Slavíč
| Slavíč | |
|---|---|
 Bývalý železniční tunel, stavba z doby výstavby jednokolejné tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Petrovic | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Hranice |
| Okres | Přerov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′35″ s. š., 17°39′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 298 (2021)[1] |
| Katastrální území | Slavíč (5,3 km²) |
| PSČ | 753 61 |
| Počet domů | 102 (2011)[2] |
  Slavíč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 414387 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slavíč je vesnice, část města Hranice, v okrese Přerov v Olomouckém kraji na Moravě. Nachází se asi 8,5 kilometru západně od Hranic. Hranice VII-Slavíč leží v katastrálním území Slavíč o rozloze 5,3 km².[3]
Geografie a vodstvo
Slavíč leží v Jezernické pahorkatině a Bečevské nivě, které jsou součástí geomorfologického podcelku Bečevská brána patřící do geomorfologického celku Moravská brána. Velmi malé jižní území Slavíče leží v pohoří Maleník patřící do geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina. Území Slavíče tedy leží v geomorfologické provincii Západní Karpaty. Nejvyšším vrcholem je kopec Nad Doly s nadmořskou výškou 318 m. Jižní části katastrálního území obce protéká řeka Bečva. Území se rozkládá převážně na pravém břehu Bečvy a okrajově i na levém břehu. Potok Žabník tvoří velkou část východní hranice území Slavíče.
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména buď Slavík (které mohlo být buď totožné s obecným slavík nebo to mohla být domácká podoba některého jména obsahujícího -slav) nebo (méně pravděpodobně) Slavič („ten, kdo slaví“). Význam místního jména byl „Slavíkův/Slavičův majetek“.[4]
Doprava
Vesnicí prochází silnice I/47 a dvoukolejná železniční trať Bohumín–Přerov. Nynější vedení tratě obcí pochází z roku 1895, v období od postavení tratě v roce 1845 do 30. května 1895 byla trať jednokolejná, vedla obcí v jiné poloze a procházela Slavíčským tunelem. Opuštěný tunel je nyní ve vlastnictví města a hledá se jeho další využití.[5]
Pamětihodnosti
- Slavíčský tunel
- Viadukt ve Slavíči
- Kaple svatého Josefa
- Socha Panny Marie Hostýnské
- Přírodní památka Týn nad Bečvou
Rodáci
Galerie
-
Kopec Nad Doly -
Viadukt Slavíč -
Socha Panny Marie Hostýnské
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 458.
- ↑ PETRÁK, Josef; KOVÁČ, Juraj. Posvítili jsme si na opuštěný tunel. ŽelPage [online]. 2009-05-07 [cit. 2010-03-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hranice VII-Slavíč na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Slavíč na webu ČÚZK
| Město Hranice | |
|---|---|
|
I-Město • II-Lhotka • III-Velká • IV-Drahotuše • V-Rybáře • VI-Valšovice • VII- • VIII-Středolesí • IX-Uhřínov | |
