Třída Holzinger
| Třída Holzinger | |
|---|---|
 Sebastian Jose Holzinger (P 131) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Mexické námořnictvo |
| Typ | oceánská hlídková loď |
| Lodě | 4 |
| Osud | aktivní (2019) |
| Předchůdce | třída Uribe |
| Nástupce | třída Sierra |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1022 t (standardní) 1290 t (plný) |
| Délka | 74,4 m |
| Šířka | 10,35 m |
| Ponor | 3,4 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Posádka | 75 + 16 |
| Výzbroj | 2× 40mm kanón (1×2) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | 2× SPS-64(V)6 |
Třída Holzinger (jinak též třída Aquila) je třída oceánských hlídkových lodí mexického námořnictva. Jedná se o zvětšenou verzi plavidel třídy Uribe.[1]
Stavba
Původně byla plánována stavba devíti jednotek této třídy, ale později byl jejich počet snížen na čtyři.[1] Plavidla postavily mexické loděnice Salina Cruz Naval SY v Salina Cruz a Tampico Naval SY v Tamanlipas.[2]
Jednotky třídy Holzinger:[2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Sebastian Jose Holzinger (P 131) | 1988 | 23. listopadu 1991 | aktivní |
| Blaz Godinez (P 132) | 1988 | 21. dubna 1992 | aktivní |
| Jose Maria de la Vega Gonzalez (P 133) | 1992 | 6. března 1994 | aktivní |
| Gral Felipe Berriozabal (P 134) | 1991 | 5. května 1993 | aktivní |
Konstrukce
Plavidla nesou dva navigační radary SPS-64(V)6.[1] Výzbroj tvoří dva 20mm kanóny Bofors. Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 20V 956 TB92 o celkovém výkonu 13 320 bhp. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 22 uzlů.[2]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Holzinger na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Portály: Loďstvo