Třída Colossus
| Třída Colossus | |
|---|---|
 HMS Colossus | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Royal Navy |
| Typ | dreadnought |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Neptune |
| Nástupce | třída Orion |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 20 225 t standardní[1] |
| Délka | 166,4 m |
| Šířka | 25,9 m |
| Ponor | 8,8 m |
| Pohon | 18 kotlů 4 parní turbíny 4 lodní šrouby |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Dosah | 6680 nám. mil 10 uzlů |
| Posádka | 755 |
| Výzbroj | 10× 305mm kanón (5×2) 16× 102mm kanón (16×1) 4× 57mm kanón (4×1) 3× 533mm torpédomet |
| Pancíř | 180–280mm boky 100–250mm přepážky 280mm čela věží 45–100mm paluba 280mm velitelská věž |
Třída Colossus byla třída dreadnoughtů Royal Navy. Postaveny byly dvě jednotky, které byly ve službě v letech 1911–1928. Účastnily bojů první světové války, zejména bitvy u Jutska. Ve 20. letech 20. století byly vyřazeny a sešrotovány.
Stavba
V roce 1908 ve Velké Británii vypukla panika, že německá Kaiserliche Marine díky utajené stavbě nových lodí vyrovná námořní převahu královského námořnictva. Výsledkem bylo rozhodnutí, že v roce 1909 bude objednáno osm místo původně plánovaných čtyř plavidel. Jednalo se o dvě jednotky třídy Colossus a šest dalších bitevních lodí se silnějšími 343mm kanóny. Bitevní lodě třídy Colossus byly rozestavěny v rámci předcházející třídy Neptune, ale nakonec byly dokončeny podle upraveného projektu. Odlišnosti nebyly velké. Pro úsporu hmotnosti měly pouze jeden trojnožkový stožár, rozestup mezi věžemi „P“ a „Q“ byl zmenšen, což umožnilo upravit hlavní nástavbu a rozmístění sekundární výzbroje. Torpédomety měly větší ráži.[1] Zesíleno bylo rovněž pancéřování.[2]
Jednotky třídy Colossus:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Colossus | Scotts | 8. července 1909 | 9. dubna 1910 | červenec 1911 | V letech 1919–1920 využívána ve výcviku. Vyřazena 1920. Sešrotována 1928. |
| Hercules | Palmere | 30. července 1909 | 10. května 1910 | srpen 1911 | Sešrotována 1921. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořilo deset 305mm kanónů v pěti dvoudělových věžích. Doplňovalo je šestnáct 102mm kanónů, čtyři 57mm kanóny a tři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osmnáct kotlů Babcock & Wilcox (Hercules měl kotle Yarrow) a čtyři parní turbíny Parsons o výkonu 25 000 ihp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 6680 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modernizace
V letech 1915–1916 byly odstraněny protitorpédové sítě. Za války tři původní 57mm kanóny nahradily tři protiletadlové 57mm kanóny a jeden protiletadlový 76mm kanón.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Colossus na Wikimedia Commons