Smyrenské křížové výpravy

Smyrenské křížové výpravy
konflikt: Křížové výpravy
Rhodští rytíři obsazují přístav Smyrny roku 1344, Charles-Alexandre Debacq
Trvání	1343–1351
Místo	Smyrna a okolí, Anatolie
Souřadnice	38°24′ s. š., 27°6′ v. d.
Výsledek	nerozhodný
Změny území	částečná okupace Smyrny křesťany trvající až do roku 1402, kdy jí dobyl Tamerlán
Strany
Benátská republika Benátská republika Řád rhodských rytířů Kyperské království Kyperské království Papežský stát Papežský stát Dauphiné Dauphiné Ajdinský bejlik Ajdinský bejlik turečtí piráti
Velitelé
první výprava: Jindřich z Asti † Pietro Zeno † Martin Zaccaria † Hugo IV. Kyperský druhá výprava: Humbert II. z Viennois Umur Beg (1343–1348) † Hızır Beg (1348–1351)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smyrenské křížové výpravy byly v letech 1343–1351 celkem dvě vojenská tažení vyslaná papežem Klementem VI. proti tureckému Ajdinskému bejliku vládce Umura Ghaziho v Malé Asii. Obě byly cíleny proti přístavnímu městu Smyrně a zakročit proti tureckému pirátství rozmáhajícímu se v Egejském moři. Papež vydal bulu Insurgentibus contra fidem vyhlašující odpuštění hříchů zúčastněným a oprávnění kázat kruciátu všude po Evropě, také pověřil Jindřicha z Astiho, latinského patriarchu v Konstantinopoli, k vytvoření křesťanské aliance proti Turkům. K ní se připojili kyperský král Hugo IV. a Řád johanitů.

Po vítězství nad piráty v námořní bitvě u Pallene a dobytí Smyrny se křižákům nakonec podařilo udržet si část města, kde odráželi další turecké útoky nebo odkud sami pořádali nájezdy do okolí. Po jedné z akcí na zajištění zásob se Jindřich z Asti rozhodl celebrovat mši v katedrále, která se nacházela mimo město, což se ukázalo jako osudová chyba. Zde pak byli vůdci křížové výpravy pobiti Umurovými vojáky. Nejistá situace křižáků v Malé Asii podnítila papeže k uspořádání druhé výpravy roku 1345, které se ujal Humbert II. z Viennois. Humbert sice dokázal porazit Turky v bitvě, ale jeho výprava sama o sobě představovala jen pouhý výpad, pouze dodala křižákům ve Smyrně jen trochu víc času k opevnění svých pozic. V dalších pěti letech byla Smyrna prakticky v neustálém obležení a papež se pokoušel o sjednání příměří s Turky. Vytyčeného cíle skoncovat s pirátstvím se výpravám nepodařilo, nicméně způsobily ajdinskému státu citelnou újmu a křesťané okupovali část města až do roku 1402, kdy Smyrnu dobylo tímúrovské vojsko.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smyrniote crusades na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Smyrnské křížové výpravy na Wikimedia Commons