Třída Currituck
| Třída Currituck | |
|---|---|
_late_1940s.jpg) USS Pine Island (AV-12) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Spojených států amerických |
| Typ | nosič hydroplánů |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Curtiss |
| Nástupce | třída Barnegat |
| Technické údaje | |
| Výtlak | ? t (standardní) 15 000 t (plný) |
| Délka | 164,7 m[1] |
| Šířka | 21 m |
| Ponor | 6,7 m |
| Pohon | 2 turbíny, 4 kotle |
| Rychlost | 14 uzlů |
| Posádka | 1247 |
| Výzbroj | 4× 127mm kanón (4×1) 8× 28mm kanón (2×4) 4× 12,7mm kulomet (4×1) |
Třída Currituck byla třída nosičů hydroplánů Námořnictva Spojených států amerických. Celkem byly postaveny čtyři jednotky, které byly ve službě v letech 1943–1986. Plavidla se mimo jiné účastnila druhé světové války a vietnamské války.
Stavba
Těžké nosiče hydroplánů této třídy byly určeny ke službě v rozsáhlých prostorách Pacifiku. Konstrukčně vycházely z předcházející třídy Curtiss. Původně plánována stavba sedmi jednotek byla roku 1944 přehodnocena na čtyři, neboť bylo patrné, že by se všechny nepodařilo dokončit do konce války.[1]
Jednotky třídy Currituck:
| Jméno | Spuštěna na vodu | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| USS Currituck (AV-7) | 1943 | 26. června 1944 | Vyřazena 7. srpna 1947, reaktivována 1. srpna 1951, vyřazena 12. února 1958, reaktivována 20. srpna 1960, vyřazena 31. října 1967, sešrotována.[2] |
| USS Norton Sound (AVM-1, ex AV-11) | 1943 | 8. ledna 1945 | Od roku 1951 sloužila k testům řízených střel. Vyřazena 10. srpna 1959, reaktivována 20. června 1960, vyřazena 11. prosince 1986, sešrotována.[3] |
| USS Pine Island (AV-12) | 1944 | 26. dubna 1945 | Vyřazena 1. května 1951, reaktivována 7. října 1950, vyřazena 16. června 1967, sešrotována.[4] |
| USS Salisbury Sound (AV-13) | 1944 | 26. listopadu 1945 | Původně rozestavěna jako Puget Sound, přejmenována během stavby. Vyřazena 31. března 1967.[5] |
Konstrukce
_underway_at_sea%252C_circa_in_1980.jpg)
Výzbroj po dokončení tvořily čtyři 127 mm kanóny v jednohlavňových věžích umístěných na přídi a na střeše hangáru. Sekundární výzbrojí bylo osm 28 mm kanónů a dva 12,7 mm kulomety.[6] Později byla výzbroj různě modifikována. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Babcock and Wilcox a dvě parní turbíny Parsons, které dodávaly dvěma lodním šroubům celkový výkon 20 000 koní (8,95 MW). Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů.[2]
Operační služba
Plavidla se mimo jiné účastnila druhé světové války a vietnamské války. USS Norton Sound později sloužil k testům nových zbraňových systémů, například řízených střel RIM-2 Terrier, RIM-66 Standard, AIM-7 Sparrow, vertikálního odpalovacího zařízení MK 41 a pokročilého zbraňového systému Aegis.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Currituck class heavy seaplane tenders [online]. Hazegray.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b USS Currituck (AV-7) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Norton Sound (AVM-1) ex USS Norton Sound (AV-11) (1945 - 1951) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Pine Island (AV-12) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Salisbury Sound (AV-13) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 273 s. ISBN 80-206-0357-3.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Currituck na Wikimedia Commons