Světový den duševního zdraví

Světový den duševního zdraví
Plakát ke Světovému dni duševního zdraví 2023 se zelenou stuhou symbolizující povědomí o duševním zdraví, ukončení sociálního stigmatu a diskriminace.
Plakát ke Světovému dni duševního zdraví 2023 se zelenou stuhou symbolizující povědomí o duševním zdraví, ukončení sociálního stigmatu a diskriminace.
Datum10. říjen
Shromáždění ke Světovému dni duševního zdraví 2014 vSalemu, Tamil Nadu
Světový den duševního zdraví 2015 v Mnichově, Německo

Světový den duševního zdraví (10. října) je mezinárodním dnem celosvětového vzdělávání v oblasti duševního zdraví, osvěty a boje proti sociálnímu stigmatu.[1] Poprvé se slavil v roce 1992 z iniciativy Světové federace pro duševní zdraví, globální organizace pro duševní zdraví s členy a kontakty ve více než 150 zemích.[2] Každý říjen tisíce příznivců přicházejí na oslavu tohoto každoročního osvětového programu, jehož cílem je upozornit na duševní choroby a jejich hlavní dopady na životy lidí po celém světě.[3] Tento den navíc poskytuje příležitost odborníkům v oblasti duševního zdraví diskutovat a popularizovat svou práci, čímž se duševní zdraví stává celosvětovou prioritou.[4] V některých zemích je tento den součástí osvětového týdne, jako je Týden duševního zdraví v Austrálii.[5]

Vývoj

Světový den duševního zdraví se poprvé slavil 10. října 1992 z iniciativy Richarda Huntera. Až do roku 1994 neměl tento den žádné specifické téma, pouze obecnou podporu obhajoby duševního zdraví a vzdělávání veřejnosti.[6]

V roce 1994 se na návrh Eugena Brodyho poprvé slavil Světový den duševního zdraví s konkrétním tématem.[7]

Světový den duševního zdraví je podporován WHO prostřednictvím zvyšování povědomí o otázkách duševního zdraví. Dosahuje ho pomocí vztahů s ministerstvy zdravotnictví a organizacemi občanské společnosti po světě. WHO také podporuje vývoj technických a komunikačních materiálů o duševním zdraví.[8]

V roce 2018 se Jackie Doyle-Price stal vůbec prvním britským ministrem pro prevenci sebevražd poté, co byl jmenován premiérkou Theresou Mayovou. Vláda Velké Británie tehdy pořádala první globální summit o duševním zdraví.[9]

Témata Světového dne duševního zdraví

Rok Téma [10] [11]
1994 Zlepšování kvality služeb duševního zdraví po celém světě
1996 Ženy a duševní zdraví
1997 Děti a duševní zdraví
1998 Duševní zdraví a lidská práva
1999 Duševní zdraví a stárnutí
2000–01 Duševní zdraví a práce
2002 Účinky traumatu a násilí na děti a dospívající
2003 Poruchy emocí a chování u dětí a dospívajících
2004 Vztah mezi fyzickým a duševním zdravím: souběžně se vyskytující poruchy
2005 Duševní a fyzické zdraví po celou dobu života
2006 Budování povědomí – Snížení rizika: Duševní onemocnění a sebevražda
2007 Duševní zdraví v měnícím se světě: Vliv kultury a rozmanitosti
2008 Udělat z duševního zdraví globální prioritu: Rozšíření služeb prostřednictvím občanské advokacie a akce
2009 Duševní zdraví v primární péči: Zlepšení léčby a podpora duševního zdraví
2010 Duševní zdraví a chronické fyzické nemoci
2011 Velký tlak: Investice do duševního zdraví
2012 Deprese: Globální krize
2013 Duševní zdraví a starší dospělí
2014 Život se schizofrenií
2015 Důstojnost v duševním zdraví
2016 Psychologická první pomoc
2017 Duševní zdraví na pracovišti
2018 Mladí lidé a duševní zdraví v měnícím se světě
2019 Podpora duševního zdraví a prevence sebevražd
2020 Pohybem za duševním zdravím: Zvýšené investice do duševního zdraví [12]
2021 Duševní zdraví v nerovném světě [13]
2022 Udělejte z duševního zdraví a pohody pro všechny globální prioritu [14]
2023 Duševní zdraví je univerzální lidské právo [15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Mental Health Day na anglické Wikipedii.

  1. ↑ JENKINS, Rachel; MCCULLOCH, Andrew; FRIEDLI, Lynne. Developing a national mental health policy. Hove, East Sussex, UK: Psychology Press/Taylor & Francis Group, 2002. 213 s. (Maudsley monographs). Dostupné online. ISBN 978-1-84169-295-1, ISBN 978-0-203-98937-1. 
  2. ↑ White House studies compendium. Vol. 5. Příprava vydání Robert W. Watson. Svazek 5. New York: Nova Science Publ 586 s. ISBN 978-1-60021-542-1. 
  3. ↑ MNGOMA, Nomusa F.; AYONRINDE, Oyedeji A.; FERGUS, Stevenson. Distress, desperation and despair: anxiety, depression and suicidality among rural South African youth. International Review of Psychiatry. 2021-02-17, roč. 33, čís. 1–2, s. 64–74. Dostupné online [cit. 2023-10-10]. ISSN 0954-0261. doi:10.1080/09540261.2020.1741846. (anglicky) 
  4. ↑ World Mental Health Day. www.who.int [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Mental Health Week: 7 Ways You Can Get Involved 2 October 2015 Archivováno 4. 3. 2017 na Wayback Machine. Retrieved 15 October 2015
  6. ↑ NEWS, SA. World Mental Health Day:Theme & Quotes | Cure for Mental Health [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-09. (anglicky) 
  8. ↑ Dostupné online. 
  9. ↑ World Mental Health Day: PM appoints suicide prevention minister. BBC News. 2018-10-09. Dostupné online [cit. 2023-10-10]. (anglicky) 
  10. ↑ Dostupné online. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. wfmh.global. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-09. (anglicky) 
  12. ↑ Chybí název periodika! PMID 33038951. 
  13. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-14. 
  14. ↑ Dostupné online. 
  15. ↑ Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.