Třída Ajanami
| Třída Ajanami | |
|---|---|
![]() Ajanami (DD-103) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 7 |
| Zahájení stavby | 1956–1959 |
| Spuštění na vodu | 1957–1960 |
| Uvedení do služby | 1957–960 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Harukaze |
| Nástupce | třída Murasame |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1700 t (standardní) 2500 t (plný) |
| Délka | 109 m |
| Šířka | 10,7 m |
| Ponor | 3,7 m |
| Pohon | 2 kotle, 2 turbíny |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Posádka | 230 |
| Výzbroj | 6× 76,2mm kanón (3×2) 2× Hedgehog (2×1) 4× 533mm torpédomet (1×4) 2 skluzavky |
| Radar | OPS-1 OPS-2 |
| Sonar | OQS-12 |
Třída Ajanami byla lodní třída torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze sedmi jednotek, sloužících v letech 1958–1990.
Stavba
Celkem bylo v letech 1956–1960 postaveno sedm jednotek této třídy. První čtyři byly objednány v rámci programu z roku 1955, přičemž v programech pro roky 1957–1958 byly objednány ještě další tři.[1]
Jednotky třídy Ajanami:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Ajanami (DD-103) | 20. listopadu 1956 | 1. června 1957 | 17. února 1957 | od roku 1978 pomocná loď (ASU-7004), vyřazen |
| Isonami (DD-104) | 14. prosince 1956 | 30. září 1957 | 14. března 1958 | od roku 1978 cvičná loď (ASU-7006, později TV-3502), vyřazen |
| Uranami (DD-105) | 1. února 1957 | 29. srpna 1957 | 27. února 1958 | od roku 1978 pomocná loď (ASU-7005), vyřazen |
| Šikinami (DD-106) | 24. prosince 1956 | 25. září 1957 | 15. března 1958 | od roku 1978 cvičná loď (ASU-7007, později TV-3503), vyřazen |
| Takanami (DD-110) | 8. listopadu 1958 | 8. srpna 1959 | 30. ledna 1960 | od roku 1985 pomocná loď (ASU-7009), vyřazen |
| Ónami (DD-111) | 20. března 1959 | 13. února 1960 | 29. srpna 1960 | od roku 1985 pomocná loď (ASU-7013), vyřazen |
| Makinami (DD-112) | 20. března 1959 | 25. dubna 1960 | 30. října 1960 | od roku 1985 pomocná loď (ASU-7014), vyřazen |
Konstrukce

Torpédoborce byly vyzbrojeny šesti 76,2mm kanóny ve dvoudělových věžích. Uprostřed trupu byl umístěn čtyřhlavňový 533mm torpédomet a přebíjecí zařízení s rezervní sadou torpéd. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog a dvě skluzavky hlubinných pum. První čtveřice nesla radary OPS-1, OPS-2 a trupový sonar OQS-12. Druhá skupina této třídy nesla modernější radar OPS-15 a trupový sonar OQS-14.[1] Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o výkonu 35 000 shp, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[2]
Modernizace
V letech 1965–1967 dostaly Ajanami, Isonami a Takanami vlečný sonar OQA-1. Isonami a Šikinami byly v letech 1975–1976 upraveny na cvičné lodě – byly z nich demontovány torpédomety, které nahradily nové nástavby.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ayanami-class destroyer na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ajanami na Wikimedia Commons
.png)