Slezská němčina
| Slezská němčina (Schläsche Sproache) | |
|---|---|
| Rozšíření | Slezsko (Polsko, Německo, Česko) |
| Počet mluvčích | 22 900 [1] |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | - |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | - |
| ISO 639-2 | Ostatní germánské jazyky (B) |
| ISO 639-3 | sli |
| Ethnologue | sli |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |

Slezská němčina nebo také slezština (slezskoněmecky Schläsisch, Schläsch) je německý dialekt, kterým se mluvilo a který ještě v minimální míře přežívá v části Slezska, která patřila Německu. Dnes toto území leží převážně v Polsku, jeho nepatrná část leží v Německu (Görlitz) a České republice (Hlučínsko-Prajzsko, Broumovsko a Frýdlantsko).
Rozšíření a charakteristika
Příklad textu
| „ | In Barzdorf hoatt's gebrannt,
Do bin ich hingerannt. Do woar a kleener Zaun, Do wollt ich Äppel klaun, Do koam der Herr Schandarm Und noahm mich untern Arm, Der führt mich um die Eck' Do fiel ich ei a Dreck, Do schrie ich "Au, au, au mei Oarsch ist grün u. blau!" |
“ |
| — Text und Melodie: anonym | ||
Charakteristika
Tato slezština má mnoho společných rysů slov jako středoněmecké a hornoněmecké dialekty německého jazyka, zahrnuje však také výjimečně slova ze slovanské slezštiny, polštiny i češtiny. Německý dialekt slezštiny byl používán především k řeči, avšak byli spisovatelé píšící tímto dialektem, například Andreas Gryphius a Gerhart Hauptmann.
Slezská nářečí měla do roku 1945 asi 7 milionů mluvčích.[2]
V tomto dialektu se často mění "en" na "a", např. Kirschen - Kerscha, essen – assa, a podobně.

Rozdíl mezi německou slezštinou a slovanskou slezštinou:
| Německy | Slezská němčina (Schläsch) | Slovanská slezština | Polsky | Česky |
|---|---|---|---|---|
| Erde | Arde | źymja/zol | ziemia | země |
| Bergmann, Hauer | Bargmoan | grubjorz, hajer/bergman | górnik, hawierz | horník, havíř |
| Bergwerk | Grube | gruba | kopalnia | důl |
| Junge | Jingla | bajtel | chłopiec | chlapec, kluk |
| Hundsfott | Jungaohs | hůncwot, rojber | huncwot, łobuz | rošťák, uličník |
| ausrutschen | kascheln | klojzdnůńć, kńojzdnůńć | pośliznąć się | uklouznout |
| Topf, Kasserolle | Kastrull | kastrol | sagan | hrnec, kastról |
| Nudelholz | Nudelkulle | nudelkula | wałek do ciasta | váleček na nudle |
| Hocker | Ritsche | ryczka | taboret | taburet |
| rumwühlen | rumurbern | růmplować, sznupać | myszkować | slídit, čmuchat |
| Schwartzarbeit,Pfusch | Pfusch | fucha | praca na czarno, fucha | práce na černo, fušeřina |
| Schlamm, Morast | Morast | maras | błoto | bahno, bláto, marast |
| Krapfen, Berliner | Kreppel | krepel | pączek | kobliha |
| Senf | Senf,Mostrich | zymft | musztarda | hořčice |
| Schlesisch | Schläsch | ślůnski | język śląski | slezština |
| schlesische Kartoffelklöße | schläsche Kließla | gůmiklyjzy | kluski śląskie | Slezské knedlíky |
| schlesische Küche | schläsche Kuchel | ślůnsko kuchńa | kuchnia śląska | slezská kuchyně |
| Schokolade | Schukloade, Schuckloade | szekulada | czekolada | čokoláda |
| Schwalbe | Schwalmel, Schwalme | šwalbka | jaskółka | vlaštovka |
| Hahn | Kokott | kokot | kogut | kohout |
Odkazy
Reference
- ↑ Silesian, Lower. Ethnologue. Dostupné online [cit. 2017-10-06].
- ↑ Klaus Ullmann: Schlesien-Lexikon, 2. Band der Reihe Deutsche Landschaften im Lexikon, 3. Auflage 1982, Adam Kraft Verlag GmbH & Co. KG Mannheim (ISBN 3-8083-1161-4), S. 260-262
- Kniha „Laut- und Wortbildung und die Formen der Schlesischen Mundart“ od Dr. Karla Weinholda na Google books
- SIL International
Související články
- Slezština (lechický jazyk)
- Bílsko-bělský jazykový ostrov
- Němčina
- Slezsko
- Pruské Slezsko
- Horní Slezsko
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu slezská němčina na Wikimedia Commons
Test slezsko-německé verze projektu Wikipedie v Inkubátoru- Testování-Wikipedie ve Slezské němčině
- Jak mluví Slezan Archivováno 11. 11. 2011 na Wayback Machine.
- Slezské nářečí okolo Vratislavi
- Slezské nářečí okolo Lehnice