Třída Alta
| Třída Alta | |
|---|---|
 Rauma (M352) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Norské královské námořnictvo |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 5 |
| Osud | aktivní (2015) |
| Předchůdce | třída Oksøy |
| Technické údaje | |
| Výtlak | ? t (standardní) 375 t (plný) |
| Délka | 55,2 m |
| Šířka | 13,6 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Posádka | 32 |
| Výzbroj | 2× 20mm kanón 2× 12,7mm kulomet 6× Mistral (1×6) |
| Radar | 2× Decca RN 88 |
| Sonar | SA 950 |
| Ostatní | Agate Elma |
Třída Alta je třída pobřežních minolovek norského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Pouze mírně se od nich odlišují plavidla pro vyhledávání min příbuzné třídy Oksøy (MHC – minehunter coastal).
Stavba
Pětice minolovek této třídy byla objednána u norské loděnice Kvaerner ve městě Mandal. Do služby byly přijaty v letech 1996–1997.[1]
Jednotky třídy Alta:[2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Alta (M350) | 12. ledna 1996 | aktivní | |
| Otra (M351) | 8. listopadu 1996 | aktivní | |
| Rauma (M352) | 2. prosince 1996 | aktivní | |
| Orkla (M353) | 19. listopadu 2001 byla u norského pobřeží zničena požárem | ||
| Glomma (M354) | 1. července 1997 | aktivní |
Konstrukce
Plavidla mají koncepci katamaranů pohybujících se na vzduchovém polštáři s využitím tzv. přízemního efetu. Díky tomu dosahují vysokých rychlostí, což jim umožňuje rychlý přesun do oblasti určení. Postavena jsou z plastového sendviče vyztuženého skelným vláknem. Jsou vybavena dvěma navigačními radary Decca RN 88. K vyhledávání min slouží trupový sonar SA 950. Sonar pozná jak miny ukotvené, tak ležící na mořském dně. Pro ničení min slouží konvenční mechanické odminovací zařízení Oropesa, akustické odminovací zařízení Agate a magnetické odminovací zařízení Ema.[1]
Hlavňovou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny Rheinmetall a dva 12,7mm kulomety. K obraně proti napadení ze vzduchu slouží šestinásobný protiletadlový raketový komplet Sadral pro střely Mistral. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 12V 396 TE84, každý o výkonu 2760 kW, pohánějící dva lodní šrouby. Jemné manévrování umožňují dvě vodní trysky Kvaerner Eureka. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.