Spišský Hrušov

Spišský Hrušov
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°56′45″ s. š., 20°42′25″ v. d.
Nadmořská výška	433 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Spišská Nová Ves
Tradiční region	Spiš
Spišský Hrušov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13,07 km²[1]
Počet obyvatel	1 327 (2024)[2]
Hustota zalidnění	101,5 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Elena Franková[3]
Vznik	1253 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.spisskyhrusov.sk
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad č. d. 216 053 63 Spišský Hrušov
Telefonní předvolba	+421-53
PSČ	053 63
Označení vozidel (do r. 2022)	SN
NUTS	543616
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spišský Hrušov je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny na soutoku potoků Lodina a Hrušov.

Buglovce, Bystrany, Domaňovce, Hincovce, Chrást nad Hornádom, Jamník, Olcnava, Vítkovce

Lodina, Hrušov

Http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-sh.html

• 1250
• 1280
• 1299
• 1307
• 1319
• 1773
• 1786

Německý název:
Maďarský název:

1990 – 2010 Viktor Butvin (nekalá)

2010 – Elena Franková (Směr)

1990 – 1994 – 9 poslanců
1994 – 1998 – 9 poslanců (6 HZDS, 3 SDĽ)
1998 – 2002 – 9 poslanců (5 HZDS, 4 KDH)
2002 – 2006 – 7 poslanců (4 KDH, 2 HZDS, 1 nekalá)

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

Zámeček

Původně renesanční z roku 1596, v polovině 18. stol. zbarokizován a zač. 19. stol. na průčelí upravován v klasicistním slohu. Dvoupodlažní budova s ​​obdélníkovým půdorysem a trojtraktovou blokovou dispozicí. Na průčelí je střední triaxiální rizalit, členěný na přízemí pilastry a na poschodí pilířovou lodžií. Ústřední vestibul je zaklenut valenou klenbou s lunetami. V jedné místnosti je renesanční vyřezávaný trámový strop, na kartuši mešternice s letopočtem 1596 a iniciálami. Těžká, šindelem krytá mansardová střecha.

Katolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

Je původně gotický z konce 13. stol., přestavěný v 17. a 18. stol., renovovaný roku 1900. Jednolodní s rovným uzávěrem, přistavěnou sakristií, boční kaplí a představěnou věží. Presbytář zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Loď měla původně dřevěný rovný strop a v 17. stol. byla zaklenuta křížovou hřebenovou klenbou. Po celé její délce je přistavěna kaple sv. Žofie z 18. stol., zaklenuta korýtkovou klenbou, v sakristii je pruská klenba. Interiérová výmalba kostela je od Jozefa Hanuly z roku 1896. Hlavní oltář je raně barokní etážový, z konce 17. stol., ve sloupové architektuře symetricky rozestavěné sochy světců, uprostřed nový obraz sv. Kateřiny Alexandrijské od J. Hanuly z roku 1900. V boční kapli oltář sv. Žofie, barokní z první poloviny 18. stol., sloupová architektura se štítovým nástavcem a novým ústředním obrazem sv. Žofie od J. Hanuly. Volné obrazy: Sedmibolestná P. Maria, barokní z první poloviny 18. stol., Narození, pozdněklasicistický z poloviny 19. stol., gotická Madona z konce 15. stol. Barokní kalich z období kolem roku 1740. Pacifikál barokní z 18. stol., pozdněgotický zvon z roku 1521 od zvonolijce Andreje. Z původního zařízení kostela dostalo se gotické ciborium do Budapešti, jeho kopie je z roku 1916 a je v sakristii.

Zřícenina Kostela sv. Stanislava

Východně od obce stojí v poli zřícenina středověkého kostela sv. Stanislava, z níž se zachovala už jen věž. Kostel byl součástí zaniklé vesnice Miloje.

Římskokatolický – č. d.. 213
Duchovní správce: ThLic. Roland Gerát

• Mateřská škola – č.. d. 217
• Základní škola – č.. d. 264

02.08.1842 se v obci narodil Reginald Augustin Garžík, páter, dominikán, slovenský kazatel. Studoval na gymnáziu v Levoči a v Košicích. V r.. 1862 vstoupil do řehole dominikánů ve Vídni. Za kněze byl vysvěcen 28.7.1867 ve Vídni, 11.6.1876 se stal převorem dominikánského kláštera v Košicích. Zasloužil se o rozvoj náboženského života Slováků, založil Slovenský církevní zpěvokol tiskem vydal zpěvník. Postaral se o restauraci dominikánského kostela, dal vyhotovit v něm kvalitní varhany. Pro bratrstvo sv. Růžence zakoupil vlastní dům a založil útulek pro mrzáky. Jako jediný Slovák řádu v roce 1900 byl z trestu přeložen do Vídně. V roce 1922 se vrátil už do ČSR.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spišský Hrušov na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišský Hrušov na Wikimedia Commons
• Stránka obce Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine.
• Www.apsida.sk - profil středověkého kostela v Miloji