Třída B (1904)
| Třída B | |
|---|---|
 HMS B2 | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Britské královské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 11 |
| Osud | 2 ztraceny 9 vyřazeno |
| Předchůdce | třída A |
| Nástupce | třída C |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 287 t (na hladině) 316 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 43,3 m |
| Šířka | 4,12 m |
| Ponor | 3,43 m |
| Pohon | 1 motor, 1 elektromotor 1 lodní šroub |
| Rychlost | 12 uzlů (na hladině) 6 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 1000 nám. mil při 8,7 uzlech (na hladině) |
| Posádka | 15 |
| Výzbroj | 2× 450mm torpédomet (4 torpéda) |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 30 m |
Třída B byla třída ponorek britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno jedenáct jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1904–1921. Jedna ponorka byla už před světovou válkou ztracena po kolizi s pasažérskou lodí. Ostatní ponorky byly nasazeny v první světové válce. Jejich největším úspěchem bylo potopení osmanské obrněné lodě Mesudiye ponorkou HMS B11.[2]
Stavba
Celkem bylo postaveno jedenáct ponorek této třídy. Konstrukčně navazovaly na předcházející třídu A. Postavila je britská loděnice Vickers v Barrow-in-Furness. Do služby byly přijaty v letech 1904–1906.[1]
Jednotky třídy B:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| B1 | 1903 | 1904 | 1904 | Prodána do šrotu 1921. |
| B2 | 1904 | 1905 | 1905 | Dne 4. října 1912 se v Calaiské úžině potopila po kolizi s pasažérskou lodí SS Amerika. |
| B3 | 1904 | 1905 | 1906 | Prodána do šrotu 1919. |
| B4 | 1904 | 1905 | 1906 | Prodána do šrotu 1919. |
| B5 | 1904 | 1905 | 1906 | Prodána do šrotu 1921. |
| B6 | 1904 | 1905 | 1906 | Od srpna 1917 hlídková loď S6. Prodána do šrotu 1919. |
| B7 | 1904 | 1905 | 1906 | Od srpna 1917 hlídková loď S7. Prodána do šrotu 1919. |
| B8 | 1905 | 1906 | 1906 | Od srpna 1917 hlídková loď S8. Prodána do šrotu 1919. |
| B9 | 1905 | 1906 | 1906 | Od srpna 1917 hlídková loď S9. Prodána do šrotu 1919. |
| B10 | 1905 | 1906 | 1906 | Dne 9. srpna 1916 během oprav v Benátkách potopena Rakousko-uherským letectvem. |
| B11 | 1905 | 1906 | 1906 | Od srpna 1917 hlídková loď S11. Prodána do šrotu 1919. |
Konstrukce
Ponorky nesly dva příďové 450mm torpédomety s celkovou zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořil jeden motor Vickers o výkonu 600 hp a jeden elektromotor o výkonu 290 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala dvanáct uzlů na hladině a šest uzlů pod hladinou. Dosah byl tisíc námořních mil při rychlosti 8,7 uzlu na hladině. Operační hloubka ponoru dosahovala třicet metrů.[1]
Modifikace
Šest ponorek této třídy bylo za první světové války nasazeno ve Středomoří. Protože měly problémy s nedostatkem náhradních dílů, ponorky S6–S9 a S11 byly roku 1917 v Benátkách upraveny na hladinová hlídková plavidla. Mimo jiné byla instalována plošina pro výzbroj, kormidelna a naopak odstraněn elekromotor a baterie. Výzbroj představoval jeden 76mm kanón.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 410. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída B na Wikimedia Commons