Třída Öland
| Třída Öland | |
|---|---|
 Uppland | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Švédské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Visby |
| Nástupce | třída Halland |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1880 t (standardní) 2400 t (plný) |
| Délka | 112 m |
| Šířka | 11,2 m |
| Ponor | 3,4 m |
| Pohon | 2 kotle, 2 turbíny |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Dosah | 2500 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 210 |
| Výzbroj | 4× 120mm kanón (2×2) 6× 40mm kanón Bofors (3×2) 8× 25mm kanón (8×1) 6× 533mm torpédomet (2×3) 4 vrhače, 2 skluzavky |
Třída Öland byla třída torpédoborců švédského námořnictva. Třída se skládala ze dvou jednotek – Öland a Uppland. Do služby byly zařazeny na konci 40. let, na sklonku kariéry byly kategorizovány jako fregaty a v roce 1978 vyřazeny.
Stavba
Stavba dvojice torpédoborců této třídy byla zahájena v roce 1943 a do služby byly zařazeny v letech 1947-1948.
Konstrukce
Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři dvouúčelové 120mm kanóny v dvoudělových věžích, šest 40mm protiletadlových kanónů a osm 25mm kanónů. Další ofenzivní zbraní byly dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužily čtyři vrhače a dvě skluzavky hlubinných pum. Torpédoborce byly několikrát modernizovány, dostaly například novou elektroniku, prostornější můstek, nová 40mm děla a jeden 305mm salvový vrhač hlubinných pum Squid.
Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Öland na Wikimedia Commons
