Třída Doğan
| Třída Doğan | |
|---|---|
.jpg) Tayfun (P-342) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Turecké námořnictvo Maledivy |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 8 |
| Osud | 7 aktivních 1 vyřazen (2025) |
| Předchůdce | třída Kartal |
| Nástupce | třída Yıldız |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 353 t (standardní) 398 t (plný) |
| Délka | 58,1 m |
| Šířka | 7,62 m |
| Ponor | 2,83 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 36,5 uzlu |
| Posádka | 38 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 2× 35mm kanón (2×1) 2× 7,62mm kulomet (2×1) 8× Harpoon (2×4) |
| Radar | Decca TM 1226 WM-28/41 |
| Ostatní | TACTICOS LIOD Mk 2 |
Třída Doğan je třída raketových člunů tureckého námořnictva postavená na základě typu FPB 57 německé loděnice Lürssen. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1977–1988. Druhá čtyřčlenná skupina je někdy označována jako třída Rüzgâr. Na třídu později navázala mírně upravená třída Yıldız.[1] Jako první byl roku 2022 vyřazen raketový člun Marti. Jediným zahraničním uživatelem třídy jsou od roku 2025 Maledivy.
Stavba
Třída byla vyvinuta na základě typové řady FPB 57 (číslo značí délku trupu v metrech) německé loděnice Lürssen. První jednotku postavila loděnice Lürssen ve Vegesacku a ostatních sedm turecká loděnice Taskizak v Istanbulu.
Jednotky třídy Doğan:[2]
| Jméno | Série | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Doğan (P-340) | 1 | 16. června 1976 | 23. prosince 1977 | aktivní |
| Marti (P-341) | 1 | 28. července 1977 | 1. srpna 1978 | vyřazen 2022[3] |
| Tayfun (P-342) | 1 | 19. července 1979 | 10. července 1980 | aktivní |
| Volkan (P-343) | 1 | 11. srpna 1980 | 12. května 1981 | darován Maledivám, dne 15. srpna 2025 zařazen jako MCGS Dharumavantha (P 804), aktivní |
| Rüzgâr (P-344) | 2 | 1984 | 14. února 1986 | aktivní |
| Poyraz (P-345) | 2 | 17. prosince 1984 | 27. června 1987 | aktivní |
| Gurbet (P-346) | 2 | 24. července 1987 | 25. října 1987 | aktivní |
| Fırtına (P-347) | 2 | 30. dubna 1988 | 22. června 1988 | aktivní |
Konstrukce
.jpg)
.jpg)
Plavidla nesou bojový řídící systém TACTICOS, optotronický systém řízení palby LIOD Mk.2, navigační radar Decca TM 1226 a radar pro řízení palby WM-28/41.[2] Hlavňovou výzbroj tvoří jeden dvouúčelový 76mm kanón OTO Melara Compact v dělové věži na přídi a 35mm dvojkanón Oerlikon v dělové věži na zádi. Doplňují je dva 7,62mm kulomety. Údernou výzbroj tvoří až osm protilodních střel RGM-84A Harpoon. V době míru plavidla běžně nesou pouze čtyři střely.[1] Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 16V 956 TB91. Nejvyšší rychlost dosahuje 36,5 uzlu.[2]
Zahraniční uživatelé
- Maledivská pobřežní stráž – Tureckem darován člun Volkan. Před předáním prošel opravami v loděnici tureckého námořnictva v Istanbulu (Námořní loděnice v Istanbulu) a do Male byl přepraven na transportní lodi. Dne 15. srpna 2025 byl do služby zařazen jako MCGS Dharumavantha (P 804). Výzbroj tvoří 76mm a 35mm kanón.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 195.
- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 218.
- ↑ TCG MARTI (P-341) Hücumbotu Envanterden Çıkartıldı [online]. Savunmasanayist.com, rev. 2022-07-22 [cit. 2025-08-19]. Dostupné online. (turecky)
- ↑ Türkiye Donates Fast Attack Craft to Maldives, Commissioned as CGS Dharumavantha [online]. Navalnews.com, rev. 2025-08-19 [cit. 2025-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Doğan na Wikimedia Commons - Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Rüzgâr na Wikimedia Commons