Třída Albatros (1954)
| Třída Albatros | |
|---|---|
 Alcione (F 544) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Italské námořnictvo Dánské královské námořnictvo Nizozemské královské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 8 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Gabbiano |
| Nástupce | třída Pietro de Cristofaro |
| Technické údaje třída Albatros | |
| Výtlak | 800 t (standardní) 950 t (plný) |
| Délka | 76,3 m |
| Šířka | 9,65 m |
| Ponor | 2,8 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 19 uzlů |
| Posádka | 118 |
| Výzbroj | 2× 76,2mm kanón (2×1) 2× 40mm kanón (1×2) 2× Hedgehog (2×1) 2× vrhač, 1× skluzavka |
| Radar | SPQ-2 |
| Sonar | QCU-2 |
Třída Albatros byla třída protiponorkových korvet postavených pro italské, dánské a nizozemské námořnictvo. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Jejich stavba byla financována z amerického programu MDAP (Mutual Defense Assistence Program).[1] Na základě třídy Albatros byla navíc pro indonéské námořnictvo postavena dvojice korvet třídy Pattimura.
Stavba
Celkem bylo postaveno osm korvet této třídy, z toho tři pro Itálii, čtyři pro Dánsko a jedna pro Nizozemsko. Italská plavidla byla postavena v letech 1953-1955.
Jednotky třídy Albatros:
| Jméno | Uživatel | Spuštěna | Vstup do služby | Status | |
|---|---|---|---|---|---|
| Albatros (F 543) | Itálie | 1953 | 1954 | 1. června 1955 | v polovině 70. let upravena na minolovku, vyřazena na konci 80. let |
| Alcione (F 544) | Itálie | 1953 | 1954 | 23. října 1955 | vyřazena 1991 |
| Airone (F 545) | Itálie | 1953 | 1954 | 29. prosince 1955 | vyřazena 1991 |
| Bellona (F 344) | Dánsko | 1955 | 2. února 1957 | vyřazena 1981 | |
| Diana (F 345) | Dánsko | 1954 | 30. července 1955 | vyřazena 1974 | |
| Flora (F 346) | Dánsko | 1955 | 28. srpna 1956 | vyřazena 1977 | |
| Triton (F 347) | Dánsko | 1954 | 10. srpna 1955 | vyřazena 1981 | |
| Lynx (F 823) | Nizozemsko | 2. října 1956[2] | dne 18. října 1961 převzata Itálií jako Aquila (F 542), vyřazena 1991 |
Konstrukce
_underway_c1962.jpg)
Elektroniku tvořil vyhledávací radar SPQ-2 a trupový sonar QCU-2. Po dokončení plavidla nesla dva 76,2mm kanóny v jednohlavňových věžích, jeden 40mm dvoukanón, dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog, dva vrhače a jednu skluzavku pro hlubinné pumy. Pohonný systém tvořily dva diesely Ansaldo-FIAT o výkonu 4600 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů.[1]
Modifikace
Na italských korvetách byly roku 1963 jejich 76,2mm kanóny nahrazeny dvěma jednohlavňovými 40mm kanóny, přičemž protiponorková výzbroj byla rozšířena o dva trojhlavňové 324mm torpédomety.[1]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Albatros na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 160.