Třída V 158
| Třída V 158 | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg.png){kind=small} Kaiserliche Marine |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 8 |
| Zahájení stavby | 1917 |
| Spuštění na vodu | 1918–1921 |
| Uvedení do služby | – |
| Osud | stavba zrušena |
| Předchůdce | třída S 152 |
| Nástupce | třída H 166 |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1030 t (standardní) 1236 t (plný) |
| Délka | 81,2 m (na vodorysce) 82,2 m (celková) |
| Šířka | 8,32 m |
| Ponor | 3,7 m |
| Pohon | 3 kotle, 2 parní turbíny 26 500 hp |
| Rychlost | 32,5 uzlu |
| Dosah | 1675 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 105 |
| Výzbroj | 3× 105mm kanón (3×1) 6× 500mm torpédomet (2×2, 2×1, 8 torpéd) 24 min |
Třída V 158 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo rozestavěno osm jednotek této třídy. Do konce války nebyl dokončen ani jeden. Všechny byly sešrotovány.[1]
Stavba
Celkem bylo objednáno osm torpédoborců této třídy. Představovaly standardní mobilizační typ pro rok 1917. Jejich kýly byly založeny roku 1917 v loděnici AG Vulcan Stettin ve Štětíně. Na konci války byly hotové přibližně ze 40 %. Dokončen nebyl ani jeden. Všechny byly sešrotovány.[2]
Jednotky třídy V 158:[2]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| V 158 | 1917 | 1. listopadu 1918 | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
| V 159 | 1917 | 1. listopadu 1918 | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
| V 160 | 1917 | 11. března 1921 | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
| V 161 | 1917 | – | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
| V 162 | 1917 | – | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
| V 163 | 1917 | – | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
| V 164 | 1917 | – | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
| V 165 | 1917 | – | – | Stavba zrušena, sešrotován. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj představovaly tři 105mm/42 kanóny Utof L/45 C/16 a šest 500mm torpédometů se zásobou osmi torpéd. Neseny byla dva jednohlavňové a dva dvojité torpédomety. Dále bylo neseno až 24 námořních min. Pohonný systém tvořily tři kotle Marine a dvě parní turbíny AEG-Vulcan o výkonu 26 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,5 uzlu. Dosah byl 1675 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 171. (anglicky)