mužů prožívá v sedmém roce od svatby mimomanželský poměr. Sherman, který je ženatý právě sedmým rokem, vede imaginární dialog s manželkou. Při fantazírování se jí snaží dokázat svou neodolatelnost ve scénách se zdravotní sestrou, sekretářkou i Heleninou družičkou. Manželka se mu však vysmívá. Z balkonu nad ním padá květináč s rajčaty, a těsně jej míjí. Nevinně vyhlížející nájemnice se omlouvá a přijímá pozvání na drink.

Čekající Sherman se v představách vidí jako klavírista Rachmaninova druhého klavirního koncertu, dělající dojem na právě zjevenou femme fatale ve večerní róbě.[9] Ze snění jej vytrhuje zvonek a dívka v pyžamu, která se objevila v oceňovaném fotoalmanachu a natočila reklamní klip na zubní pastu. Odchází pro šampaňské a vrací se ve svůdných bílých šatech. Při dvojhře waltzu pro klavír „Chopsticks“ Shermana přemůžou pudy a na stoličce se vrhá na dívku.[9] Za neovládnutí se omlouvá a žádá její odchod. Modelce se ale prý takové věci stávají pořád.
I kvůli bujné fantazii se Sherman obává, aby se o jeho přešlapu nedozvěděla manželka. Má zato, že by se mohlo o jednat o projev „vyrážky sedmého roku,“ nemanželského úletu popsaného psychiatrem. Při Brubakerově návštěvě v kanceláři jej však odborník ze skleslé nálady nevymaní, a doporučuje návštěvu ordinace. Do mužovi mysli navíc vstupují milostně laděné fantazie o Heleně a jejich příteli, svalnatém spisovateli McKenziem, který prý vzal manželku v Maine na slavnosti senoseče. V domnělé odvetě zve novou sousedku na večeři a horor Netvor z Černé laguny. Při cestě z kina se dívka zastaví nad průduchem metra. V ikonické scéně jí povlávají bíle koktejlové šaty vzedmuté proudem větru z projíždějící podzemky. Jako žena z hornatého Denveru nesnáší vedro, jímž je sužována během tropických nocí v neklimatizovaném bytě. Aby byla odpočatá na natáčení reklamy, Sherman svoluje s přespáním vnadné dívky v jeho posteli, když si na klimatizaci zakládá, zatímco se sám tísní na gauči.
Ráno Sherman uzemňuje McKenzieho pěstí, na základě vyfabulované představy o hezounově poměru s jeho ženou. Ta spisovatele do bytu poslala vyzvednout zapomenuté synovo pádlo. Sherman se rozhoduje, že pádlo Rickiemu doveze sám, dívce přenechává byt k užívání a žádá ji, aby informovala jeho šéfa o výběru dovolené přes čerstvé zamítnutí.[10]
Obsazení


| Marilyn Monroe | Dívka[a] |
| Tom Ewell | Richard Sherman[b] |
| Evelyn Keyesová | Helen Shermanová |
| Sonny Tufts | Tom MacKenzie |
| Robert Strauss | domovník Krahulík |
| Oscar Homolka | doktor Brubaker |
| Marguerite Chapmanová | slečna Morrisová |
| Victor Moore | instalatér |
| Donald MacBride | pan Brady |
| Roxanne | Elaine |
| Carolyn Jonesová | sestra Finchová |
| Tom Nolan | Ricky Sherman[c] |
| Doro Merandeová | servírka ve vegetariánské restauraci[d] |
| Kathleen Freemanová | žena ve vegetariánské restauraci[d] |
Vysvětlivky
Produkce
Natáčení probíhalo mezi zářím a listopadem 1954.[10] Film se stal jediným Wilderovým titulem pro studio 20th Century-Fox. Jeho záměr natočit černobílý snímek narazil na smlouvu Monroeové se studiem, která jí umožňovala vytvářet všechna díla barevná.[10] Grafik Saul Bass vytvořil animovanou úvodní znělku, což pozitivně hodnotily recenze. Do té doby bylo neobvyklé, aby se filmové kritiky věnovaly úvodním znělkám.[11][10]
Vůči divadelní předloze byly postavy Elaine, Marie a vnitřní hlasy svědomí Shermana a Dívky vyřazeny či minimalizovány. Naopak instalatér, servírka, sestra Finchová ani domovník se v původní hře neobjevili. Řada replik a scén přípustných na jevišti nebyla na filmové plátno přenesena, když je cenzorní Haysův kodex shledal obscénními. Axelrod s Wilderem si stěžovali, že film tvořili omezeni jako ve svěrací kazajce. Režisér snímek označil za „film o ničem“, když cenzorské zásahy zneutralizovaly divadelní komedii o nevěře na pouhý snímek o pokušení.[1] Zásadní úpravou zápletky byla náhrada vlastního milování dvojice jen za náznaky. Romantická dějová linka se zredukovala na trojí políbení, při společné hře na klavír, u kina a v závěrečné sekvenci.[12][10] Axelrod uvedl, že ve třetím jednání hry měl hlavní hrdina výčitky svědomí kvůli tomu, že s dívkou spal. To se však ve filmu nedohrálo a s jeho závěrem to proto „šlo z kopce“.[13]
Za exteriér Shermanova domu posloužila manhattanská ulice na adrese 164 East 61st Street.[14][10] Na začátku 80. let dvacátého století zvažovalo studio 20th Century-Fox, držící filmová práva, natočit remake s Al Pacinem a Melanií Griffithovou. K realizaci však nepřistoupilo.[10]
Projekce, rozpočet a tržby
Newyorská premiéra filmu se uskutečnila 1. června 1955, v den dvacátých devátých narozenin Marilyn Monroe. Recenze byly převážně příznivé. Rozpočet činil přibližně 1,8 milionu dolarů a tržby dosáhly výše 12 milionů dolarů.[10][15]
Ocenění
| Seznam ocenění a nominací | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Datum | cena | kategorie | příjemce | výsledek | zdroj |
| 29. ledna 1956 | Ceny Sdružení amerických režisérů (Directors Guild of America Awards) |
mimořádný režijní počin ve filmu | Billy Wilder | nominace | [16] |
| 23. února 1956 | Zlatý glóbus (Golden Globe Awards) |
nejlepší herec ve filmové komedii či muzikálu | Tom Ewell | vítězství | [3] |
| 1. března 1956 | Ceny BAFTA (British Academy Film Awards) |
nejlepší zahraniční herečka | Marilyn Monroe | nominace | [17] |
| 1956 | Ceny Sdružení amerických scenáristů (Writers Guild of America Awards) |
nejlepší komediální scénář | Billy Wilder George Axelrod |
nominace | [17] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Seven Year Itch na anglické Wikipedii.
- ↑ a b TOBIAS, Scott. The Seven Year Itch at 70: a comedy about infidelity ruined by the Hays code. The Guardian [online]. 2025-06-04 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ CROWTHER, Bosley. 'The Seven Year Itch': Marilyn Monroe, Tom Ewell Star at State. The New York Times [online]. 1955-06-04 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Seven Year Itch, The. goldenglobes.com [online]. Golden Globes [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VOCELKA, Tomáš. Ikonická fotka Marilyn s vlající sukní je v Česku. Znáte její tajemství?. Aktuálně.cz [online]. 2016-10-16 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Příběhy fotografií: Ikonický snímek Marilyn Monroe s vlající sukní. Elle [online]. 2023-04-04 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ KULU, Hill. Marriage duration and divorce: the seven-year itch or a lifelong itch?. S. 881–893. Demography [online]. 2014-06 [cit. 2025-08-06]. Roč. 51, čís. 3, s. 881–893. Dostupné online. ISSN 0070-3370. doi:10.1007/s13524-013-0278-1. (anglicky)
- ↑ DALTON, Aaron. The Ties That Unbind. Psychology Today [online]. 2020-01-01 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SPANGLER, Ashley; PAYNE, Krista K. Marital Duration at Divorce. www.bgsu.edu [online]. 005 Williams Hall •Bowling Green State University, 2012 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Čtení na léto: Rachmaninov a Monroe. OperaPlus [online]. 2010-07-11 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ HORAK, Jan-Christopher. Saul Bass : Anatomy of Film Design.. [s.l.]: The University Press of Kentucky, 2014. ISBN 978-0-8131-4720-8. OCLC 892799673
- ↑ NEWCASTLE, Jackurl=http://thecad.net/Theatre/george-axelrod.html. George Axelrod and The Great American Sex Farce | Theatre. The Cad [online]. 08-12-2012 [cit. 06-01-2023].
- ↑ MILNE, Tom. S. 166. Sight & Sound [online]. Podzim 1968. Roč. 37, čís. 4, s. 166. Dostupné online.
- ↑ Filming Locations for The Seven Year Itch (1955), in New York.. The Worldwide Guide to Movie Locations [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ‘The Seven Year Itch’ at 70. The Marilyn Report [online]. 2025-06-03 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 8th Annual DGA Awards: Honoring Outstanding Directorial Achievement for 1955 – Winners and Nominees – Feature Film. www.dga.org [online]. Directors Guild of America [cit. 11-08-2025]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VOGEL, Michelle. Marilyn Monroe: Her Films, Her Life [online]. Jefferson, Severní Karolína: McFarland, 24-04-2014. S. 112. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-7086-0. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slaměný vdovec na Wikimedia Commons - Slaměný vdovec v Česko-Slovenské filmové databázi
- Slaměný vdovec v Internet Movie Database (anglicky)
- Slaměný vdovec ve Filmové databázi
