Sivý vrch
| Sivý vrch | |
|---|---|
![]() | |
| Vrchol | 1805 m n. m. |
| Prominence | 235 m ↓ sedlo Pálenica |
| Izolace | 1,8 km → Salatín |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Pohoří | Západní Tatry |
| Souřadnice | 49°12′40″ s. š., 19°38′31″ v. d. |
![]() Sivý vrch | |
| Hornina | vápenec |
| Povodí | Váh → Dunaj |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sivý vrch | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1974 |
| Nadm. výška | 1 804,5 m n. m. |
| Rozloha | 112,67 ha |
| Poloha | |
| Stát | |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Tvrdošín |
| Umístění | Zuberec |
| Další informace | |
| Kód | 415 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sivý vrch (1805 m n. m.) je vápencová hora v nejzápadnější části Západních Tater a celého tatranského masivu. Je to jedna z mála částí Tater, kde se dodnes zachoval druhohorní vápencový pokryv krystalického jádra pohoří. Díky specifickým geologickým podmínkám je Sivý vrch domovem mnoha chráněných druhů vápnomilné květeny a živočichů, zejména hmyzu. V západní části Sivého vrchu se nachází na území Tater ojedinělé skalní miniměsto, Radové skaly a puklinová propast, hluboká 86 metrů.[1]
Přírodní poměry
Sivý vrch, spolu s okolními vápencovými vrcholy a hřbety, tvoří stejnojmenný geomorfologický okrsek Západních Tater, na který na západě navazuje další okrsek Roháče.
Chráněné území
Sivý vrch je národní přírodní rezervace v katastrálním území obce Zuberec v okrese Tvrdošín v Žilinském kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 1974 a jeho rozloha je 112,67 hektaru. Předmětem ochrany jsou společenstva vysokohorského a subalpínského vegetačního stupně, skalní hřeben s krassovými tvary na dolomitech a vápencích a výskyt endemických, vzácných a chráněných druhů rostlin.[2]
Přístup

Nejrychlejší přístup na Sivý vrch je z rozcestí Biela skala u silnice ze Zuberce do Liptovského Mikuláše. Odtud jsou to nahoru tři hodiny po červené značce, která vyznačuje celou západotatranskou hřebenovku a končí až v Pyšném sedle na východním okraji pohoří.
Přímo z vrcholu vede cesta na jih po zelené značce rozlehlými horskými pastvinami přes Ostrou (1763 m) a Babky (1566 m) do osady Jalovec. Jiná možnost je pokračovat červenou hřebenovkou přes sedlo Pálenica (1573 m) a zde dále na Brestovou (1934 m), Salatín (2048 m) a Skriniarky do Baníkovského sedla (2045 m) nebo ze sedla sestoupit po žluté do Zuberce a Habovky.
Horské chaty
Na jižním úbočí Sivého vrchu stojí obhospodařovaná turistická chata Pod Náružím. Nouzové přespání poskytují salaše Na Červenci a Pod Babkami poblíž stejnojmenných vrcholů. Na přístupových cestách jsou k dispozici chata Ďumbier v Bobrovecké Vápenici a penzion Biela skala v Hutianském sedle.
Reference
- ↑ KELE, František; LUČANSKÝ, Milan. Tatry. Praha: Knižní klub, 2000. 136 s. ISBN 978-80-242-0705-6.
- ↑ Sivý vrch [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sivý vrch na Wikimedia Commons
Galerie Sivý vrch na Wikimedia Commons
.jpg)

