Těnovice
| Těnovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Spálené Poříčí |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′31″ s. š., 13°37′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 113 (2021)[1] |
| Katastrální území | Těnovice (4,69 km²) |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 335 61 |
| Počet domů | 50 (2021)[2] |
  Těnovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 165921 |
| Kód k. ú. | 765929 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Těnovice (dříve Těněvice a v letech 1921–1985 Těňovice,[3] německy Teniowitz[4]) jsou vesnice, část města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. Nachází se 2,5 kilometru severovýchodně od Spáleného Poříčí. Těnovice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,69 km².[5]
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Těň ve významu ves lidí Těňových. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Tyenouicz (1352), Tyenyeuicz (1369 – okolo 1405), Tyenouicz (1379), Tienyewicz (1392), Tienowicze (1551) nebo „v Těňovicích“ (1525). Tvar Těnovice býval považován za lidový, podobně jako Těnojce, popř. přídavné jméno těnovskej).[6]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[6]
Vesnice o sedmi lánech je poprvé zmíněna v roce 1360, kdy byla vlastněna bratry Ondřejem a knězem Zdeňkem. Ještě v předhusitské době byly Těnovice spojeny s Číčovem. Těnovické sídlo se stalo druhořadým a následně zaniklo. V 15. stoletím byly Těnovice poprvé krátce sloučeny se (Spáleným) Poříčím. Po smrti bratrů Jana a Ješka Pořičských z Dlouhé Vsi před rokem 1458 se o statek vedly spory a kolem roku 1510 ho získal Jan Číčovec z Číčova, který ho připojil zpět k Číčovu. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, roku 1583 Těnovice koupil Václav Karel ze Svárova. Svárovští zde zřejmě na místě původní tvrze postavili zámeček, zřídili dvůr a také založili špitál pro šest místních chudých.
Po třicetileté válce v Těnovicích k roku 1655 hospodařili tři sedláci a deset zahradníků. Po Svárovských získali Těnovice roku 1669 Hloškové ze Žampachu, od roku 1675 je drželi Engelové z Engelflussu. Roku 1721 je koupila hraběnka Anna Polyxena z Clary a Aldringen, rozené des Fours de Monte a Adinville, za 91 tisíc zlatých a připojila je definitivně ke Spálenému Poříčí. Zámek nebyl obýván a beze stopy zmizel. V polovině 18. století se zde připomíná dvanáct hospodářů a poměrně hodně řemeslníků: dva tkalci, krejčí, punčochář, panský sládek, bečvář, kovář, becí pastýř, podruh, mlynář, který měl v nájmu panský mlýn dále učitel, krčmář, a současně švec.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 289 | 286 | 267 | 236 | 233 | 267 | 227 | 157 | 156 | 124 | 116 | 109 | 121 | 107 | 113 |
| Počet domů | 36 | 38 | 39 | 37 | 39 | 39 | 43 | 47 | 111 | 40 | 37 | 32 | 46 | 52 | 50 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1985 byly Těnovice samostatnou obcí, nejprve v okrese Plzeň, v roce 1950 v okrese Blovice a od roku 1960 v okrese Plzeň-jih. Od 1. ledna 1986 jsou částí města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. V letech 1850–1920 a v letech 1950–1985 k obci patřilo Záluží a v letech 1961–1985 také Hořehledy a Lučiště.[3] Tento stav zůstal nezměněn i po roce 1990.
Pamětihodnosti
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen v registrech papežských desátků již k roku 1352. Původně gotický kostel postavený na počátku 14. století. Koncem 17. století byl částečně zbarokizován.
- Barokní fara čp. 4
- Škola, která byla poprvé zmíněna v roce 1665
- Těnovická skála
- Buddhistická stúpa osvícení na Těnovické skále
Osobnosti
- Klotylda Vuršrová (1864–1932), spolková činovnice, šachistka, sufražetka a feministka
- Václav Valenta-Alfa (1887–1954), blovický řídící učitel a legionářský spisovatel
- Antonín Palát (1899–1918), básník padlý na italské frontě
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 573, 658, 164, 306.
- ↑ Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Těňovice, s. 325.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Literatura
- HRACHOVÁ, Hana. Blovicko a Spálenopořičsko na starých pohlednicích a fotografiích. Hostivice: Baron, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86914-62-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Těnovice na Wikimedia Commons
- Těnovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
