Táborský hřbet
| Táborský hřbet | |
|---|---|
![]() Tábor od Stéblovic | |
| Nejvyšší bod | 678 m n. m. (Tábor) |
| Rozloha | 39,3 km² |
| Nadřazená jednotka | Kozákovský hřbet |
| Sousední jednotky | Komárovský hřbet Krkonošské podhůří Jičínská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Rváčovský hřbet Ploužnický hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Horniny | sedimenty, vulkanity |
| Povodí | Cidlina, Oleška |
| Souřadnice | 50°30′34″ s. š., 15°22′2″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Táborský hřbet je geomorfologický okrsek na jihovýchodě Kozákovského hřbetu, ležící v okrese Semily a malou částí v okrese Jičín.
Poloha


Území se rozkládá zhruba mezi sídly Slaná na severu, Syřenov na severovýchodě, Dřevěnice na jihovýchodě a Libuň na jihozápadě. Uvnitř území se nacházejí obce Veselá a Bradlecká Lhota, částečně město Lomnice nad Popelkou
Chráněná území v okrsku jsou PP Cidlinský hřeben, PP Jezírko pod Táborem.[1]
Geomorfologické členění
Okrsek Táborský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3B–2) náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet a podcelku Kozákovský hřbet. Dále se člení na podokrsky Rváčovský hřbet na severozápadě a Ploužnický hřbet na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě se sesterským okrskem, Komárovským hřbetem. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu a východě a Jičínská pahorkatina na jihu a západě.[2]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Táborského hřbetu je Tábor (678 m n. m.).
- Tábor (678 m), Ploužnický hřbet
- Ředice (649 m), Rváčovský hřbet
- Kozlov (606 m), Rváčovský hřbet
- Skuhrovský vrch (592 m), Rváčovský hřbet
- Bradlec (542 m), Ploužnický hřbet
- Hůra (519 m), Ploužnický hřbet
