Šamotuly
| Šamotuly Szamotuły | |
|---|---|
![]() Náměstí v historickém centru | |
![]() znak ![]() vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°36′40″ s. š., 16°34′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 115 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Vojvodství | Velkopolské |
| Okres | Šamotuly |
| Gmina | Šamotuly |
![]() Šamotuly | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,08 km² |
| Počet obyvatel | 18 178 (2024) |
| Hustota zalidnění | 1 640,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Piotr Michalak |
| Vznik | 11. století |
| Oficiální web | szamotuly |
| Telefonní předvolba | (+48) 61 |
| PSČ | 64-500 |
| Označení vozidel | PSZ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šamotuly (polsky Szamotuły, německy Samter či Samtern) je město v Polsku ve Velkopolském vojvodství, centrum okresu Šamotuly a městsko-vesnické gminy Šamotuly, ležící asi 35 km severozápadně od Poznaně na říčce Samě. V roce 2024 zde žilo 18 178 obyvatel.[1]
Historie
První písemná zmínka o tomto místě pochází z roku 1231, kdy bylo uvedeno pod názvem de Samotul.
V první polovině 16. století začali do Šamotul přicházet exulanti z řad kalvínů, českých bratří i luteránů. Jejich počet se zvýšil po roce 1547 v důsledku represí po ukončení šmalkaldské války. Město vlastnil Andrzej Górka (zemřel 1551). Majitelé Šamotul – Lukasz III. Górka (ca.1533–1573) a Jan Świdwa – podporovali reformátory, díky čemuž se Šamotuly v 16. století staly důležitým centrem reformace v Polsku,[2] byl zde mj. vytištěn českojazyčný Šamotulský kancionál. První tiskárna ve Velkopolsku byla pravděpodobně založena v roce 1551 v hospodářské budově zámku v Šamotulech. V letech 1558 až 1561 tiskárnu spravoval český tiskař Alexandr Oujezdecký. Během jeho působení bylo ve zdejší tiskárně vydáno osm knih v polštině, češtině a latině o celkovém rozsahu přes 260 stran. V Šamotulech se od Oujezdeckého vyučil tiskařskému řemeslu Václav Solín, kterého sem vyslala Jednota bratrská.[3] V roce 1562 Oujezdecký prodal svou část tiskařského zařízení Jednotě bratrské, která jej potřebovala pro nově zakládanou bratrskou tiskárnu v Ivančicích. Oujezdecký se poté vrátil do Litomyšle. Šamotulská tiskárna byla uzavřena v roce 1575.[4]
Osobnosti
- Philipp Scharwenka (1847–1917), hudební skladatel a pedagog
- Xaver Scharwenka (1850–1924), hudební skladatel, klavírista a pedagog
Odkazy
Reference
- ↑ Szamotuły (wielkopolskie) » mapy, GUS, nieruchomości, noclegi, szkoły, atrakcje, regon, kody pocztowe, bezrobocie, wypadki drogowe, wynagrodzenie, zarobki, edukacja, tabele, demografia. Polska w liczbach [online]. [cit. 2025-06-21]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Komenského slovník naučný. 1. vyd. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. 10 svazků. Kapitola Szamotuly, s. 201.
- ↑ Alexandr Oujezdecký – Encyklopedie knihy. encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2025-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Kalendarium historyczne - Szamotuły. www.szamotuly.pl [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-11. (polsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šamotuly na Wikimedia Commons



