Třída Pchúmipchon Adunjadét

Třída Pchúmipchon Adunjadét (DW3000)
HTMS Pchúmipchon Adunjadét (FF 471)
HTMS Pchúmipchon Adunjadét (FF 471)
Obecné informace
UživatelThajské královské námořnictvo
Typfregata
Lodě2 (plánováno)
Osudaktivní (2023)
Technické údaje
Výtlak3650 t (plný)[1]
Délka122,5 m[1]
Šířka14,4 m[1]
PohonCODAG
Rychlost30 uzlů
Posádka136[1]
Výzbroj1× 76mm kanón
2× 30mm kanón (2×1)
1× 20mm Phalanx
8× RGM-84L Harpoon Block II (2×4)

8× VLS Mk 41

32× RIM-162 ESSM
2× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla1× vrtulník
RadarSperry Marine
Sea Giraffe AMB
SonarACTAS, ASO
Ostatní2× CEROS 200

Třída Pchúmipchon Adunjadét je třída fregat vyvinutých pro thajské královské námořnictvo na základě jihokorejských fregat třídy Tegu (FFX-II). Jedná se o fregaty typu DW3000 jihokorejské loděnice Daewoo Shipbuilding and Marine Engineering (DSME). Objednána byla prototypová jednotka, která do služby vstoupila roku 2019.[2] Plánována je stavba druhé jednotky této třídy.

Pozadí vzniku

Fregaty třídy Pchúmipchon Adunjadét vyvinula jihokorejská loděnice DSME. V srpnu 2013 DSME získala zakázku v hodnotě 410 lionů amerických dolarů na stavbu prototypové jednotky. Kýl fregaty byl založen 16. května 2016 v loděnici DSME ve městě Okpo. Na vodu bylo plavidlo spuštěno 23. ledna 2017.[3] V případě objednávky druhého plavidla je předpokládána jeho stavba realizována v thajských loděnicích.[4] Prototypová fregata byla námořnictvu předána 19. prosince 2018. Její zařazení do služby je plánováno na rok 2019.[2]

Thajské námořnictvo usiluje o stavbu druhé fregaty této třídy a požádalo o přidělení potřebných finančních prostředků ve fiskálním roce 2024.[5]

Jednotky třídy Pchúmipchon Adunjadét:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Pchúmipchon Adunjadét (FF 471) 16. května 2016 23. ledna 2017 7. ledna 2019 aktivní
plánována

Konstrukce

Pchúmipchon Adunjadét (FF 471)

Vybavení plavidel zahrnuje bojový řídící systém je typu Saab 9LV Mk4, radar Saab Sea Giraffe AMB, navigační radar Sperry Marine, dva systémy řízení palby Saab CEROS 200, trupový sonar ASO a vlečný sonar Atlas Electronik ACTAS.[4] Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Super Rapid na přídi, doplněný dvěma dálkově ovládanými zbraňovými stanicemi MSI DS30M s 30mm kanónem. Za hlavní výzbrojí se nachází osminásobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41 na vyvýšené plošině pro 32 protiletadlových řízených střel RIM-162 ESSM. Na střední jsou vybaveny dvěma čtyřnásobnými odpalovacími zařízeními pro protilodní střely RGM-84L Harpoon Block II. Pro bodovou obranu slouží 20mm hlavňový systém blízké obrany Phalanx na střeše hangáru. K ničení ponorek nese dva tříhlavňové 324mm torpédomety SEA. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden vrtulník. Pohonný systém je typu CODAG. Tvoří jej jedna plynová turbína General Electric LM2500 o výkonu 29 000 hp a dva diesely MTU 16V 1163 M94, každý o výkonu 8000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d RGM-84L Harpoon Block II Anti-Ship Missiles for Royal Thai Navy DW3000 Class Frigate Tha Chine [online]. Navyrecognition.com, 2017-08-10 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b DSME hands over Thailand’s first DW3000 frigate [online]. Jane's, 2018-12-19 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b South Korea’s DSME launches Thai Navy frigate [online]. Navaltoday.com, 2017-01-23 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b DSME Right on Track with Royal Thai Navy Frigate [online]. Navyrecognition.com, 2017-11-09 [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Cabinet of Thailand approves plan to acquire a new frigate [online]. Navyrecognition.com, 2023-02-01 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.