Skály (Drahanská vrchovina)
| Skály | |
|---|---|
| Vrchol | 724 m n. m. |
| Prominence | 7 m ↓ severní sedlo |
| Izolace | 0,5 km → Skalky |
| Seznamy | Hory Drahanské vrchoviny #2 |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Drahanská vrchovina / Konická vrchovina / Protivanovská planina |
| Souřadnice | 49°29′29″ s. š., 16°47′50″ v. d. |
  Skály | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Skály | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Přírodní rezervace Skály | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1988 |
| Nadm. výška | 724 m n. m. |
| Rozloha | 12,03 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Prostějov |
| Umístění | Protivanov |
| Další informace | |
| Kód | 1200 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skály jsou s nadmořskou výškou 724 metrů druhý nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny a také stejnojmenná přírodní rezervace, rozkládající se na svahu západně od vrcholu. Nachází se na katastrálních území Protivanova a Bukové v okrese Prostějov. Přírodní rezervace, která má rozlohu 12,03 hektarů, byla vyhlášena v roce 1988. Území spravuje Krajský úřad Olomouckého kraje.
Důvod ochrany
Důvodem ochrany jsou původní lesní porosty s převažujícím bukem (Fagus sylvatica) a s ojedinělou příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu a s typickým bylinným podrostem.
Flóra
Oblast spadá do 5. jedlobukového stupně.[3]
V bylinném patře roste kostřava lesní (Festuca altissima), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), pitulník horský (Galeobdolon montanum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa).[3]
Stromové patro tvoří květnaté bučiny s mírnými příměsemi javoru klenu (Acer pseudoplatanus).[3]
Jižně od chráněné oblasti stojí v lesním porostu chráněná jedle bělokorá (Abies alba), která je označována jako Jedle pod Skalami.
Fauna
Z ptáků v lokalitě hnízdí holub doupňák (Columba oenas) či lejsek malý (Ficedula parva).[3]
Historie
Lovecká chata Hanačka, která byla postavena v roce 1810, byla jedním z opěrných bodů partyzánské skupiny Jermak.
Vodstvo
Západně od přírodní rezervace pramení potok Luha.
Geologie
Podloží tvoří kulmské droby, na nich se vytvořily kambizemě, které jsou ve vrcholové části značně kamenité.[3]
Turistika
Středem přírodní rezervace vede modře značená turistická trasa z Javoříčka přes Kladky, Jaroměřice, Pohoru, Kořenec a Pavlov směrem na Skelnou Huť, Sloup a Blansko. Na severní hranici se z ní u rozcestníku Punkva - pramen, odb. odpojuje odbočka k prameni Luhy. Při dostatku sněhu vede severním okrajem červeně značená lyžařská trasa, která se napojuje na Protivanovský okruh.
Fotogalerie
-
Chata Hanačka -
Cesta od Skalek -
.jpg)
Oblast kolem vrcholu Skály
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol. Svazek 1. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
Literatura
- KINCL, Lubomír; KINCL, Martin. Chráněná území Prostějovska. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2012. 111 s. ISBN 978-80-904928-1-3. S. 34–35.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Skály na Wikimedia Commons