Třída Krečet
| Třída Krečet | |
|---|---|
 Prozorlivyj | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo Finské námořnictvo Japonské císařské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 26 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Sokol |
| Nástupce | Som |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 220–240 t[1] |
| Délka | 57,87 m |
| Šířka | 5,63 m |
| Ponor | 2,28 m |
| Pohon | 2 parní stroje, 4 kotle |
| Rychlost | 27,5 uzlu |
| Dosah | 450–660 nám. mil při 13 uzlech |
| Posádka | 51–58 |
| Výzbroj | 1× 75mm kanón 3× 47mm kanón (3×1) 2× 381mm torpédomet (2×1) |
Třída Krečet (jinak též třída Pylkij) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Čtyřkomínové torpédoborce konstrukčně navazovaly na prototyp Sokol.[2] Celkem bylo postaveno 26 jednotek této třídy. Byly to první sériově stavěné ruské torpédoborce.[3] Zařazeny byly do Tichooceánského, Baltského a Černomořského loďstva. Nasazeny byly za Rusko-japonské války, první světové války a Ruské občanské války. Pět jich ukořistilo Finsko a dva Japonsko.
Stavba
Celkem bylo v letech 1896–1903 postaveno 26 jednotek této třídy.[3] Do stavby se zapojily loděnice Crichton, Ižora a Něvskij v Petrohradu. Roku 1902 byly torpédoborce přejmenovány. Celkem 11 torpédoborců bylo po železnici po sekcích přepraveno na Dálný východ, kde byly sestaveny v Port Arthuru.[4][2]
| Jméno | Loděnice | Založený kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Koršun | Crichton | 1896 | 1898 | 1898 | Od roku 1902 Poslušnyj. Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S4, vrácen SSSR a vyřazen 1922.[5] |
| Krečet | Crichton | 1896 | 1898 | 1898 | Od roku 1902 Pylkij. Vyřazen 1911.[3] |
| Pročnyj (ex Jastreb) | Ižora | 1897 | 1898 | 1900 | Od roku 1914 minolovka, roku 1918 přesunut do Kaspického moře, vyřazen 1922.[5] |
| Poražajuščij (ex Nyrok) | Ižora | 1897 | 1898 | 1900 | Od roku 1914 minolovka, roku 1918 přesunut do Kaspického moře, vyřazen 1922.[5] |
| Pronzitělnyj (ex Berkut) | Ižora | 1897 | 1899 | 1900 | Vyřazen 1911.[3] |
| Prozorlivyj (ex Gagara) | Něvskij | 1898 | 1899 | 1901 | Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S2, dne 2. října 1925 ztroskotal.[5] |
| Rezvyj (ex Voron) | Něvskij | 1898 | 1899 | 1901 | Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S3, vrácen SSSR a vyřazen 1922.[5] |
| Retivyj (ex Filin) | Něvskij | 1898 | 1900 | 1901 | Od roku 1914 minolovka, roku 1918 přesunut do Kaspického moře, vyřazen 1922.[5] |
| Rjanyj (ex Sova) | Něvskij | 1898 | 1900 | 1901 | Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S1, vyřazen 1930.[5] |
| Podvižnyj (ex Albatros) | Ižora | 1898 | 1901 | 1901 | Od roku 1914 minolovka, v dubnu 1918 ukořistěn Finy jako S5, vyřazen 1930.[5] |
| Rešitělnyj (ex Kondor) | Ižora | 1897 | 1902 | Dne 12. srpna 1904 zajat Japonskem, přejmenován na Akacuki.[3] | |
| Strogij (ex Lebeď) | Crichton | 1899 | 1901 | 1902 | Od roku 1920 Badina, vyřazen 1939.[5] |
| Smetlivyj (ex Pelikan) | Crichton | 1899 | 1901 | 1902 | Dne 18. června 1918 byl v Novorossijsku potopen vlastní posádkou, aby nebyl zajat Brity.[5] |
| Svirepyj (ex Pavlin) | Crichton | 1899 | 1901 | 1902 | Od roku 1920 Lejtěnant Šmidt, vyřazen 1939.[5] |
| Stremitělnyj (ex Fazan) | Crichton | 1899 | 1901 | 1902 | Dne 18. června 1918 byl v Novorossijsku potopen vlastní posádkou, aby nebyl zajat Brity.[5] |
| Serdityj (ex Bekas) | Něvskij | 1899 | 1901 | 1902 | Vyřazen 1922.[5] |
| Smelyj (ex Gorlica) | Něvskij | 1899 | 1902 | Vyřazen 1922.[5] | |
| Storoževoj (ex Grach) | Něvskij | 1899 | 1902 | Dne 16. prosince 1904 byl v Port Arthuru poškozen japonskými torpédoboci. Dne 2. ledna 1905 byl před pádem Port Arthuru potopen vlastní posádkou.[3] | |
| Stěreguščij (ex Kulik) | Něvskij | 1900 | 1903 | Dne 10. března 1904 byl potopen japonskými torpédoborci.[3] | |
| Razjaščij (ex Drozd) | Ižora | 1899 | 1902 | Dne 2. ledna 1905 byl před pádem Port Arthuru potopen vlastní posádkou.[3] | |
| Rastoropnyj (ex Djatěl) | Ižora | 1899 | 1902 | Dne 16. listopadu 1904 potopen svou posádkou v Jen-tchaj.[3] | |
| Silnyj (ex Baklan) | Něvskij | 1899 | 1902 | Dne 2. ledna 1905 byl před pádem Port Arthuru potopen vlastní posádkou. Byl vyzvednut a zařazen do japonského námořnictva jako Fumizuki.[3] | |
| Skoryj (ex Perepel) | Něvskij | 1900 | 1903 | 1903 | Vyřazen 1922.[5] |
| Strašnyj (ex Škvorec) | Něvskij | 1900 | 1903 | Dne 13. dubna 1904 byl potopen japonskými torpédoborci.[3] | |
| Strojnyj (ex Strij) | Něvskij | 1900 | 1903 | Dne 13. listopadu 1904 se v Port Arthuru potopil na japonské mině.[3] | |
| Statnyj (ex Ščegol) | Něvskij | 1900 | 1903 | 1903 | Vyřazen 1922.[5] |
Konstrukce
Mezi rozměry a výkony jednotlivých plavidel existovaly odlišnosti. Výzbroj představoval jeden 75mm kanón, tři 47mm kanóny a dva 381mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dva parní stroje o výkonu 3800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Sedm torpédoborců neslo osm menších kotlů.[6] Nejvyšší rychlost dosahovala 27,5 uzlu.[1] Dosah byl 450–660 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[3]
Modifikace
Před první světovou válkou bylo složení výzbroje upraveno na dva 75mm kanóny a dva 381mm torpédomety. Část plavidel byla vybavena pro nesení 10–12 min.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 127. [Dále jen Watts].
- ↑ a b c d Watts, s. 126.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m KRECHET torpedo boats (1900-1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Byly to jednotky Baklan, Bekas, Drozd, Djatěl, Gorlica, Grach, Kondor, Kulik, Perepel, Ščegol a Škvorec.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 170.
- ↑ Torpédoborce Berkut, Kondor, Koršun, Krečet, Nyrok, Jastreb a pravděpodobně také Albatros.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Sokol na Wikimedia Commons