Stará Bělá

Stará Bělá
Ulice Junácká v centru Staré Bělé
znakvlajka
Lokalita
Status	městský obvod
Statutární město	Ostrava
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′41″ s. š., 18°14′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 980 (2021)[1]
Rozloha	13,93 km²
Katastrální území	Stará Bělá
Nadmořská výška	255 m n. m.
PSČ	724 00
Počet domů	1 176 (2011)[2] a 1 283 (2021)[1]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu MO	Junácká 343/127 724 00 Ostrava posta@starabela.ostrava.cz
Starosta	RNDr. Mojmír Krejčíček (nest./STAN)
Oficiální web: starabela.ostrava.cz
Stará Bělá
Další údaje
Kód MO	554235
Kód části obce	414191
Kód k. ú.	753661
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Bělá je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Obvod leží asi 10 km jihozápadně od centra Ostravy. Protéká jím potok Starec (původně Bělá).

Stará slovanská osada vznikla pravděpodobně v polovině 13. století, první písemnou zmínku nalezneme v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1272. V roce 1408 obdržel lénem Bělou a Výškovice Hanuš z Bělé – zde se poprvé objevuje jméno Stará Bělá (Antiquo Byele). Posledním majitelem Zábřehu, jehož součástí byly Výškovice a Stará Bělá od roku 1590, byla olomoucká kapitula, která jej držela až do zrušení poddanství v roce 1848. V roce 1941 byla Stará Bělá připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945. V roce 1954 se obec osamostatnila. V roce 1960 byla místní část Cikánka připojená ke Krmelínu a místní část Paseky k Ostravě. Samotná Stará Bělá se součástí Ostravy stala 1. ledna 1975. V obci se dne 20. 8. 1843 narodil český duchovní a hudební skladatel Ludvík Holain (skonal 17. 8. 1916)

Místní farnost je poprvé písemně doložena roku 1506. Spadaly do ní ještě obce Nová Bělá, Proskovice, Výškovice a Krmelín. Výškovice byly od roku 1966 přifařeny k Zábřehu. Původní dřevěný kostelík sv. Mikuláše byl roku 1780 stržen a nahrazen zděným kostelem sv. Jana Nepomuckého. Husův sbor byl v obci postaven roku 1924.

Ve farnosti se narodil 20. 8. 1843 Ludvík Holain (ř. k. kněz, vysvěcen 1869), regenschori u sv. Mořice v Kroměříži a farář v Olomouci-Slavoníně.

V době od 1. 8. 1934 do 30. 9. 1935 byla farnost prvním působištěm novokněze P. Josefa Střídy (1909–1998), v letech 1948–1952 vězně komunistického režimu.

V centru města v blízkosti hřbitova a bývalého panského dvora se nachází pozůstatky vodní tvrze zbudované Hanušem z Dětřichovic (Větřkovic u Příbora) kolem roku 1408. Roku 1422 byla tvrz postoupena pánům z Cimburka. První písemná zmínka o tvrzi ve Staré Bělé je však až z roku 1476.^[3] Tvrz byla naposled obývána vdovou po Ladislavovi z Kadaně Zuzanou Preissovou z Nového Jičína v první polovině 16. století.^[4]

Další památkou je kostel svatého Jana Nepomuckého vysvěcený roku 1801.

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 6. 9.1994.

Znak

V červeném štítě pod červenou hlavou s pěti stříbrnými kroužky tři stříbrné kužely nad červenou patou.

Prapor

List tvoří tři svislé pruhy v poměru 1:2:1, žerďový a vlající bílý a prostřední opakující znak.

MAREK, Pavel - MAREK, Václav: Dělník na vinici Páně. Životní příběh kněze Josefa Střídy, faráře ve Vrahovicích a čestného kanovníka. Vyd. Nakl. Kauli Publishing Praha 2020, 1. vyd. 96 s. ISBN 978-80-270-8671-9

P. Josef Střída, s.111-133 in MAREK, Václav - MAREK, Pavel: "Služebníci užiteční". Medailony duchovních pochovaných ve Vrahovicích. Vyd. Nakl. Kauli Publishing Praha 2022, 2. přepracované a rozšířené vydání, 171 s. + 49 s. obr. přílohy. ISBN 978-80-908194-0-5

• Bělský les
• Jarkovský potok
• Křížová cesta (Bělský les)
• Na Honculi
• Pomník letecké nehody
• Václavův pramen

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Bělá na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Tvrz Stará Bělá