Stanislav Pešl
| Stanislav Pešl | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 29. dubna 1953 (72 let) |
| Místo narození | Ostrava  Československo |
| Stát | Československo |
| Přezdívka | Standa |
| Sportovní údaje | |
| Klub | TJ Baník Ostrava (196x-72) TJ Rudá hvězda Brno (1972-80) |
| Rezort | SVS FMV |
| Trenéři | Jiří Žraut (Baník) Pavel Hübel (RH) Jan Vokatý (repr.) |
| Disciplína | plavání |
| Pref. plavecký styl | prsa |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanislav Pešl (29. dubna 1953 Ostrava) je bývalý československý a český sportovní plavec.
Sportovní kariéra
Závodnímu plavání se začal věnovat v rodné Ostravě v klubu Baník pod vedením Jiřího Žrauta.[1] Specializoval se na plaveckou techniku prsa.
Na podzim 1972 odešel na základní vojenskou službu ke sportovní rotě při TJ Rudá hvězda Brno (RHB). Trenér Pavel Hübel na něm oceňoval soutěživost a poctivost v tréninku.[1] V roce 1974 poprvé na letním mistrovství republiky porazil svého velkého rivala Pavla Pejšu. K posunu mezi nejlepší evropské plavce mu však bránil slabý objemový trénink neboli metráž. Již v mladém věku si pořídil rodinu a plavání nebylo jeho prioritou.[2]
V olympijském roce 1976 k sobě našel rovnocenného sparingpartnera v Petru Kollrosovi, který přišel do RHB ze Strakonic. V roce 1977 zaznamenal výrazný výkonnostní progres s cílem splnit nominační kritéria pro start na srpnovém mistrovství Evropy ve švédském Jönköpingu. Nominační kritérie splnil. N 100 m prsa vyrovnal hodnotu vlastního, ručně měřeného československého rekordu 1:06,7. Časem 1:06,72 obsadil v rozplavbách první nepostupové místo do osmičlenného finále.[3] Na 200 m prsa se snažil v druhé rozplavbě držet krok s vedoucími plavci, na hranici porušování pravidel. V cíli dohmátl na 7. místě v čase 2:26,97 lepším jeho ručně měřeného československého rekordu 2:27,0. Vzápětí však byl diskvalifikován pro nedovolené ponořování hlavy pod hladinu.[4] S polohovou štafetou 4×100 m plaval druhý prsařský úsek. Štafeta skončila na 7. místě v novém československém rekordu 3:55,23.[5]
Závodnímu plavání se věnoval po radost ještě další dva roky. Sportovní kariéru ukončil v olympijském roce 1980.